Nový zachránce znečistěných oceánů? Malý korýš polyká mikroplasty, úplně strávit je ale nedokáže

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
12. 3. 2018 19:06
Krunýřovka krilová dokáže rozkládat mikroplasty ve svém trávicím systému a vylučovat mnohem menší plastové částečky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Canberra - Australští vědci zkoumali způsob, jak pomoci silně znečištěným světovým oceánům. Zjistili, že plasty v mořích polykají drobní korýši.  

Tzv. krunýřovka krilová, která žije v chladných vodách Jižního oceánu, dokáže plasty rozkládat ve svém trávicím systému a jejich zbytky - tzv. nanoplasty - vylučovat. Podle odborníků z australské Griffith University jsou o 78 až 94 procent menší než ty původní.

Studii vedla doktorka Amanda Dawsonová v laboratorním prostředí. V moři je podle ní pro krunýřovku trávit plasty ještě jednodušší, protože se rozkládají už působením UV záření.

Po pěti dnech nebylo po plastu v tělech krunýřovek v laboratoři ani stopy, všechen vyloučily. Protože je tento zooplankton potravou větších mořských živočichů, znamená to, že žádné mikroplasty nezůstaly ani v potravinovém řetězci.

Krunýřovky nicméně zmenšené plasty dál vylučují. Ty se navíc daleko hůř odhalují, takže mikroplastu může být v oceánech mnohem více, než se předpokládá. 

"Nemusí to nutně pomáhat boji proti znečištění plastem, jen to usnadňuje drobným živočichům ho pojídat," cituje vysvětlení doktorky Dawsonové britský list Guardian. "Mohl by to být nový zdroj plastů pro celý hluboký oceán.

Každý rok podle AFP skončí v oceánu více než osm milionů tun plastů, které stojí život zhruba milionu mořských ptáků, stovky tisíc mořských savců a nespočtu ryb. OSN loni varovala, že pokud se proti znečišťování oceánu nepodniknou žádné kroky, bude do roku 2050 v mořích více plastu než ryb.

Nejnovější studie publikovaná v časopisu Nature odhalila, že množství plastu ve vodě je větší, než se předpokládalo. A nejde navíc jen o moře a oceány, kontaminované jsou i řeky. Autoři studie odhalili, že nejznečištěnějším říčním tokem na světě je řeka Tame nedaleko Manchesteru ve velké Británii.

Mikropalsty mohou pocházet z různých zdrojů - včetně kosmetiky a oblečení nebo z průmyslové výroby. Protože se plast obecně těžko rozkládá, mikroplasty často končí v tělech mořských organismů.

VIDEO: Mouční červi pojídají plasty.

Vědci tvrdí, že mouční červi dokážou ve svých vnitřnostech rozložit polystyren a další typy plastů. Zjištění by mohla vést k novým metodám, jak zvládnout rostoucí problém s odpady z plastů. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy