"Plán zohledňuje pouze stanovisko Izraele a nebere nejmenší ohledy na zájem Palestinců. Ti jsou tam ale také doma," vysvětluje své důvody Schwarzenberg, který v současnosti působí jako místopředseda sněmovního zahraničního výboru. "Má-li být mír, musí se zohlednit zájmy obou stran," uvedl pro Aktuálně.cz, které má výzvu k dispozici.
Donald Trump plán s názvem "Mírem k prosperitě" představil na konci ledna společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Označil ho za "dohodu století", která by zaručovala vznik samostatného Izraele i Palestiny.
Návrh ale o Jeruzalému mluví jako o nedělitelném hlavním městě židovského státu a uznává izraelskou svrchovanost nad částí Západního břehu Jordánu. To palestinská strana odmítá.
"Byla by to anexe," říká k tomu Schwarzenberg. Návrh přirovnává k politice vytváření takzvaných bantustanů, umělých samosprávných území pro černošské obyvatelstvo v Jihoafrické republice a Namibii. V druhé polovině 20. století je tam zakládali představitelé tehdejších rasistických režimů. "Palestinci poslední desítky let dělali řadu chyb, zapletli se s terorismem. To ale neznamená, že jako národ nemají nárok na samostatnou existenci," je přesvědčený místopředseda zahraničního výboru.
Signatáři dopisu tvrdí, že Trumpův návrh je v rozporu s rezolucemi OSN i základními principy mezinárodního práva. "Místo toho, aby podporoval mír, riskuje eskalaci konfliktu - na úkor izraelských i palestinských civilistů a s vážnými důsledky pro Jordánsko a širší region," stojí v listu, na jehož vzniku se podílel bruselský think-tank European Middle East Project.
Vyzývá evropské představitele, aby Trumpův plán odmítli a "přijali okamžitá a účinná opatření, která by zabránila hrozbě anexe, a tím se udržel mezinárodní řád založený na pravidlech". Text odkazuje na rezoluci OSN z prosince roku 2016, podle které Izrael budováním osad na palestinském území porušuje mezinárodní právo. Právě o tato území by podle Trumpova plánu měl budoucí palestinský stát definitivně přijít.
Trumpuv “deal stoleti” na mape... pic.twitter.com/Jm9zSrA6Pl
— Tomáš Lindner (@tomas_lindner) January 29, 2020
Kromě Schwarzenberga se pod dopis podepsali také bývalý generální tajemník NATO Javier Solana, předseda Evropské komise Jacques Santer nebo Mary Robinsonová, někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva. K sepsání petice své kolegy vyzvali někdejší ministři zahraničí Dánska Mogens Lykketoft, Francie Hubert Védrine a Velké Británie Jack Straw.
"Nemůže to být funkční stát"
"Když se k tomu vyjádřili kolegové, se kterými jsem dříve spolupracoval, tak jsem se k nim připojil. Sám jsem se už dříve vyjádřil v souladu s tím, co se píše v dopisu," říká Schwarzenberg. V čele českého ministerstva zahraničí stál v letech 2007 až 2009 a pak znovu 2010 až 2013.
Podle něj Trumpův plán neposkytuje ani základ, ze kterého by bylo možné vyjít při dalších vyjednáváních. Američané ale prý mají navzdory kritice šanci ho uskutečnit. "Když jste supervelmoc, a Izrael je dnes také velice mocný, tak se to dá prosadit," říká.
Přístup Američanů ale podle Schwarzenberga připomíná "o nás bez nás". Tento výraz se v českém kontextu používá zejména v souvislosti s Mnichovskou dohodou z roku 1938, prostřednictvím níž se Itálie, Francie a Velká Británie domluvily na postoupení některých území tehdejšího Československa nacistickému Německu - bez připuštění zástupců z Prahy k jednání.
Mahmúd Abbás, předseda palestinské samosprávy, údajně v minulých měsících odmítl jednat s Trumpem o jeho plánu. Vadilo mu, že návrh nepočítá se životaschopným palestinským státem. S tím souhlasí také Schwarzenberg: "Když se podívám na mapu, tak není možné, aby to byl funkční stát."
Trump jako James Bond
Není to poprvé, co bývalý šéf české diplomacie veřejně kritizuje Trumpovu zahraniční politiku. "Překračujeme všechny meze mezinárodního práva. Někteří politici jsou očividně toho názoru, že stojí nad zákonem a nad právem a že mají jako legendární James Bond uděleno právo zabíjet kdekoliv na světě," zkritizoval například na Facebooku rozhodnutí amerického prezidenta nechat na letišti v iráckém Bagdádu zavraždit íránského generála Kásema Solejmáního.
"Spojené státy mají dost nešťastnou politiku, když jde o Írán, to ale platí už dlouhá desetiletí," říká i nyní Schwarzenberg. "To, že vypověděly jadernou smlouvu, o kterou svět dlouhá desetiletí usiloval, také nepovažuji za šťastné." Washington loni vypověděl dohodu omezující jaderný program Teheránu, kterou o několik let dříve podepsala islámská republika s USA, Čínou, Ruskem a dalšími státy.
Poslední kolo izraelsko-palestinských rozhovorů pod záštitou USA ztroskotalo už v roce 2014, ještě před nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu. O současném návrhu se hovořilo dlouho, USA jeho zveřejnění několikrát odložily.
"Myslím, že Trump se odhodlal prosadit řešení, která by chtěl, silou," je přesvědčený Schwarzenberg. "My ale musíme vycházet se všemi," říká s tím, že si uvědomuje, že například s Íránem v řadě věcí nesouhlasí. "Ale zacházet s nimi jako s hadrem není zrovna dobré," dodává.
Česko by jako dlouholetý izraelský spojenec mělo podle něj zdůrazňovat, že postoj Tel Avivu není správný. "Já Izrael miluji. Ale dle mého názoru je dnešní izraelská politika vůči Palestincům mylná a vede do katastrofy. Přátelé a spojenci musí mít vždycky upřímnost toto říci," uzavírá.
Informace o dopisu pěti desítek státníků zveřejnily kromě Aktuálně.cz také německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung, francouzský Le Figaro nebo britský deník The Guardian.
Zeman s Trumpem souhlasí
Trumpův plán v minulých týdnech naopak uvítal český prezident Miloš Zeman. Je to podle něj po dlouhé době konkrétní návrh. Zeman je známý svým proizraelským postojem. O zemi hovoří jako o svém druhém domově a v minulosti usiloval o přesun českého velvyslanectví do Jeruzaléma a jeho uznání jako jednotného hlavního města Izraele.
Zeman a český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) odeslali tento týden vlastní dopis týkající se Izraele. Text, který napsal prezident a šéf diplomacie ho podepsal, potvrzuje české stanovisko, že Mezinárodní trestní soud (ICC) by se neměl zabývat údajnými válečnými zločiny Izraele vůči Palestincům na jejich území.
O jejich vyšetřování požádali Palestinci a hlavní prokurátorka ICC Fatou Bensoudaová loni v prosinci potvrdila, že existuje dostatek důkazů, aby bylo zahájeno. Zároveň ale požádala, aby soud zvážil, zda může v dané věci rozhodovat, když Palestina není mezinárodně uznávaným svrchovaným státem. Čeští představitelé jsou stejně jako zástupci Německa, Rakouska, Maďarska a dalších zemí přesvědčeni, že nemůže. Netanjahu jejich postoj uvítal.
