Paříž - Už druhý týden se ve Francii bouří dozorci. Někteří z nich blokují věznice, zapalují před nimi barikády z pneumatik nebo dřevěných palet, a část jich nepřišla ani do práce.

Protestují tak proti nevyhovujícím pracovním podmínkám v přeplněných věznicích, nedostatku personálu a obavám z množících se útoků nebezpečných vězňů. Také si stěžují na nízkou mzdu, která v průměru dosahuje 1500 eur, tedy zhruba na 38 400 korun.

Vše odstartovalo 11. ledna, kdy ve vězení německý konvertita Christian Ganczarski, který se před lety obrátil na radikální islám, nůžkami napadl a vážně zranil tři dozorce. Ganczarski patří mezi velmi nebezpečné vězně, podílel se na přípravě teroristického útoku na mešitu v Tunisku z roku 2012 a pracoval pro al-Káidu. Ve věznici si odpykává osmnáctiletý trest.

V dalších dnech podobných incidentů přibylo. V několika případech se opět jednalo o radikální islamisty. Tato situace dovedla dozorce k velkým protestům, do kterých se zapojily dvě třetiny ze všech 188 francouzských věznic.

Rozhovory zatím pokrok nepřinesly

O pracovních podmínkách dozorců už několik dnů jedná francouzská ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová. Slibuje, že v příštích čtyřech letech nabere přes tisíc nových zaměstnanců. To ale ostraha věznic považuje za nedostatečné. Obě strany ke kompromisu zatím nedošly a rozhovory budou nadále pokračovat.

Současné protesty poukazují na dlouhodobé problémy francouzského vězeňského systému. Země má potíže s přeplněnými věznicemi a nedostatkem personálu už delší dobu.

Související

Francouzská policie loni zmařila dvacet atentátů. Riziko je ve všech oblastech, řekl ministr

K tomu se zejména v posledních letech přidává i rostoucí počet islamistů, kteří končí za mřížemi. "Nemáme dostatek lidí ani vybavení. Nejsme vyškoleni k tomu, abychom hlídali zradikalizované vězně," upozornil Guillaume Pottier z odborů Ufap-Unsa, které strážce sdružují. Dozorci požadují například nové vybavení, které jim umožní lépe sledovat islamisty, lepší pracovní podmínky a především chtějí, aby vláda posílila jejich řady.

Ve Francii je za mřížemi téměř 70 tisíc lidí. Z toho asi 500 bylo odsouzeno nebo teprve čeká na proces kvůli terorismu, dalších 1200 vězňů pak úřady považují za zradikalizované. Pro srovnání - dozorců je asi 28 tisíc.

Věznice jako líhně radikálů

Vláda mezitím hledá způsob, jak s radikály ve věznicích naložit. Experti navíc varují, že právě žaláře jsou jejich líhní. Často v nich končí i drobní zlodějíčci a podvodníci, kteří se pak stávají snadným terčem islamistických verbířů, kteří je mohou snadno obrátit na svoji stranu.

To je příklad třeba Chérifa Kouachiho, který společně se svým bratrem zaútočil na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, i jejich komplice Amedyho Coulibalyho, jenž zabil čtyři lidi v košer supermarketu. Ve vězení se zradikalizovali také Mohamed Merah, jenž v roce 2012 zaútočil na židovskou školu v jihofrancouzském Toulouse a zabil čtyři lidi. Výjimkou není ani Mehdi Nemmouche, který v roce 2014 zaútočil na židovské muzeum v Bruselu.

Související

Hlásala džihád a odešla bojovat za Islámský stát. Teď Francouzka se třemi dětmi prosí, že chce domů

Macron připravuje změny

Paříž po teroristických útocích z posledních let vyzkoušela několik programů na deradikalizaci. Zatím ale bez větších úspěchů. Některé věznice islamisty seskupují - v takovém případě ale hrozí, že se někteří vězni mohou ještě více radikalizovat nebo se společně utvrzovat ve svém přesvědčení. Jiné se je naopak snaží spíše izolovat.

"Podle nás je chybou sdružovat zradikalizované vězně. Mohou snadněji navázat kontakty a vytvořit si sítě," uvedl k tomu Christopher Dorangeville z odborů CGT.

Změny chystá také francouzský prezident Emmanuel Macron. Od konce února zveřejňuje informace o tom, jak by reforma vězeňského systému měla vypadat.

Macron se hodlá věnovat zejména tématu přeplněných věznic. Chce přestavět některé žaláře a zároveň některé nové postavit. Současně plánuje velký posun k alternativním trestům, jako jsou veřejně prospěšné práce, a také hodlá více využívat elektronické náramky.

Detaily plánu, jak naložit s radikály, kteří si už odpykávají tresty, si zatím nechává pro sebe. Francouzský list Le Figaro k tomu napsal, že prezident prý zvažuje vytvoření dalších míst pro velmi nebezpečné vězně.