Má to bez Američanů vůbec smysl? Spojené státy spouští odchod od klimatické dohody

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 4. 11. 2019 22:09
Hned po uvedení do funkce amerického prezidenta Donald Trump oznámil, že chce odstoupit od pařížské klimatické dohody. V pondělí, tedy první den, kdy to Spojené státy mohly udělat, proces odstoupení oficiálně spustily. Co se ale stane, když se druhý největší znečišťovatel ovzduší na světě přestane podílet na ochraně klimatu?
Pochod před klimatickým summitem v New Yorku v roce 2014.
Pochod před klimatickým summitem v New Yorku v roce 2014. | Foto: Reuters

"Bez dohody největších hráčů, což jsou Spojené státy, Čína nebo Rusko, nelze boj proti rostoucím emisím vyhrát," řekl už v minulosti český ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podobné argumenty zaznívají hlavně v menších evropských zemích a existují obavy, že když nejbohatší státy, které zároveň vypouštějí nejvíce emisí oxidu uhličitého, nepůjdou příkladem, celá snaha zpomalit oteplování planety se postupně zhroutí. 

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 měla být příslibem toho, že se všechny státy v boji proti klimatickým změnám spojí. Donald Trump ale po inauguraci oznámil, že jeho země z dohody odstoupí. 

Smlouvu, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016, mohou signatáři vypovědět nejdřív po třech letech. Proces pak trvá zhruba rok. Po pondělním spuštění by tak Američané dohodu opustili až po prezidentských volbách v listopadu 2020.

Spojené státy se přitom na oteplování planety podílejí hned po Číně nejvíce. Ročně vypustí do ovzduší přes 14 procent všech skleníkových plynů. Bílý dům si ale myslí, že radikální změny kvůli ochraně klimatu by Američanům ublížily. Přišli by o pracovní místa i biliony dolarů, protože by dohoda příliš brzdila uhelný, ropný a zpracovatelský průmysl.

Trumpův krok ale neznamená, že všech 300 milionů obyvatel Spojených států s tímto postojem souhlasí.

Kalifornie jako vzor

Nedávný průzkum serveru CBS News ukázal, že většině Američanů na ochraně klimatu záleží a současný stav vnímají jako krizi nebo přinejmenším závažný problém. Více než polovina dotázaných se dokonce přiklání k tomu, že je potřeba ho řešit hned.

S prezidentem se v názoru na klimatickou dohodu rozcházejí i někteří politici a celá města, která si stanovují vlastní závazky a cíle.

"Některé americké státy, města a podniky, které představují více než polovinu amerického HDP a celkové populace, se zavázaly podniknout kroky k dosažení cílů Pařížské dohody," uvedl pro agenturu AFP Alden Meyer, odborník na klima a člen Unie zúčastněných vědců ve Washingtonu.

Asi nejznámějším příkladem je stát Kalifornie, který si sám stanovil mnohem přísnější limity pro emise ze spalovacích motorů aut, než jaké platí na federální úrovni. Jde příkladem dalším třinácti americkým státům, které vyjádřily zájem se ke stejným regulacím přidat.

Bílý dům chce ale tuto pravomoc Kalifornii zrušit a podle amerických médií se schyluje k velké soudní bitvě. Kalifornie si přitom uzákonila limity na emise už v 70. letech minulého století kvůli špatné smogové situaci.

Naposledy schválil ambiciózní plán na ochranu klimatu stát New York. Slíbil, že do roku 2050 sníží emise o 85 procent ve srovnání s 90. lety a že veškerou elektřinu bude vyrábět ze zelených zdrojů, tedy bez spalování uhlíku.

Nic není rozhodnuto

Proti rozhodnutí prezidenta Trumpa vznikla také iniciativa We Are Still In složená ze starostů, guvernérů, radních, vědců, univerzit, ale i firem a investorů, kteří veřejně deklarují, že závazky z Pařížské dohody budou dál plnit. 

V prosinci se ve španělském Madridu uskuteční další klimatická konference, které se USA zúčastní. 

Pařížská klimatická dohoda

Dohodu v rámci úmluvy OSN o změně klimatu, která má omezit emise skleníkových plynů po roku 2020, podepsalo na Klimatické konferenci v Paříži v prosinci 2015 celkem 195 států. V platnost vstoupila 4. listopadu 2016.

Všechny signatářské země se dohodly na udržení zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a přiblížení se hodnotě 1,5 stupně. Zavázaly se, že výrazně omezí své emise, a to především oxidu uhličitého.

Mezi téměř dvěma stovkami signatářů dohody dosud zůstávají ostatní velcí hráči. Neodstoupila Čína, Indie, Jihoafrická republika ani Brazílie, do jejíhož čela se letos v lednu postavil konzervativní prezident Jair Bolsonaro, který jinak kritizuje ekology a ochranáře. Podílet se na ochraně klimatu chce podle svých slov i Rusko. 

Závazky jednotlivých zemí se ale liší a obecně platí, že čím větší znečišťovatel, tím méně ambiciózní plán na snižování emisí. Pařížská klimatická dohoda totiž sice stanovila cíl, který se jednotlivé státy zavázaly naplnit, ale neurčila způsob, jakým to mají udělat. Měl to být způsob, jak se poučit z nezdaru Kjótského protokolu z roku 1997. Tehdy se určil přísný plán, podle kterého měly rozvinuté země snižovat své emise. Dopadlo to ale tak, že USA smlouvu vůbec nepodepsaly a například Kanada rychle odstoupila.

Pařížská dohoda je flexibilnější. Například Evropská unie se zavázala do roku 2030 snížit emise o 40 procent oproti roku 1990. USA chtěly do roku 2025 snížit emise o 26 až 28 procent ve srovnání s rokem 2005, což byl menší závazek.

OSN však varuje, že to, co lidstvo proti globálnímu oteplování nyní dělá, stále nestačí. I kdyby všechny země splnily, co slíbily, průměrná světová teplota vzroste do konce století o tři stupně Celsia.

Video: Jaký má smysl boj na ochranu klimatu? Rozhovor s psychologem Janem Krajhanzlem

Hodně prudy bychom si ušetřili tím, kdybychom šli po tom důležitém. Nemůžeme být dokonalí v nedokonalém světě, míní Jan Krajhanzl. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy