Šifrovaná komunikace, platby výhradně v hotovosti, manželky a děti, které o ničem nevědí. Ukrajinští vojáci, kteří stojí za dronovými útoky dlouhého doletu na Rusko, žijí téměř výhradně ve stínu. Jejich odvetné údery na ruská vojenská zařízení a ropné rafinerie zahanbily prezidenta Vladimira Putina, jenž si před čtyřmi lety myslel, že dokáže dobýt Kyjev za několik dní. Napsala to agentura AFP.
Denys, jehož jméno bylo změněno, se na těchto útocích podílí od roku 2025. Přátelé ani rodiče o tom však vzhledem k mimořádně přísným pravidlům v jeho jednotce nemají tušení. „Nepřitahuj k sobě pozornost, nechlub se. O tom, co jsi udělal, nikdy nebudeš moct mluvit, ani po válce,“ řekl agentuře AFP ve vzácném rozhovoru člen tajného týmu.
Bývalý příslušník námořní pěchoty nyní slouží ve Středisku č. 1 ukrajinských dronových sil. Jeho jednotka provedla rozsáhlé útoky na Rusko, včetně červnového úderu na moskevskou ropnou rafinerii, po kterém se nad ruskou metropolí vznášel hustý černý kouř, anebo na Petrohrad, kde právě začínala významná mezinárodní konference.
Kyjev tyto údery označuje za spravedlivou odplatu za každonoční ruské bombardování vlastních měst a útočí na palivová skladiště a rafinerie nepřítele ve snaze odříznout Rusko od příjmů z prodeje energetických surovin. V sázce je podle Denyse tolik, že je nutná naprostá utajenost. „Jsme pro nepřítele velmi cenným a prioritním cílem.“
Jména i jejich věk jsou utajovány
Jména a věk členů jednotky jsou drženy v tajnosti. Je nemožné je fotografovat nebo natáčet, ledaže by měli zakryté tváře. Novináři agentury AFP museli dodržovat přísná bezpečnostní pravidla, aby získali výjimečný přístup do jedné z odpalovacích základen, které letos figurovaly v dálkových útocích.
„Chápeme, jak vysokou cenu to může mít pro naše blízké i pro nás - proto se vědomě rozhodujeme zůstat co nejvíce ve stínu,“ řekl další člen Střediska č. 1, který si říká Voron, což je ukrajinský výraz pro vránu. Rusko udělá „vše, co je v jeho silách, aby dostalo alespoň jednu z těchto skupin provádějících hloubkové údery,“ dodal.
Kdysi byl součástí jednotky, která dělala totéž pro Ukrajince - snažila se najít a zasáhnout ruské týmy řídící drony dlouhého doletu. Před invazí byl malířem a trenérem bojových umění. Je ženatý, má dítě. A myslí si, že jeho žena tuší, čím se živí, ale „neklade otázky“. Jakékoliv, byť vzdálené, veřejné spojení s jeho jednotkou je zakázáno.
Na sociálních sítích Voron zveřejňuje příspěvky na stránce své bývalé vojenské jednotky a sdílí fotografie s jejími insigniemi - to proto, aby budil dojem, že tam slouží. „Všichni moji příbuzní a přátelé si myslí, že jsem pořád u speciálních sil,“ řekl.
„Chodíme v džínách. Běžně byste nás nepoznali.“
„V běžném životě byste nás nepoznali,“ prohlásil člen vojenské rozvědky HUR, který si dal volací znak Wolf. „Zachováváme diskrétnost... abychom zapadli mezi obyčejné lidi,“ dodal. „Lidé si nás představují jako nějaké komando v maskáčích, ale ve skutečnosti chodíme v tričkách a džínách,“ uvedl Voron.
Na veřejnosti se o misích nemluví a zakázána jsou dokonce slova jako „vzlet“ nebo „křídlo“. Členové jednotky za všechno platí v hotovosti, přičemž dbají na to, aby střídali bankomaty, z nichž si vybírají peníze. Mají dokonce zakázáno zapojovat se do věrnostních programů čerpacích stanic.
Telefony členů týmu obsluhujícího drony musejí být trvale v režimu letadlo a připojeny pouze k osobnímu přenosnému routeru, uvedli tři lidé. Pro vojenskou komunikaci mají speciální šifrované telefony, jakékoli zařízení s možností určení polohy je přísně zakázáno. V případě podezření na únik informací nebo k prověřování nových rekrutů přicházejí na řadu detektory lži.
Ukrajinské údery vyvolaly palivovou krizi ve velké části Ruska, ale jejich dopad na válečnou pokladnu Moskvy je těžké odhadnout.
Jak zintenzivňují ukrajinské útoky, tým stále více čelí jedné významné překážce: nejde o nedostatek dronů, ale o nedostatek „hodin v jednom dni,“ řekl Denys. Ten doufá, že jednoho dne bude moci být za útokem, který zasáhne Kreml. A sní o úplné porážce Ruska. Údery dlouhého doletu jsou podle něj jako led, který Rusům praská pod nohama. „Děláme vše, co je v našich silách, aby se pod nimi prolomil.“
Mohlo by vás tké zajímat: Ruský útok na autobus během ranní špičky v Chersonu si vyžádal dva mrtvé a šest zraněných.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
Soud udělil vysoké tresty za zřícení Morandiho mostu v Janově
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.
Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).
Ahmadínežádova sázka na Izrael nevyšla. Íránský exprezident skončil v domácím vězení
Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.