Dohoda s EU v nedohlednu. Po "nekonečném" brexitu hrozí cla a další propad ekonomiky

Helena Truchlá Helena Truchlá
8. 9. 2020 19:34
Měsíc a jeden týden zbývají podle britského premiéra Borise Johnsona na vyjednání smlouvy o volném obchodu mezi jeho zemí a EU. Jednání jsou zamrznutá. A jen průlom může zabránit neřízenému odchodu Británie z evropského jednotného trhu a celní unie, kterým by utrpěly firmy i ekonomiky na obou stranách.
Boris Johnson.
Boris Johnson. | Foto: Reuters

Johnson podle informací britských médií unijním vyjednavačům v pondělí řekl, že jeho země "nemůže dělat kompromisy ohledně základů toho, co znamená být nezávislým státem". Oznámil proto, že jasno o případné obchodní dohodě musí být do 15. října, jinak že Británie s jednáními končí. "Vstupujeme do závěrečné fáze vyjednávání. EU byla velmi konkrétní, co se týče termínů, a já jsem také," prohlásil britský premiér. 

Johnson trvá i na tom, že rozvázání obchodních vztahů s unií bez dohody bude nakonec "dobrým vyústěním" brexitu a jeho zemi zajistí lepší pozici, než měla jako členský stát EU. Pokud dohoda nevznikne, hrozí oběma stranám například komplikace v podobě cel a kvót, které pro mezinárodní obchod stanovují pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Konec října označila už dříve jako nejzazší termín pro shodu unijní diplomacie. 

Podle Kryštofa Kruliše, analytika z Asociace pro mezinárodní otázky v Praze, je zabránění dalším průtahům ve vyjednávání pro Borise Johnsona zcela zásadní politická otázka. "Váže se to ještě k loňským volbám, kdy si právě slibem, že nebude přechodné období prodlužovat, výrazně usnadnil situaci," připomíná. Šéf Konzervativní strany vloni v prosinci získal pohodlnou většinu v parlamentu poté, co se mu podařilo přesvědčit voliče, že právě on vyvede Spojené království z EU.

To se stalo na konci letošního ledna, kdy začalo platit takzvané přechodné období, které si vyžádal sám Londýn. Chtěl jej využít k vyjednání trvalých pravidel obchodu mezi evropskou pevninou a Britskými ostrovy. Tyto zatím bezvýsledné debaty trvají - s přestávkou způsobenou koronavirovou pandemií - už půl roku.

Jedním z hlavních bodů sporu mezi Londýnem a Bruselem jsou v tuto chvíli pravidla takzvané "státní pomoci", tedy podpory a dotací britské vlády pro tamní firmy. EU trvá na tom, že taková pomoc musí být podnikům dostupná jen za předem daných podmínek, aby evropské firmy nezůstaly oproti těm britským v nevýhodě. Druhým problémovým bodem je pak požadavek Bruselu na neomezený přístup do britských vod pro rybáře, výměnou za plný přístup na evropský trh s rybami. 

Podle Borise Johnsona je to Brusel, kdo musí ze svých požadavků slevit. Jeho ultimátum podpořil v neděli i britský brexitový vyjednavač David Frost. 

Střet principů

Vystoupení z EU si Britové odhlasovali v referendu před čtyřmi lety, až do loňska se Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová marně snažila ho uskutečnit. Vyjednavač Frost nyní slíbil, že on a Johnson se z chyb Mayové poučili a unii nebudou v ničem ustupovat. "Pokud by Johnson nyní přistoupil na prodloužení, rozvolnila by se intenzita vyjednávání. On volbami získal pět let v parlamentu, potřebuje je ale využít i na jiná témata, než je brexit," míní Kruliš. Připomíná také, že pokud by Johnson chtěl, přechodné období by teoreticky ještě prodloužit mohl, pokud by s tím souhlasil i Brusel. 

Na vzniku obchodní dohody mají zájem obě strany. "Ten střet je spíš principiální. Z britské strany je to princip suverenity, to znamená nemít nad sebou nějakého kontrolora, který by mi říkal, co smím a nesmím. Pak by celý brexit postrádal smysl," vysvětluje Kruliš. Unie naopak právě o kontrolu nad přístupem na svůj chráněný vnitřní trh přijít nechce. 

Kruliš připomíná, že není pravděpodobné, že by Johnsonova konzervativní vláda chtěla masivně dotovat domácí podniky v míře, jak o tom mluvil například Johnsonův volební protikandidát, labouristický politik Jeremy Corbyn. V unijní diplomacii nicméně sílí přesvědčení, že Britové nejeví snahu se domluvit. "Pokud se tohle rychle nezmění, budeme směřovat ke scénáři bez obchodní dohody, se všemi jeho negativními dopady," citoval jednoho z diplomatů list Telegraph. 

Podle Kruliše by nicméně mohla přicházet v úvahu nějaká podmíněná forma dohody. "Kdyby v ní obsažená pravidla nebyla dodržována, tak by se zavedla cla. Třeba jako když Čína dotuje svoje výrobce oceli, Brusel zavede cla a Světová obchodní organizace je s tím v pořádku, protože je to vnímané jako reakce na nedovolenou státní pomoc. To je asi jediný způsob, jak rozpory překonat - nechat Britům svobodu se rozhodovat, ale s hrozbou sankce," je přesvědčený analytik. 

