Dočká se "obchodník se smrtí" svobody? Vězně ze slavného filmu chce Rusko zpět

Video bb Video, bb
4. 8. 2022 9:00
Spojené státy se v těchto dnech snaží vyjednat s Ruskem výměnu vězňů. Za zatčenou basketbalistku Brittney Grinerovou a bývalého vojáka Paula Whelana nabízejí ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Jeho život podle agentury Reuters někdy připomíná za vlasy přitažený špionážní thriller.
„Neočekávám nic.“ Ruského obchodníka se zbraněmi Buta chytli Thajci a předali Američanům. | Video: Reuters

Dnes pětapadesátiletého Buta pro jeho schopnost obejít zbrojní embarga přezdívali "obchodník se smrtí". Na téměř dvě desetiletí se But stal nejznámějším obchodníkem se zbraněmi na světě. Prodával zbraně "darebáckým státům, povstaleckým skupinám či krvežíznivým bojovníkům" v Africe, Asii a Jižní Americe. Dokonce inspiroval Hollywood k natočení filmu s Nicolasem Cagem v hlavní roli.

O Butově původu se toho ví málo. Měl se narodit v roce 1967 v Dušanbe, tehdejším hlavním městě sovětského Tádžikistánu. Jako nadaný lingvista později využil své údajné znalosti angličtiny, francouzštiny, portugalštiny, arabštiny a perštiny k vybudování svého mezinárodního zbrojního impéria.

Následovala služba v sovětské armádě, ve které But sloužil jako překladatel, mimo jiné v Angole, zemi, která se později stala pro jeho zbrojní byznys klíčovou. Po rozpadu komunistického bloku vydělal na náhlém nadbytku vyřazených zbraní ze sovětské éry.

Video: Youtube/N.B

V roce 2007 napsali Douglas Farah a Stephen Braun jeho biografii s názvem "Obchodník se smrtí: Zbraně, letadla a muž, který umožnil válku". V ní tvrdí, že But zakrýval své obchody se zbraněmi zdánlivě neškodným podnikáním v logistice. Zdálo se, že nevyznává žádnou ideologii a že obchod je pro něj důležitější než politika.

Mezi jeho klienty patřily povstalecké skupiny a milice, například v Kongu, Angole nebo Libérii. V Afghánistánu prodával zbraně islamistickým povstalcům z Tálibánu i jejich nepřátelům z prozápadní Severní aliance.

Jeho konec přišel až v roce 2008 po operaci amerického Úřadu pro potírání drog, po které byl v zatčen v thajském Bangkoku. Po dvou letech diplomatických tahanic vydali Buta do USA, kde čelil řadě obvinění, včetně spiknutí za účelem podpory teroristů, spiknutí za účelem zabití Američanů a praní špinavých peněz.

V roce 2012 ho manhattanský soud poslal na 25 let do vězení. Rusko od té doby usiluje o jeho návrat. Odborníci tvrdí, že Kreml má o Buta stále zájem. Podle nich jeho schopnosti a konexe v mezinárodním obchodu se zbraněmi jasně naznačují vazby na ruské zpravodajské služby, tvrdí Reuters. Mají to dokazovat i Butova vyjádření. V rozhovorech tvrdil, že navštěvoval moskevský Vojenský institut cizích jazyků, který slouží jako výcvikové středisko pro důstojníky vojenské rozvědky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy