Pověst na rovinu hovořící političky, která nemá problém sdělovat partnerům nepříjemné věci, opět potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová.
Hned v první den své návštěvy Pekingu čínským představitelům vzkázala, že si ve věci lidských práv nemohou dělat, co uznají za vhodné. "Dala jsem jasně najevo, že lidská práva jsou nedělitelná," prohlásila Merkelová po schůzce s čínským premiérem Wen Ťiao-paem.
Jak v Moskvě, tak i v Pekingu
Německá kancléřka ještě v době, kdy byla v opozici, kritizovala příliš vstřícný přístup tehdejšího šéfa vlády Gerharda Schrödera k Číně a stavěla se proti zrušerní zbrojního embarga ze strany Evropské unie.
Infobox
PŘEČTĚTE SI VÍCE O NĚMECKÉ KANCLÉŘCE:
Podle šéfa německé Rady pro zahraniční vztahy Eberharda Sandschneidera tím prokázala, že na rozdíl od Gerharda Schrödera se nerozpakuje kritizovat země, jako je Rusko nebo Čína, v otázkách lidských práv.
"Merkelová se o tyto věci opravdu zajímá a - jakkoli opatrně - nebojí se upozornit na problémy," řekl Sandschneider ruskému deníku Pravda.
Zavřete Guantánamo
Merkelová se přitom nebojí kritizovat nejen Rusy a Číňany, ale ani Američany. Před svou první pracovní cestou do Spojených států se nerozpakovala vyzvat americkou vládu, aby uzavřela vězení na základně Guantánamo.
"V Číně se snaží zopakovat to, co s úspěchem uplatnila už ve Washingtonu. S kritikou to nepřehání, dává však jasně najevo, co nám vadí," vysvětlil Sandschneider.
Merkelová se ihned po nástupu do funkce německé kancléřky pokusila pootočit zahraniční politiku Spolkové republiky. Narovnala vztahy s USA pošramocené otevřenou kritikou irácké války ze strany Gerharda Schrödera. Jednoznačně je také odlišila od vztahů s Ruskem, které je podle ní německým partnerem, nikoli spojencem jako Američané.
Schröder: Obchod nad práva
Rusko-německé vztahy byly za Schrödera vřelejší než ty s Washingtonem, neboť bývalý německý kancléř považoval ruského prezidenta za svého osobního přítele. Také směrem k Číně dával Schröder před lidskými právy přednost obchodu.
"Schröder měl s Čínou skvělé vztahy, protože ji vůbec nekritizoval," řekl agentuře Reuters Kay Möller z německého Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. "Je pravděpodobné, že čínská vláda proto bude minimálně z počátku rezervovanější."
Navzdory kritice dodržování lidských práv si Merkelová připsala úspěch i na obchodním poli. Obě strany podepsaly memorandum o spolupráci při výstavbě vysokorychlostní železnice v Číně. Zatím však není jasné, zda Peking pro své vlaky jezdící na magnetickém polštáři nakoupí německé technologie.
Do rukou Íránu zbraně nepatří
Merkelová se od počátku snaží vrátit Německu strategické postavení země, která si udržuje dobré vztahy nejen se Spojenými státy, ale i napříč Evropou. Díky tomu se jí na prosincovém summitu Evropské unie podařilo dojednat kompromis v klíčové otázce rozpočtového výhledu pětadvacítky.
Zprostředkovatelskou roli si vyzkoušela i v Pekingu, když s čínskými představiteli jednala o íránském jaderném programu. Merkelová po setkání s prezidentem Chu Ťin-tchaem prohlásila, že se obě země shodují, že Írán nesmí získat jaderné zbraně.
Podle informací německých médií přitom při nedávném jednání s prezidentem Bushem naléhala na to, aby se Američané odhodlali k přímým rozhovorům s teheránským režimem.