Návrat severoirské otázky

Podle informací, které má k dispozici list Financial Times a Guardian, ale nyní dohodu ohrožuje další problém. Je jím takzvaný zákon o vnitřním trhu, popisující nová pravidla obchodování uvnitř Spojeného království. Johnsonova vláda ho chce zveřejnit ve středu a podle britských médií z něj vyplývá, že Londýn se v případě neexistující obchodní smlouvy chystá nerespektovat některé části takzvané odchodové dohody, tedy mezinárodní smlouvy, která umožnila Británii v lednu odejít z EU a kterou schválily britský i Evropský parlament. 

Tato dohoda stanovila, že Severní Irsko, které je součástí Velké Británie, a tedy není členem EU, zůstane i od příštího roku v celní unii a součástí vnitřního trhu evropské sedmadvacítky, současně ale také tvoří celní unii s Británií. Celní unie spočívá v dohodě na omezení vzájemných obchodních bariér a zároveň se v rámci ní uplatňuje společný postup vůči třetím zemím.

Co by znamenalo obchodování podle pravidel WTO?

Každý člen Světové obchodní organizace má vlastní seznam cel (fakticky daní ze zboží) a kvót (počtu nebo objemu zboží, které může být obchodováno). Ten se pak uplatňuje při obchodování mezi zeměmi, které nemají speciální obchodní dohodu, která pohyb zboží a služeb ještě více zjednodušuje a zlevňuje. Právě tato varianta by mohla nastat od ledna mezi Spojeným královstvím a evropskou sedmadvacítkou. 

Vlastní seznam má i Evropská unie - průměrná výška cel činí jen asi tří procent, výjimkou jsou například automobily (desetiprocentní clo) a některé potraviny (35 procent pro mléčné výrobky, 21 procent na cukrovinky). 

Britská vláda nyní sestavila svůj vlastní seznam. Pokud neuzavře dohodu s Bruselem, zvýší se sice počet výrobků, které bude Londýn obchodovat bez cla (budou mezi nimi třeba růže, pečící prášek, pistácie ve skořápkách nebo korkové zátky), přijde ale o volný přístup na unijní trh (který je zcela bez cel a kvót). Právě na něj dosud směřovalo asi 46 procent veškerých britských vývozů. Britům navíc přibudou různé administrativní povinnosti - prokazování původu a kvality - které si vyžádají kontrolu na hranicích. Sama britská vláda v minulosti připustila, že je potřeba počítat s kolonami a zdržením. 

Zdroj: BBC

Podle analytika Kruliše je dohoda ohledně Severního Irska hybridní systém, který v podstatě nikde jinde na světě neexistuje. "Počítá s tím, že když se vyveze zboží z Británie do Severního Irska, ale už ne dál do EU, nebude se na něj vztahovat povinnost cla," popisuje Kruliš podstatu smlouvy, jejíž ambicí je zabránit obnovení střežené hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která zůstává členským státem EU. 

Aktuální návrh zákona ale podle britských médií počítá s tím, že Londýn by měl možnost tato pravidla jednostranně měnit, a to i v rozporu s mezinárodní brexitovou smlouvou. "Není jasné, co přesně ten návrh obsahuje, ale Britové se mohou snažit získat prostor pro reakci na různé skuliny, kterými by bylo možné ten komplikovaný celní systém obcházet," vysvětluje Kruliš.

Vláda Irské republiky už případné přijetí podobného zákona označila za "velmi nerozumný krok". Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí Brity varovala, že dohoda o vystoupení je závazek mezinárodního práva a předpokladem pro jakékoliv budoucí partnerství. Unijní vyjednavač Michel Barnier pak zdůraznil, že přesné uplatnění odchodové brexitové dohody je zcela zásadní pro dokončení jednání o obchodní smlouvě.

Interní diplomatická komunikace unijních představitelů, ke které získal přístup list Guardian, navíc naznačuje, že Brusel přestává věřit, že Johnsonova vláda o dokončení oficiálních vyjednávání vůbec stojí. S tím souhlasí i Kruliš. "Londýn tím návrhem možná testuje svoje možnosti a reakce protistrany, ale v důsledku to odvádí pozornost od obchodní dohody, která by se měla řešit především. A také vede (Brusel) k úvahám o tom, k čemu vůbec s Londýnem diskutovat, když Britové nedodržují ani to, k čemu se už zavázali," míní analytik. 

Aktuální kolo diskusí mezi Londýnem a Bruselem je v pořadí už osmé, podeváté se diplomaté sejdou na konci září. Pokud jednání selžou, měla by se podle informací deníku Telegraph v listopadu konat nouzová schůzka lídrů členských států. 

Video: Dopad brexitu poznáme až po letech, říká diplomat Žantovský

Na Theresu Mayovou se bude vzpomínat jako na slušnou, obětavou ženu. Boris Johnson byl černým koněm v Konzervativní straně, říká Žantovský. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy