Německo s Francií se shodly na rozpočtu pro eurozónu, měl by zabránit dalším krizím

ČTK ČTK
16. 11. 2018 20:54
Německo a Francie se po dlouhých jednáních shodly na návrhu společného rozpočtu eurozóny, který by byl součástí rozpočtu celé Evropské unie. Navrhovaný rozpočet by měl snížit ekonomické rozdíly mezi zeměmi používajícími euro a pomoci odvrátit budoucí krize. Vyplývá to podle agentury DPA z usnesení německého ministra financí Olafa Scholze a jeho francouzského kolegy Bruna Le Mairea.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Podle zdrojů agentury Reuters představí Německo a Francie návrh rozpočtu eurozóny v pondělí, kdy se koná jednání ministrů financí zemí používajících euro. Rozpočet by se měl prozatím údajně zaměřit pouze na financování investic. Podle DPA by měl fungovat od roku 2021.

Berlín a Paříž se v červnu dohodly, že vypracují podrobnosti plánů na společný rozpočet eurozóny do konce letošního roku v rámci širšího balíku návrhů k posílení integrace eurozóny, které prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Tato myšlenka nicméně rychle narazila na odpor ze strany některých zemí v čele s Nizozemskem, jež mají obavy ohledně finančních požadavků a využití rozpočtu.

Dvoustránkový návrh rozpočtu eurozóny, k němuž získala přístup agentura Reuters, ponechává rozsah rozpočtu na rozhodnutí představitelů členských zemí. Rozpočet by podle návrhu byl součástí rozpočtu celé EU, byl by však řízen vládami členských zemí eurozóny, které by se dohodly na systému stanovujícím, jak velkou částkou do něj budou jednotlivé státy přispívat.

Le Maire v létě signalizoval, že hodnota rozpočtu by zpočátku mohla činit 20 až 25 miliard eur (zhruba 520 až 650 miliard Kč). To představuje zhruba 0,2 procenta celkového hrubého domácího produktu (HDP) 19 členských zemí eurozóny. Macron přitom dříve hovořil o několika procentech HDP, což by odpovídalo stovkám miliard eur, upozornila agentura DPA.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší žalobce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány.

"Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy