Phnom Penh - Dvacet tisíc masových hrobů, téměř dva miliony mrtvých a zdevastovaná ekonomika země.
Takový byl po třech a půl letech součet výsledků nejradikálnější revoluce dvacátého století, která byla kdysi kambodžskými rolníky i západními levicovými intelektuály vnímána jako vysvobození od nepředstavitelně zkorumpovaného režimu generála Lon Nola, a krvavé občanské války, jež si vyžádala až 500 tisíc obětí.
Kambodža ve středu ve velkém stylu oslavila třicetileté výročí pádu režimu Rudých Khmérů, na pozadí velkolepých proslovů se však mnozí zároveň ptají: bude spravedlnosti někdy učiněno zadost?
Nikdo z vůdců bývalé Demokratické Kampučie zatím potrestán nebyl a ani mezinárodní tribunál OSN, jenž má odsoudit původce genocidy, kteří zůstali naživu, se nevyhnul skandálům, které ohrožují jeho samotnou existenci.
Čína, Thajsko, USA
"Po třiceti letech nebyl nikdo souzen, usvědčen či potrestán za zločiny jednoho z nejkrvavějších režimů dvacátého století," stojí v prohlášení, které v předvečer oslav vydala humanitární organizace Human Rights Watch (HRW). "Během posledních deseti let učinil (kambodžský premiér a bývalý bojovník Rudých Khmérů - pozn. red.) Hun Sen vše pro to, aby zamezil spravedlnosti."
Prohlášení HRW není zcela přesné. Na lokální úrovní byli v osmdesátých letech někteří členové hnutí na krátkou dobu uvězněni a posláni k převýchově a Vietnam, který své bývalé spojence Rudé Khméry na počátku roku 1979 vytlačil do hor na thajské hranici, uspořádal i velkolepý proces "Lidového revolučního tribunálu", kterým odsoudil dva nejvyšší vůdce režimu k smrti.
Věc však měla háček - proces proběhl in absentia a Ieng Sary a Pol Pot pokračovali v ozbrojeném boji proti vládě až do konce devadesátých let, kdy se Ieng Sary se svými vojáky vzdal a Pol Pot za podezřelých okolností zemřel.
Jedním z důvodů dlouhověkosti khmérského povstaleckého hnutí bylo paradoxní spojení Thajska, Spojených států a Číny, které díky společné nenávisti k Vietnamcům boj Rudých Khmérů podporovaly a dokonce jim v osmdesátých letech ponechaly křeslo reprezentující zemi v OSN.
Zkorumpovaný tribunál?
Teprve v roce 2003 byl ustaven tribunál, ve kterém společně zasedají soudci z Kambodže i OSN. Kvůli obstrukcím však začal operovat až v polovině roku 2006. Ani pak však problémy nepřestaly.
Největším z nich jsou hádky mezi zahraničními a kambodžskými soudci, druhé z nich OSN dle listu Phnom Penh Post popsalo jako "postrádající nezávislost, kvalifikovanost i profesionalitu".
A nejde jen o korupci při obsazování lukrativních míst tribunálu, o níž pravidelně informují kambodžská média. HRW kritizuje, že kambodžská žalobkyně Chea Leang - v rozporu s názorem jejího zahraničního kolegy Roberta Petita - chce soudit pouze pět členů užšího vedení Rudých Khmérů, čímž vzbuzuje dojem, že jedná na vládní politickou objednávku.
Premiér Hun Sen, který zemi autoritativně řídí od poloviny osmdesátých let, byl předtím sám vojákem Rudých Khmérů a opoziční vůdce Sam Rainsy tvrdí, že dva současní ministři Hun Senovy vlády - ministr zahraničí Hor Namhong a ministr pro ekonomiku Sarin Chhak - se na teroru aktivně podíleli.
Více než 40 tisíc lidí, kteří se ve středu v Phnom Penhu shromáždili na Olympijském stadionu, aby oslavili konec režimu z let 1975 až 1979, se tak mají nač ptát i režimu současného.
Před tribunálem nyní stojí bývalý muž číslo dvě Rudých Khmérů Nuon Chea (82 let), bývalý prezident Demokratické Kampučie a pátý muž režimu Khieu Samphan (77), bývalý ministr zahraničí a třetí muž režimu Ieng Sary (83), jeho žena a bývalá ministryně sociálních věcí Ieng Tirith (76) a bývalý šéf věznice a vyslýchacího centra S-21 Kang Kek lew alias Duch (66).
