


Někdejší kandidát na ruského prezidenta Boris Naděždin oznámil, že ukončil svou kampaň za zvolení poslancem ruského parlamentu, kvůli nátlaku úřadů a aby neohrozil své spolupracovníky. Možnosti legálně dělat opoziční politiku v Rusku se vyčerpaly, uvedl v prohlášení, ze kterého citovala média.

„Teď si musím rozmyslet, jak budu dál žít. Doufám, že zůstanu živ a na svobodě,“ napsal Naděždin na sociální síti Telegram.
Naděždin se před dvěma lety pokoušel kandidovat proti Vladimiru Putinovi jako jediný odpůrce války proti Ukrajině mezi kandidáty na hlavu státu, ale úřady jej do prezidentských voleb nepustily. Nepříjemným překvapením se podle pozorovatelů stala pro Kreml už skutečnost, že několik měsíců před volbami Rusové stáli ve frontách, aby mohli podepsat rezoluce na podporu Naděždinovy kandidatury.
Nyní opoziční politik sbíral podpisy, aby mohl kandidovat na poslance v zářijových volbách. Ale úřady jej nejprve označily za „cizího agenta“ a minulý týden stanul před soudem, který jej potrestal pokutou za údajnou propagaci extremismu. „Skutečným cílem soudu je zacpat mi ústa a nedovolit mi kandidovat do Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu),“ prohlásil tehdy opozičník. Nyní konstatoval, že volební zákon mu jako „cizímu agentovi“ a „odsouzenému za extremismus“ znemožňuje usilovat o zvolení do parlamentu.
Naděždin byl podle serveru Mediazona odsouzen k pokutě za „předvádění extremistických symbolů“, protože zveřejnil na sociální síti odkaz na videostream na kanálu YouTube, během kterého se objevila tvář opozičního politika Alexeje Navalného. Ten zahynul v ruském vězení, jeho organizaci ruské úřady zakázaly jako extremistickou.
Ruské úřady od útoku na Ukrajinu v únoru 2022 výrazně přitvrdily v represích a uvěznily stovky kritiků režimu. Mnozí opoziční představitelé jsou nyní uvězněni, jsou mrtví nebo se nacházejí v exilu. Bývalý poslanec Naděždin patřil mezi několik málo lidí v Rusku, kteří veřejně kritizovali Putina a jeho tažení proti Ukrajině, aniž by byli uvězněni, připomněla agentura AFP.



Pondělní zemětřesení v Kolumbii podle posledních údajů samosprávných celků zabilo nejméně 240 lidí. Zraněných je přes 1000. Nejvíce mrtvých hlásí Cali, což je třetí nejlidnatější kolumbijské město. Zemětřesení o síle 7,4 stupně zasáhlo takzvaný kávový region.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Americký prezident Donald Trump propuštění Gilmana ocenil na sociální síti Truth Social.



Špioni izraelské tajné služby Mossad v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo, aby mu lépe porozuměli. V úterý to podle agentury AFP na konferenci ve městě Safed uvedl bývalý šéf služby Josi Cohen, aniž by upřesnil, kdy se tak stalo či o jaké špiony se jednalo. Cohen vedl Mossad v letech 2015 až 2021.



Evropská pravicová politika má nový úkaz. Je jím strana založená italským generálem ve výslužbě Robertem Vannaccim. Ten rychle nabírá voliče nespokojené s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, kteří s ním souhlasí v tom, že „opustila pravici“. Itálii přitom už příští rok čekají parlamentní volby a není vyloučené, že Meloniová bude nakonec Vannacciho potřebovat k sestavení vlády.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.