Únik radioaktivního ruthenia pochází z ruské továrny. Není žádný důvod k panice, tvrdí Dana Drábová

Jan Gazdík Jan Gazdík
16. 10. 2017 11:43
Záhadný únik radioaktivního ruthenia 106, který stále zaměstnává jaderné vědce v Evropě, pochází z podniku na zpracování tohoto drahého kovu "na východě Evropy". Tedy v Rusku. Vyplývá to z šetření Mezinárodní atomové agentury, která kvůli zvýšené radioaktivitě sbírá data z celého kontinentu. "Probíhá jejich vyhodnocení a velkou pravděpodobností ten okruh zúžíme," říká předsedkyně českého Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Naměřené hodnoty podle ní ani v nejmenším neohrožují zdraví lidí.
Ilustrační obrázek.
Ilustrační obrázek. | Foto: Shutterstock

Praha/Vyškov - Nejčerstvější výsledky měření kontaminace radioaktivním rutheniem 106, která zasáhla v podstatě celou Evropu, ukazují na únik z výrobního závodu ruthenia "na pomezí východní Evropy".

Tedy z Ruska.

"Mezinárodní atomová agentura teď zkoumá výsledky měření z jednotlivých zemí. S velkou mírou pravděpodobnosti lze tedy okruh viníků úniku ruthenia dost zúžit," konstatuje předsedkyně českého Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

"Zatím se ale stále nikdo nepřiznal a já pochybuji, že to ještě udělá. Ani sankce pro viníky v takových případech neexistují," dodává Drábová.

A dodává, že zmíněné ruthenium může být na vzdáleném východě Evropy vyráběno třeba i pro lékařské účely.

Jak se nicméně radiace uniklá po havariích z nejrůznějších energetických, vědeckých, zdravotních či vojenských zařízení zjišťuje? A nakolik s tím počítají záchranáři s armádou?

Dana Drábová s šéfem elitního aliančního Centra proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově (Centre of Excellence NATO) Vratislavem Osvaldem poodhalují zákulisí měření radiace v Česku, ale také varianty ochrany ohrožených lidí.

V Česku je celá síť měřicích stanic radioaktivity

Radioaktivita se podle expertů měří dvěma způsoby.

Zjišťuje se například takzvaný dávkový příkon, tedy měření záření, jež nás obklopuje, které funguje on-line 365 dní v roce. V Česku je těchto měřicích stanic kolem šedesáti.

Ty navíc doplňují kontrolní stanice ČEZ v lokalitách jaderných elektráren Temelín a Dukovany.

Stejným vybavením pak disponuje armáda v každé větší vojenské posádce.

Vojsko kromě toho disponuje vlastním systémem radiačního varování, který je řízen z hostivického centra výstrahy.

Jde o stejné monitorovací stanice, jaké používá Úřad pro jadernou bezpečnost, takže jsou i zapojeny do jeho kontrolního systému. 

Měřicí stanice upozorňují podle Dany Drábové automaticky na to, že se "s radioaktivitou děje něco, čemu je nutné věnovat pozornost".

Všechna změřená data jsou přitom veřejně dostupná a zobrazují se na mapě České republiky na webu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost či Státního ústavu radiační ochrany.

"Anebo si stačí zadat do vyhledávače slovo MonRaS, což je zkratka pro monitorování radiační situace, a budete mít na mapě Česka dokonalý přehled," upřesňuje Drábová.

Jde jen o drobnost 

Stopová množství radioaktivního ruthenia, které se objevilo v Česku i v dalších evropských zemích, by ale toto integrální měření dávkového příkonu radiace podle expertů v žádném případě nezachytilo.

K tomu naopak slouží kontinuální odběry vzdušného aerosolu přes velkokapacitní filtry, které se pravidelně kontrolují a zachycené částice měří. A filtry také stopové množství Ru-106 nyní zachytily.

Šéf vyškovského Centra proti zbraním hromadného ničení Vratislav Osvald upozorňuje v diskusi o kontaminaci radioaktivitou na málo známý fakt.

"Když třeba navštívíte Příbramsko a projedete autem v oblasti bývalých uranových dolů (a že je jich tam poměrně dost), zasáhne vás v Česku větší dávka přírodní radioaktivity než v roce 1986 při havárii černobylské jaderné elektrárny," tvrdí Osvald.

"Tím spíš to platí o vytěžených haldách. Celý jihočeský kraj má ostatně radiační podloží. Přírodní aktivita je tam poměrně vysoká," dodává. 

