Francouzská vláda v pondělí těsně ustála hlasování o vyslovení nedůvěry a současně prosadila krajně nepopulární penzijní reformu, která mimo jiné postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Dá se očekávat, že několikatýdenní protesty proti reformě budou pokračovat také v příštích dnech.
Francouzská policie zadržela stovky lidí, když v pondělí pokračovaly protestní akce, některé z nich i poté, co Macronova vláda večer přežila hlasování o vyslovení nedůvěry. Pro Macrona znamená výsledek hlasování úlevu, soudí agentura Reuters. Pokud by vláda hlasování neustála, znamenalo by to současně potopení důchodové reformy.
Spojení hlasování o vládě a osudu důchodové reformy vyplývalo z použití ústavního článku, jímž se vláda vyhnula parlamentnímu hlasování o samotné důchodové reformě.
Zloba ve společnosti byla ovšem patrná i po hlasování poslanců v Národním shromáždění. Protestující vyšli do ulic měst v celé Francii. Opoziční poslanci prohlašovali, že běh věcí ještě zvrátí a odbory ohlásily na čtvrtek celonárodní akci.
Podle Reuters by měl vládu znepokojovat velký počet mladých lidí na demonstracích. Z televizních záběrů je patrné, že policie v pondělí proti protestujícím použila i slzný plyn. V některých městech zasahovaly speciální policejní jednotky na motocyklech.
Na některých bulvárech v centru Paříže hasiči v pondělí likvidovali požáry odpadků, které se v ulicích nahromadily kvůli stávce pracovníků komunálních služeb. Podle agentury AFP museli hasiči mimo jiné kvůli požárům popelnic v metropoli zasahovat 240krát.
Pondělní hlasování o nedůvěře vládě bylo těsnější, než se čekalo. Vládu nakonec podrželo 278 zákonodárců, ale jen devět hlasů chybělo k 287 nutným sesazení vlády. Macron má v úterý jednat s premiérkou Élisabeth Borneovou, šéfy obou komor parlamentu a poslanci ze svého politického tábora o východiscích z politické krize.
Francouzská vláda se mezitím snaží zamezit nedostatku pohonných hmot, neboť protestů a stávek se účastní i pracovníci ropných společností.
