Dočká se "obchodník se smrtí" svobody? Vězně ze slavného filmu chce Rusko zpět

Video bb Video, bb
4. 8. 2022 9:00
Spojené státy se v těchto dnech snaží vyjednat s Ruskem výměnu vězňů. Za zatčenou basketbalistku Brittney Grinerovou a bývalého vojáka Paula Whelana nabízejí ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Jeho život podle agentury Reuters někdy připomíná za vlasy přitažený špionážní thriller.
„Neočekávám nic.“ Ruského obchodníka se zbraněmi Buta chytli Thajci a předali Američanům. | Video: Reuters

Dnes pětapadesátiletého Buta pro jeho schopnost obejít zbrojní embarga přezdívali "obchodník se smrtí". Na téměř dvě desetiletí se But stal nejznámějším obchodníkem se zbraněmi na světě. Prodával zbraně "darebáckým státům, povstaleckým skupinám či krvežíznivým bojovníkům" v Africe, Asii a Jižní Americe. Dokonce inspiroval Hollywood k natočení filmu s Nicolasem Cagem v hlavní roli.

O Butově původu se toho ví málo. Měl se narodit v roce 1967 v Dušanbe, tehdejším hlavním městě sovětského Tádžikistánu. Jako nadaný lingvista později využil své údajné znalosti angličtiny, francouzštiny, portugalštiny, arabštiny a perštiny k vybudování svého mezinárodního zbrojního impéria.

Následovala služba v sovětské armádě, ve které But sloužil jako překladatel, mimo jiné v Angole, zemi, která se později stala pro jeho zbrojní byznys klíčovou. Po rozpadu komunistického bloku vydělal na náhlém nadbytku vyřazených zbraní ze sovětské éry.

Video: Youtube/N.B

V roce 2007 napsali Douglas Farah a Stephen Braun jeho biografii s názvem "Obchodník se smrtí: Zbraně, letadla a muž, který umožnil válku". V ní tvrdí, že But zakrýval své obchody se zbraněmi zdánlivě neškodným podnikáním v logistice. Zdálo se, že nevyznává žádnou ideologii a že obchod je pro něj důležitější než politika.

Mezi jeho klienty patřily povstalecké skupiny a milice, například v Kongu, Angole nebo Libérii. V Afghánistánu prodával zbraně islamistickým povstalcům z Tálibánu i jejich nepřátelům z prozápadní Severní aliance.

Jeho konec přišel až v roce 2008 po operaci amerického Úřadu pro potírání drog, po které byl v zatčen v thajském Bangkoku. Po dvou letech diplomatických tahanic vydali Buta do USA, kde čelil řadě obvinění, včetně spiknutí za účelem podpory teroristů, spiknutí za účelem zabití Američanů a praní špinavých peněz.

V roce 2012 ho manhattanský soud poslal na 25 let do vězení. Rusko od té doby usiluje o jeho návrat. Odborníci tvrdí, že Kreml má o Buta stále zájem. Podle nich jeho schopnosti a konexe v mezinárodním obchodu se zbraněmi jasně naznačují vazby na ruské zpravodajské služby, tvrdí Reuters. Mají to dokazovat i Butova vyjádření. V rozhovorech tvrdil, že navštěvoval moskevský Vojenský institut cizích jazyků, který slouží jako výcvikové středisko pro důstojníky vojenské rozvědky.

 

Právě se děje

Další zprávy