Například u zmíněných hald vytěžených uranových dolů na Příbramsku jde naměřit mnohem větší radioaktivitu než v reaktorovém sálu jaderné elektrárny, ta je tam kvůli odstínění v podstatě nulová.

V okolí uhelných elektráren lze pak mimochodem naměřit asi desetkrát větší radioaktivitu než u těch jaderných.

Uhlí totiž obsahuje uran, takže i popílek, který spadá na krajinu, ho obsahuje. "Což se samozřejmě s léty kumuluje," připomíná alianční expert Osvald.

Jak a kdy startuje integrovaný záchranný systém

Obavy lidí, kteří jsou znepokojeni současným únikem radioaktivního ruthenia na východ od nás, nejsou podle expertů na místě. 

Český systém ochrany před radiací je podle nich na vysoké rovni.   

Například u lokálních radioaktivních či chemických havárií se zajišťuje či izoluje prostor, zamezuje se dalšímu šíření radioaktivních, případně jiných nebezpečných látek a postupně se dekontaminuje zamořené území.

Nebo ho jde uzavřít až do doby "vymření" radionuklidů - jako například v ukrajinském Černobylu (havárie sovětského reaktoru v roce 1986 - pozn red.) či japonské Fukušimě (odehrála se v roce 2011 po ničivém zemětřesení, šlo o nejhorší jadernou havárii na světě od událostí v Černobylu - pozn. red.).

Podle stupně zamoření existují v Česku rovněž plány na omezení pohybu osob, rozvozu potravin, vody či nezbytných surovin pro život lidí.

Armáda se do činnosti hasičů a záchranářů automaticky zapojuje, podporuje integrovaný záchranný systém. Zpravidla ale jen při velkých únicích škodlivin, radioaktivity nebo ohrožení země.

"Nejčastěji se akceschopnost záchranného integrovaného systému procvičuje na jaderných elektrárnách. V Česku ale pracují i výzkumné jaderné reaktory a s radioaktivním materiálem nakládají desítky další vědeckých či zdravotnických pracovišť," vyčísluje Vratislav Osvald.

Ruthenium jsme zkontrolovali 

Všechny české instituce, kde se nakládá s rutheniem, byly například podle Dany Drábové po zaznamenané kontaminaci Ru-106 zkontrolovány a s negativním výsledkem.

Při plošné a nebezpečné kontaminaci radioaktivitou či jinými nebezpečnými látkami se pak takové krize řeší regulací pohybu osob po omezenou dobu.

"Osobně si  ale neumím představit situaci, kdy by měla být silně kontaminovaná celá republika. To už bychom rozebírali varianty jaderné války," říká Osvald.

Ani při černobylské katastrofě nebyla podle něj radioaktivním mrakem zasažena celá republika.

Část velmi nízké radioaktivity spadla ovšem i s deštěm na Šumavě.

Hodnoty změřené radiace byly v Česku při černobylské katastrofě podstatně vyšší (jakkoliv nedosahovaly hodnot ohrožujících zdraví) než ty, které byly nyní zjištěny při kontrole velkokapacitních vzdušných filtrů kvůli Ru-106.

Všechny informace se pak obratem objevily na zmíněných webech Ústavu pro jadernou bezpečnost.

"Otevřenost při informování lidí o radiaci se v porovnání s tehdejší dobou velmi zlepšila. Dnešní svět by nám ostatně jakékoliv zatajování neodpustil. A lidé jaderné energetice neodpustili ani ten Černobyl," vysvětluje strategii svého úřadu Dana Drábová.

"Její technologie jsou od té doby stigmatizovány, protože si stále dost lidí myslí, že o nich vše tajíme, anebo lžeme," dodává Drábová.

Jakmile podle ní instituce, které se věnují jádru, ztratí důvěru lidí, tak ji jen velmi těžko získávají zpět.

"Naštěstí se těšíme poměrně velké důvěře občanů, z čehož soudím, že snad svoji práci děláme dobře. I v porovnání s podobnými institucemi v zahraničí," říká Dana Drábová.

"Zatím se nám vždy vyplatilo říkat lidem pravdu. A ty, kteří berou radioaktivitu jako novodobého bubáka, ty zkrátka nepřesvědčíme," uzavírá první dáma české jaderné bezpečnosti.

