Dva lidé zemřeli při střelbě u gay baru v Oslu. Policie teroristu sedm let sledovala

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 6. 2022 14:53
Norská policie vyšetřuje noční střelbu u gay baru v Oslu jako extrémní islamistický terorismus. Podezřelého ze střelby, který pravděpodobně jednal bez kompliců, policie zadržela nedaleko místa činu a obvinila ho z vraždy. Odpoledne Norsko zvýšilo stupeň ohrožení terorismem ze třetího na pátý, tedy nejvyšší. Policisté v ulicích, kteří tradičně nenosí zbraně, jsou výjimečně vyzbrojeni.
Foto: Reuters

Noční střelbu vyšetřuje norská policie jako extrémní islamistický terorismus. Zadrženého zná, sledovala ho od roku 2015. Norsko po nočním útoku zvýšilo stupeň ohrožení terorismem ze třetího na pátý, tedy nejvyšší stupeň. 

Norskou metropolí měl v sobotu projít průvod za práva komunity LGBT, pořadatelé ho ale na doporučení policie zrušili, uvedla stanice TV2.

Střelba se odehrála kolem jedné hodiny ranní místního času (1:00 SELČ) na třech místech v bezprostřední blízkosti, a to u podniku London Pub, jazzového klubu Herr Nilsen a stánku s rychlým občerstvením. Policie dostala první upozornění 14 minut po jedné hodině. Podezřelý byl zadržen pět minut nato, uvedla agentura AFP.

Zadržený muž má norské občanství a pochází z Íránu. Už dříve byl v hledáčku policie, teď odmítá vypovídat. Policie ho obvinila z vraždy, pokusu o vraždu a z teroristických činů, řekl na tiskové konferenci prokurátor Christian Hatlo. Jednou z hypotéz je, že šlo o zločin z nenávisti, dodal.

"Vypadal, že je velmi odhodlán, kam míří. Jakmile jsem pochopila, že je to vážné, dala jsem se na útěk. Na zemi jsem viděla ležet zakrváceného muže," popsala deníku VG útok svědkyně. Jiný svědek vypověděl, že útočník použil automatickou zbraň. Tuto informaci ale policie ještě nepotvrdila.

Byl to "krutý a hluboce šokující útok na nevinné lidi," napsal na Facebooku norský premiér Jonas Gahr Störe. "Zatím nevíme, co za tímto hrozným činem stojí, ale queer lidem, kteří mají strach a truchlí, chci říct, že stojíme při vás," dodal. V podobném duchu se vyjádřilo i několik dalších vládních činitelů.

"Brutální a hrozné," napsal na Twitteru předseda norského parlamentu Masud Gharahkhani, který se narodil v Íránu a do Norska se přistěhoval v pěti letech. "Lidé byli ve městě, aby prožili rozmanitost a lásku. Postarejte se o sebe navzájem," dodal.

Norsko je relativně bezpečná země, v roce 2011 jí ale otřásl útok pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika. Ten 22. července 2011 nejprve ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 účastníků letního tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 48 minutami

Kandidát ODS na senátora v Ústí nad Orlicí Kopecký odstoupil, pil před jízdou

Kandidát ODS na senátora v obvodu Ústí nad Orlicí Josef Kopecký se vzdal kandidatury. Řídil auto pod vlivem alkoholu, uvedl na facebooku. Dodal že kdyby se nevzdal kandidatury, mohl by ohrozit ODS.

"Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné," uvedl na svém facebookovém profilu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, jestli zatím nezachová jaderné elektrárny

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy