Porazila Rusko, teď nám vrátí Krym. Proč Ukrajina velebí svou novou národní hrdinku

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
Aktualizováno 17. 5. 2016 10:21
Ukrajinka Susana Džamaladinovová vyhrála o víkendu pěveckou soutěž Eurovize. Ukrajinci ji přivítali jako národní hrdinku. Hlavně proto, že uspěla v symbolickém souboji mezi Ukrajinou a Ruskem. Prezident Petro Porošenko jí udělil titul národní umělkyně a hlavně se díky o Ukrajině znovu začalo mluvit. Přijet zazpívat by měla i do Prahy.
Ukrajinská zpěvačka Jamala je krymskotatarská zpěvačka a na Eurovizi zvítězila s písní nazvanou 1944, která je věnována krymským Tatarům. | Video: Rádio Svobodná Evropa

Kyjev – Jako národní hrdinku vítali Ukrajinci Susanu Džamaladinovovou, když se vrátila ze Švédska na Ukrajinu. Na zpěvačku s uměleckým jménem Džamala (Jamala), která o víkendu ve Stockholmu vyhrála pěveckou soutěž Eurovize, čekaly v Kyjevě stovky lidí. 

S vlajkami krymských Tatarů zpívali hymnu a provolávali hesla "Krym je Ukrajina!" a "Ukrajina nade vše!". Hlavně proto, že uspěla v symbolickém souboji mezi Ukrajinou a Ruskem.

Prezident Petro Porošenko jí udělil titul národní umělkyně. "Je to fantastické vítězství. Udělala jsi šťastným obrovské množství lidí. Fakticky Ukrajinu podpořil celý svět," nechal se slyšet.

Džamala písní 1944 neupozornila jen na tragédii svých předků - původních obyvatel poloostrova, kteří byli za sovětských časů deportováni z Krymu -, ale dostala Ukrajinu znovu do popředí světového zájmu. V době, kdy se o Ruskem anektovaném poloostrově už téměř přestalo mluvit.

"Často jsem slyšela, že se tato píseň pro Eurovizi nehodí, že je příliš smutná, že Evropa už toho z Ukrajiny slyšela hodně o bolesti, o anexi, o válce, revoluci. A že teď není vhodná doba na takové projevy," řekla zpěvačka novinářům. "Vidíte však, že Evropa pro mě hlasovala, pochopila upřímnost. Ukrajina si to zasloužila," dodala.

"Je to důležité především z morálního hlediska. Ukrajině chybí vítězství," vysvětlil nadšení Ukrajinců politolog Volodymyr Fesenko. "Je to důležité pro krymské Tatary, kteří prožívají 'druhou deportaci', ale také pro vedení země a aktivisty." 

"Podařilo se jí (též) přebít vliv ruské propagandy uvnitř Ruska," upozornil Fesenko na další aspekt vítězství Susany Džamaladinovové v letošním ročníku Eurovize. Pro Ukrajinku totiž hlasovalo mnoho lidí z Ruska. Platilo to mimochodem i naopak - mnozí ukrajinští diváci poslali svůj hlas ruskému zástupci Sergeji Lazarevovi.

Krym v rodném listě

Po návratu na Ukrajinu Džamala prohlásila, že by si přála, aby se příští ročník soutěže uskutečnil na Krymu. Pocházeli odtud předci deportovaní stalinským režimem do Kazachstánu, žijí tam její rodiče.

I ona sama má Krym v rodném listě - narodila se tam krymskotatarskému otci a arménské matce. Její prababička, které píseň věnovala, se do vlasti po deportaci už nikdy nevrátila.

Někteří ukrajinští politici se už nechali slyšet, že "vítězství krymsko-tatarské zpěvačky přiblížilo návrat Krymu Ukrajině". Ona sama si to však nemyslí. Byť její vítězství slavili a ohňostroje odpalovali i lidé na Rusy zabraném poloostrově.

"Víme, že Krym je nyní okupovaný. Velmi bych si přála, aby se soutěž konala na Krymu, ale obávám se, že za rok to nezvládneme," uvedla podle televize 112.ua.

Soutěž se tak zřejmě znovu uskuteční v Kyjevě, tak jako v roce 2005.

Pro Ukrajince je teď každopádně novým národním symbolem. "Jsme opět blíž Evropě a je to možná krůček k návratu Krymu," citovala ukrajinská televize krymského Tatara Ibrahima Sulejmanova z Chersonské oblasti.

Vzpomínka na Ruslanu

Ukrajina se soutěže Eurovize účastní od roku 2003. Svou účast vypustila jen loni, protože se ocitla ve válce.

Zemi v soutěži zatím nejvíc proslavila zpěvačka Ruslana, která si evropskou hudební cenu přivezla díky temperamentní folkové kompozici Wild Dance. I její vítězství bylo symbolické - vyhrála v roce 2004, kdy Ukrajina prožívala tzv. Oranžovou revoluci.

Poté se stala poslankyní ukrajinského parlamentu a jakýmsi kulturním vyslancem Ukrajiny.

V době Majdanu byla Ruslana jednou z nejvýraznějších tváří aktivistů proti prezidentu Viktoru Janukovyčovi. Od Džamaly však nyní fanoušci očekávají ještě víc.

"Ruslana byla první. Upozornila na Ukrajinu a její talenty. Nevyzývala však k boji. Džamala vystoupila s poselstvím, jaké dosud nikdo neměl," řekl Aktuálně.cz ukrajinský aktivista z Prahy Rostyslav Prokopjuk.

Prokopjuk organizuje vystoupení Džamaly v české metropoli. "Měla vystoupit v Praze již letos v květnu. Když ale bylo jasné, že se zúčastní Eurovize, odložili jsme to na 7. září. Vystoupit by měla v divadle Hybernia," uvedl.

Ukrajinci po celém světě podle něj účast Džamaly sledovali s nadšením. "Byl to Den vítězství pro Ukrajinu. Velké emoce. Jméno Džamala se stalo symbolem naděje a víry, že Ukrajina dokáže a umí vítězit. Je to možná víc než Majdan. Je to náš vyslanec míru. Vítězství dobra nad zlem," řekl.

Rusové jako nežádoucí

Otázkou zůstává, jakou bude mít vítězství Džamaly s písní 1944 dohru.

V Eurovizi například před časem vystoupil satirik Andrij Danylko. Coby ukrajinská vesničanka jménem Verka Serďučka dokonce získal v jednom z minulých ročníků druhé místo.

Zpíval tehdy píseň nazvanou Dancing Lasha Tumba. Ta ale v Rusku vzbudila značnou nevoli.

Podle tamních diváků umělec text písně vyslovoval jako "Russia, goodbyе". V Rusku pak kvůli tomu jistou dobu nemohl vystupovat.

Zajímavé je, že teď - jako člen ukrajinské poroty - Džamalu pro soutěž Eurovize nedoporučoval. Měl za to, že text její písně bude pro evropské diváky příliš složitý.

Rusko si na Eurovizi až dosud velmi zakládalo. Po vítězství Džamaly se však množí spekulace, že se příštího ročníku v Kyjevě vůbec nezúčastní. Mimo jiné proto, že řada ruských umělců je kvůli podpoře anexe Krymu na ukrajinském seznamu nežádoucích osob.

Návrat Džamaly, vítězky Eurovize, na Ukrajinu.
Návrat Džamaly, vítězky Eurovize, na Ukrajinu. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy