Ain Sukhna, Egypt - Obchodu se v rudomořském letovisku dvakrát nedaří, a tak našel Walíd ve svém krámu pro křeslo s motivy starých faraónů jiné využití. Už pět hodin se tu nikdo nezastavil. Prodavač si proto lehá a netrvá dlouho, než ho lepivé vedro uspí.
Od lidových povstání namířených proti prezidentu Husnímu Mubarakovi uplynulo už 17 měsíců. Egypt má za sebou volby. Turismus se ale ze změn vzpamatovat stále nestihl, píše ve své reportáži zpravodaj agentury Reuters.
Existují obavy, že se mu to už nikdy nepodaří. Obzvlášť pokud Muhammad Mursí - nový prezident a islamista - zakáže na plážích plavky a alkohol.
"Za poslední rok jsem vydělal třetinu toho co dřív," stěžuje si Walíd a ujišťuje se, že nezveřejníme jeho příjmení.
Bikini a Islám
"Egypt z turismu žije. Myslím, že Mursí chce do budoucna prosadit islámský turismus. V příštích pěti letech ale nepodnikne vůbec nic, protože lidé se musí nějak živit," dodává.
Člen Muslimského bratrstva Mursí složil přísahu 30. června. Jeho dosavadní výroky, stejně jako prohlášení Muslimského bratrstva naznačují, že by Walíd mohl mít pravdu.
Bratrstvo vydalo 81stránkový program s nadpisem "Obroda". O pravidlech pro zahraniční turisty se tam nepíše vůbec nic. Sami politici přiznávají, že za prioritní považují úplně jiné problémy.
Na druhou stranu je nutné vzít v potaz tvrzení Muslimských bratří, které vybízí k hledání "alternativ" - ať už se to týká kultury, ekologie, lékařského turismu či výletů do pouště.
V jednom z posledních rozhovorů se novináři snažili, aby sám Mursí vyjasnil svůj postoj k bikinám a alkoholu. Jasnou odpověď v televizi al-Mehwar neposkytl. Řekl jen, že odborníci na incoming musejí pravidelně konzultovat s úředníky. Nicméně celou problematiku označil za "nedůležitou, uměle vyvolanou a týkající se jen omezeného počtu míst".
Podobné odmítavé výroky Mursího a jeho Muslimských bratří zatím berou vítr z plachet liberálně smýšlejícím Egypťanům, kteří mají strach z islamistických náboženských útoků na lidská práva a svobody jednotlivců.
Pilíř státní ekonomiky
Plážové pobyty tvoří 80 procent egyptských příjmů z turismu. Sektor byl v Mubarakově éře životně důležitý. Pobřeží Sinajského poloostrova posely hotelové resorty.
Pro milovníky historie a nadšence, kteří si můžou dovolit luxusní plavbu po Nilu, se Egypt stal stejně atraktivní destinací, jakými jsou Španělsko a Turecko. Oblíbený je u miliónů Evropanů, kteří nechtějí za dovolenou utrácet nad rámec svých možností.
Dvanáct až patnáct procent egyptské pracovní síly se přímo či nepřímo o zahraniční návštěvníky stará. Turismus tvoří 11 procent hrubého domácího produktu a přivádí do země čtvrtinu valutových příjmů, říká ekonom Samír Makary.
Loňské povstání v kombinaci s globální finanční krizí nicméně ukázalo, jak nebezpečná může orientace na podobně vrtkavý segment být.
Pouliční revolta se soustředila výhradně na města na severu. Na plážích se nedělo nic. Přesto cizinci zájezdy do Egypta hromadně rušili.
Jak se to podepsalo na ekonomice? Ze 36 miliard dolarů v Egyptské centrální bance před lednem 2011 zbylo pouhých 15 a půl miliardy.
Experti na cestovní ruch doufají, že Mursí neuvrhne jejich průmysl do ještě větších problémů.
"Cestovní ruch bude fungovat normálně až do chvíle, kdy se objeví ekonomická alternativa - a tu nikdy nenajdou," myslí si Karím Mohsen z egyptské Asociace cestovního ruchu.