Dokud stát nebude mít jasno, na co uhlí potřebuje, tak bych s limity nehýbala, říká šéfka SÚJB Drábová. Ve věci úložiště jaderného odpadu musí mít podle ní přednost veřejný zájem i proti vůli menšiny. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Vláda nakoupí od Izraele protiletadlový komplet za 14 miliard

Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v pondělí s podrobnostmi záměru seznámil vládu, sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministerstvo obrany tak nyní může podepsat smlouvu. Protiletadlový komplet SPYDER do Česka dodá izraelská firma Rafael.

Nákup minulé pondělí schválilo kolegium ministerstva obrany, a to včetně vyčíslení dvacetiletého životního cyklu. Obrana předpokládá, že za používání čtyř baterií během dvou desetiletí zaplatí 23,5 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty platy vojáků, palivo, provozní výdaje české armády i náklady na servis, které by neměly podle připravované smlouvy přesáhnout 7,5 miliardy korun s DPH.

"Vážím si ochoty izraelské vlády sdílet s námi nejmodernější obranný systém, který posune naši armádu vstříc schopnostem pro 21. století. Konečně se tak zbavíme závislosti na sovětských KUBech ze 70. let, které neodpovídají současným požadavkům na ochranu vzdušného prostoru," uvedl Metnar.

Obrana původně počítala na základě průzkumu trhu z roku 2016, že za protiletadlový komplet zaplatí asi deset miliard korun, izraelský výrobce nakonec požadoval 15,7 miliardy korun. "Prvotní indikativní izraelskou nabídku se nám během vyjednávání podařilo snížit o dvě miliardy korun. Je naopak jasné, že muselo dojít k navýšení oproti předpokládané hodnotě vycházející z průzkumů trhu v roce 2016," uvedl Lubor Koudelka, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Zaměstnanci České pošty budou tři dny stávkovat, sníží pracovní tempo

Chystaná třídenní stávka dvou menších odborových organizací na České poště bude mít formu snižování tempa práce na jednotlivých pracovištích. Stávky za zlepšení pracovních podmínek na poště se má zúčastnit 9000 pracovníků, tedy třetina zaměstnanců podniku. Stávka se uskuteční, protože jednání o zřízení odborné pracovní skupiny s generálním ředitelem Romanem Knapem zatím ztroskotala. Odborové organizace SOS-21 a NOS ČP to dnes uvedly ve společné tiskové zprávě.

"Stávka na dny 29. září až 1. října bude mít formu pasivní rezistence (snižování tempa práce), se striktním dodržováním technologických postupů vydaných zaměstnavatelem a se striktním dodržováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na všech pracovištích České pošty. Během této třídenní stávky budou všichni účastníci stávky zaznamenávat veškeré pochybení v oblasti BOZP a zhoršující se pracovní podmínky zaměstnanců," uvedl předseda odborů NOS Flip Janovský.

Vytvoření pracovní skupiny, která by řešila přetěžování zaměstnanců a nevyhovující pracovní podmínky na poštách, slíbil Knap po jednání s odboráři na začátku září. Vytvořená pracovní skupina je ale podle odborů nefunkční a nehodlá konstruktivně řešit problémy zaměstnanců. V polovině září navíc vedení podniku vydalo prohlášení, podle kterého Česká pošta beze zbytku respektuje zákoník práce a pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zaměstnanci nejsou v žádném případě přetěžováni.. Odboráři poté zřídili vlastní pracovní skupinu bez účasti managementu.

Veškeré výstupy a konkrétní zjištění v oblasti dodržování BOZP mají pošťáci zasílat odborovým organizacím a ty je postoupí orgánům státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Bidenova administrativa vydala nová pravidla, jež mají chránit dětské přistěhovalce

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v pondělí ohlásila nové kroky k udržení programu pro dětské přistěhovalce DACA. Program chrání mladé lidi před vyhoštěním a o jeho zrušení usilovala minulá vláda Donalda Trumpa.

Podle stanice CNN k březnu v USA využívalo DACA 613 030 lidí. Ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas ohlásil nová pravidla, avšak dodal, že nemohou nahradit rozhodnutí Kongresu, který jediný může uživatelům programu DACA poskytnout trvalou ochranu.

Nová pravidla stanovují, že DACA mohou využívat ti, kdo přišli do USA před dovršením 16. roku, trvale v USA pobývali od června 2007, jsou nyní ve škole nebo ji absolvovali, nespáchali těžký zločin a neohrožují národní bezpečnost.

Program se týká přistěhovalců, kteří do USA přišli v dětském věku a díky DACA mohli získat každé dva roky obnovitelné vízum a pracovní povolení. Trump usiloval o zrušení programu od roku 2017, na soud se obrátil následujícího roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy