Drážďany (od naší spolupracovnice) - "Nemáme nic proti cizincům, ale nechceme, aby Německo ztratilo přílivem uprchlíků svou kulturu," zní obvykle první věta demonstrantů z Pegidy, kteří se uvolí mluvit s novináři. Těm německým většinou šanci nedají. "Lügenpresse, Lügenpresse," znělo i v pondělí večer na pláni výstaviště.
Dav příznivců antiimigračního hnutí je totiž přesvědčený o spolčení médií a vlády Angely Merkelové. Ta podle něj ignoruje hlas lidu a zaplavuje zemi azylanty.
Novinářská cena 2014
Reportér Martin Novák je potřetí za poslední rok na Ukrajině. Podpořte ho i celé ukrajinské zpravodajství Aktuálně.cz v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
O historickém významu pojmu "prolhaný tisk", jenž se užíval v propagandě první světové války a za nacismu, přitom většina přítomných buď nic netuší, nebo jim nevadí. Řady běžných občanů, kteří považují Pegidu za jedinou platformu pro otevřené vyjádření svých obav, totiž i na poslední demonstraci doplňovali zastánci módy Lonsdale, oblíbené značky neonacistů.
"Známe jejich knihu"
Případně členové vlasteneckých skupin typu Identitäre Bewegung. "Máte novinářský průkaz? Ukažte! A chtěl bych vaši vizitku," dobíhá mě kolega mladíka, který se o chvíli dříve nechal přemluvit k rozhovoru na téma německé azylové politiky.
Ostražitost demonstrantů je cítit na každém kroku. Stejně jako odhodlání, s nímž během vystoupení Geerta Wilderse provolávají další frekventovanou frázi "Jsme jeden národ". Ačkoli jich místo avizovaných třiceti tisíc dorazila pouhá třetina.
Pro slábnoucí hnutí přitom pozvání holandského populisty do metropole Saska znamená zlom. Dosavadní výhrady Pegidy proti islamizaci se totiž přítomností šéfa krajně pravicové Strany pro svobodu posunuly do odmítání islámu jako takového.
"Ne všichni muslimové jsou teroristé, ale většina teroristů jsou muslimové. A my víme, kde berou inspiraci. Známe jejich knihu," citoval Wilders z koránu, jehož náboženství považuje za zvrhlou ideologii. Načež vyzval nepřítomné německé muslimy, aby se vzdali své víry a zvolili svobodu.
Přítomné jinověrce - jež pro změnu nazval hrdiny - vybídl k obraně vlasti a křesťansko-židovské kultury.
Kostel zvoní na poplach
Právě to se jim ale během předchozí manifestace na Velikonoční pondělí tak úplně nepovedlo. Když ve stejný čas začaly v nedalekém kostele svatého Kříže svolávat zvony věřící ke každoroční modlitbě za mír, vtrhla dovnitř dvojice demonstrantů a zaměstnancům hrozila podříznutím krku, pokud zvonění neztiší.
"Moji lidé z toho nejdříve nechtěli dělat aféru, ale pak usoudili, že to nelze brát na lehkou váhu, a ohlásili incident policii. Nesmí se stát normou, aby se lidem v kostele takhle nestydatě vyhrožovalo," říká farář Christian Behr. I on se v pondělí připojil k demonstraci - k pochodu necelých tří tisíc odpůrců Pegidy.
Dělicí linii mezi obyvateli Drážďan přitom nerýsuje jen ulice. Společnost je podle faráře v posledních týdnech silně polarizovaná a téměř každá rodina řeší, kdo stojí na jaké straně. A s překvapením občas zjišťuje, že jejich blízký zastává v otázce imigrace poměrně radikální postoje.
Ožehavost otázky je o to paradoxnější, že cizinci tvoří v Sasku pouze dvě procenta obyvatel - čtyřikrát méně, než je spolkový průměr.
Politici: cíl radikálů
I proto je strach z cizinců podle Behra tak imaginární: nenávist vůči nim tu ve skrytu panovala vždycky, teprve teď se však otevřeně verbalizuje.
"Drážďany jsou specifické v tom, že společnost tu byla odjakživa velmi konzervativní a maloměstská. Východní Němci se navíc posledních 25 let starali hlavně o to, aby si postavili dům či koupili nové auto. A s přílivem azylantů se bojí, že o svůj majetek přijdou," upozorňuje.
Nové spolkové země se demokracii i soužití s "cizím" musí stále učit. Tohle "učení" je nicméně bolestné a rozhodně se netýká jen východu.
Podle nedávno zveřejněných statistik Spolkového kriminálního úřadu se počet útoků na ubytovny pro azylanty ze strany extrémní pravice během loňského roku ztrojnásobil. K 68 z celkem 162 případů přitom došlo na západě.
Stále častěji se agrese obrací i proti lokálním politikům, kteří se angažují v otázce imigrace. Například starosta obce Tröglitz ve státě Sasko-Anhaltsko se začátkem dubna vzdal úřadu pod tlakem pravicových radikálů, jimž se nelíbil plán poskytnout v obci útočiště 40 azylantům. O pár dní později sežehly ubytovnu plameny.
"To je přece normální reakce," kroutí hlavou padesátiletý Jürgen, jenž v pondělí večer přihlížel Wildersovu vystoupení.
"Když politici nechtějí naslouchat občanům, přijde další level, jako je případ Tröglitz. Dalším stupněm bude násilný útok pomocí zbraní," vysvětluje se zvláštní logikou, že množící se útoky nejsou nic než důsledkem vstřícné azylové politiky.
O logiku tu ale nejde. Čerstvá studie Univerzity v Lipsku uvádí, že nenávistné postoje vůči cizincům zastává celých 42 procent obyvatel Saska-Anhaltska. A německá média si teď lámou hlavu s tím, zda měl ministerský předseda této spolkové země, Reiner Haseloff, pravdu, když řekl: Tröglitz je všude.
