Až tři roky. Vědkyně vyvíjí způsoby, které udrží astronauty mnohem déle ve vesmíru

Jana Václavíková Jana Václavíková
24. 11. 2019 9:44
Přestože mnoho vědeckých týmů vyvíjí technologie, které by umožnily astronautům dostat se hlouběji do vesmíru, stále není jasné, co by takový pobyt udělal s lidským zdravím. Německá vědkyně Jennifer Ngo-Anhová z Evropské kosmické agentury tyto týmy "doplňuje". Cílem jejího výzkumu je najít způsob, jak by lidé mohli strávit ve vesmíru i několik let.
Jennifer Ngo-Anhová.
Jennifer Ngo-Anhová. | Foto: Podnikatelský inkubátor Evropské vesmírné agentury ESA BIC Prague

Když se Jennifer Ngo-Anhová blížila konci svého doktorandského studia neurovědy, začala se porozhlížet po dalších možnostech výzkumu. Přestože o vesmíru věděla jen to, že lidé byli na Měsíci a existuje něco jako Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), podala si přihlášku na výzkumnou pozici do americké vesmírné agentury NASA.

Protože nemá americké občanství, odmítli ji. Zároveň jí ale doporučili, aby se podívala na možnosti uplatnění v evropském vesmírném programu. "V tu chvíli jsem se dozvěděla, že vůbec něco takového v Evropě máme," vzpomíná na dny, kdy poprvé slyšela o svém budoucím zaměstnavateli.

Původně měla v Evropské kosmické agentuře (ESA) strávit rok, letos oslavila 13 let. "Od prvního dne mě to fascinovalo. A přetrvává to dodnes," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Kdo je Jennifer Ngo-Anhová?

  • Narodila se v Německu, kde později studovala medicínu. Protože ji zajímala více teorie než praxe, pokračovala ve studiu neurovědy v americkém Portlandu.
  • Po škole pracovala jako vědecká pracovnice v Evropské kosmické agentuře (ESA). V současnosti je vedoucí Oddělení pro lidský a robotický výzkum.
  • Cílem jejího výzkumu je vyvinout opatření, která by dovolila lidem zůstat déle ve vesmíru, aniž by to ohrozilo jejich fyzické a psychické zdraví.
  • Jennifer Ngo-Anhová přijela do Prahy na debatu o ženách pracujících ve vesmírných programech, která proběhla na festivalu Czech Space Week. Ten pořádal kosmický inkubátor zemí Visegrádské skupiny a východní Evropy ESA Business Incubation Centre Prague.

Dnes už vede tým, který zkoumá psychické i fyzické zdraví astronautů a snaží se přijít na způsoby, díky nimž by mohli zůstat ve vesmíru delší dobu.

"Chtěli bychom se vrátit na Měsíc. Tentokrát ale ne na krátkou misi, jako byly mise Apollo. Chceme tam zůstat delší dobu a pracovat. Měsíc bychom použili jako přípravnou fázi cesty na Mars. Pokud všechno půjde dobře, tak okružní let na Mars a zpátky potrvá dva a půl až tři roky," popisuje plány ESA vědkyně.

Řídnutí kostí a větší pravděpodobnost rakoviny

Rok ve vesmíru je nyní považovaný za relativně bezpečný, a navíc většina astronautů stráví v rámci jednoho letu mimo Zemi zhruba šest měsíců. "Zatím nevíme, co by se stalo po delší době. Jestli by negativa exponenciálně rostla, nebo by se tělo přizpůsobilo a vybalancovalo by to," říká Ngo-Anhová.

Negativa, o kterých mluví, rozděluje do tří hlavních kategorií: účinky mikrogravitace na tělo, izolace a osamělost a nakonec radiace. Právě na jejich zmírnění nebo odstranění se svým týmem pracuje. "Nejzávažnější je radiace, která má kromě okamžitých negativních účinků i dlouhodobé dopady na zdraví a zvyšuje například riziko rakoviny," uvádí důvod, který je nyní největší překážkou dlouhodobých pobytů člověka ve vesmíru.

Co se děje s lidským tělem ve vesmíru?

  • Zvýšení tlaku tělních tekutin na lebku
  • Větší oční tlak, rozvoj dalekozrakosti
  • Řídnutí kostí v těle
  • Oslabení a ztráta svalové hmoty
  • Problémy se spánkem, ztráta chuti k jídlu
  • Vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny
  • Poškození imunitního systému

Dopady izolace Ngo-Anhová testuje na dobrovolnících na opuštěných ostrovech nebo na vědcích na polárních stanicích.

A mikrogravitace, která označuje stav beztíže, způsobuje rovnou několik problémů - výrazně rychleji než na Zemi astronautům řídnou kosti, ochabují svaly a krev a tekutiny, které nejsou vlivem zemské gravitace taženy k zemi, se rovnoměrně rozšíří po celém těle. "Proto mají astronauti na záběrech z vesmíru nateklé obličeje," vysvětluje vědkyně.

I tento stav dokáže simulovat na Zemi. Na dva měsíce přiváže své subjekty k posteli, kterou mírně nakloní tak, aby jejich hlava směřovala dolů. "Testujeme všechno - od stravy přes různá cvičení až po způsoby, jak řešit konflikty a přizpůsobit se multikulturnímu prostředí," popisuje experimenty.

Dobrovolníci získají za pomoc vědě dvacet tisíc dolarů, v přepočtu necelého půl milionu korun.

Aby mohli astronauti sami chodit

Na úspěch nebo neúspěch mise má přímý vliv především ochabnutí svalů. A to, když se astronauti opět dostanou do prostředí s gravitací, včetně té slabší na Měsíci či na Marsu. "Představte si, že dlouho cestujete v mikrogravitaci a najednou jste opět v prostředí s částečnou gravitací. Vaše tělo se na tuto změnu musí adaptovat. Bylo by katastrofální, kdybyste nebyli fyzicky schopni provést úkony, na které jste tak dlouho trénovali," vysvětluje možné problémy Ngo-Anhová.

Proto astronauti před samotnou misí a později i během ní pravidelně cvičí, ve vesmíru zhruba dvě až tři hodiny denně. Přesto po návratu na Zem nějakou dobu trvá, než se jejich tělo dostane zpátky do normálního stavu.

"Když koukáte na záběry astronautů, kteří se vracejí z ISS a přistanou na poušti v Kazachstánu, tak vidíte, že jsou příliš slabí a musí je z kabiny vynést," uvádí příklad Ngo-Anhová.

Dříve se astronauti srovnávali s důsledky pobytu ve vesmíru až půl roku, nyní se situace i kvůli novým způsobům cvičení výrazně zlepšila. "Astronauti se vrátí do normálu velmi rychle. Obvykle stačí pár hodin a už mohou chodit. U někoho je tato doba delší, ale nikdy netrvá déle než dva týdny," vysvětluje jeden z přínosů svého výzkumu vědkyně.

Dosavadní rekord v nepřetržité době strávené ve vesmíru drží ruský kosmonaut Valerij Poljakov, který na kosmické stanici Mir zůstal v letech 1994 a 1995 více než rok, přesněji 437 dní a 18 hodin.

Video: Z mezinárodní vesmírné stanice se vrátila trojice kosmonautů. Ve vesmíru strávila půl roku

Z mezinárodní vesmírné stanice se vrátila trojice kosmonautů. Ve vesmíru strávila půl roku | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy