Egypt omezí působení skupin na ochranu lidských práv. Prakticky nám znemožní činnost, reagují

ČTK ČTK
29. 5. 2017 23:05
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v pondělí podepsal zákon, který v zemi omezí působení skupin na ochranu lidských práv. Norma nevládním organizacím umožní věnovat se jen rozvojovým a sociálním cílům. Organizace mají rok na to, aby se přizpůsobily změnám, za porušení pravidel hrozí až pět let vězení. Zahraničním organizacím ukládá norma povinnost zaplatit v přepočtu až 477 000 Kč za to, že budou moci působit v Egyptě. Poslanci a další zastánci změn hájí opatření jako ochranu stability země.
Abdal Fattáh Sísí.
Abdal Fattáh Sísí. | Foto: Reuters

Káhira - Egypt omezí působení skupin na ochranu lidských práv. Podle agentury Reuters to vyplývá ze zákona, který v pondělí podepsal prezident Abdal Fattáh Sísí. Aktivisté lidskoprávních organizací hlavu státu obviňují z rušení svobod získaných revolucí z roku 2011. Naopak zastánci změn hájí opatření jako ochranu národní bezpečnosti.

Norma, kterou Reuters označuje za kontroverzní, nevládním organizacím napříště umožní věnovat se jen rozvojovým a sociálním cílům. Za porušení nových pravidel hrozí až pět let vězení. Organizace mají rok, aby se změnám přizpůsobily, jinak budou soudem rozpuštěny.

Zákon silně omezuje možnost registrace nevládních organizací a v oblasti jejich financování a fungování poskytuje rozsáhlé pravomoci bezpečnostním složkám, napsala agentura AP.

Žádná nevládní organizace napříště nesmí provádět průzkum bez povolení státu, uvedla agentura AFP. Zahraničním organizacím ukládá norma povinnost zaplatit v přepočtu až 477 000 Kč za to, že budou moci působit v Egyptě.

Lidskoprávní aktivisté tvrdí, že zákon prakticky zakazuje jejich činnost. Na zhoršení svého postavení si stěžují také charity. Změny přitom přicházejí v době, kdy rostoucí počet Egypťanů obtížně zajišťuje vlastní potřeby, neboť úřady ruší subvence a zvyšují daně.

Poslanci a další zastánci změn hájí opatření jako ochranu stability země. Vláda dlouhodobě obviňuje skupiny na ochranu lidských práv, že jsou sponzorovány cizími státy a usilují o vyvolání neklidu.

Parlament návrh schválil loni v listopadu, ale neodeslal jej hned k posouzení prezidentovi. Vláda na nových regulacích pro nevládní organizace pracovala roky, ale zákon navržený poslanci byl podle Reuters natolik restriktivní, že k němu měli výhrady i ministři.

Před šesti lety byl v rámci série revolucí z takzvaného arabského jara svržen dlouholetý autokratický vůdce Egypta Husní Mubarak. Na jeho místo nastoupil v roce 2012 demokraticky zvolený islamista Muhammad Mursí. V roce 2013 ho ale sesadil armádní převrat, při němž hlavní roli sehrál Sísí, jenž Egyptu vládne dosud.

Bývalého maršála Sísího obviňují mezinárodní nevládní organizace, že tvrdě potlačuje nejen islamistické, ale jakékoli opoziční projevy. Někdejší americký prezident Barack Obama kvůli Sísímu pozastavil Egyptu na dva roky americké zbrojní dodávky. Naopak Obamův nástupce Donald Trump minulý týden při schůzce s arabskými lídry v Saúdské Arábii egyptského prezidenta ocenil a prohlásil, že Sísí dělá "úžasnou práci vzhledem k obtížným podmínkám".

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
Další zprávy