"Do třetí světové za Ukrajinu nepůjdeme." Podpora Američanů pro Kyjev má limity

Daniel Anýž Daniel Anýž
7. 6. 2022 11:30
Ukrajině bychom měli i nadále pomáhat, ale nemělo by to být na náš úkor, myslí si řada Američanů. Mnoho z nich poukazuje na domácí problémy: inflaci, rekordně vysoké ceny pohonných hmot nebo na opakované případy masových střeleb v USA. Reportér Aktuálně.cz navštívil stát Pensylvánie a zeptal se místních.
Bruce M. Form je v Gettysburgu členem jednoho z mnoha tamních vojenských historických spolků.
Bruce M. Form je v Gettysburgu členem jednoho z mnoha tamních vojenských historických spolků. | Foto: Daniel Anýž

Od našeho zpravodaje z USA - Rosanne Zajková z Gettysburgu v Pensylvánii je po prarodičích polského původu, a pravděpodobně i proto má naprosto jasno. "Putinovi se nesmí ustupovat. Když mu něco dáte, bude chtít jen víc," odmítá názor, který doyen americké diplomacie Henry Kissinger nedávno přednesl v Davosu. Tedy že Ukrajinci by měli výměnou za mír přepustit Rusku části svého okupovaného území.

To Rosanne razantně odmítne otázkou: "Neslyšel snad Kissinger nikdy o Mnichovu?" Stejně jako Adolf Hitler obelhal západní mocnosti, když tvrdil, že chce jenom Sudety, by podle ní i Vladimir Putin vzal jakýkoliv ústupek "jen jako výzvu k další agresi".

Rosanne Zajková má polské kořeny.
Rosanne Zajková má polské kořeny. | Foto: Daniel Anýž

Paní Rosanne pracovala dřív jako knihovnice. V penzi se teď zaměstnává tím, že v okolí svého města dělá průvodkyni po jednom z nejznámějších míst americké historie. Na začátku července 1863 se u Gettysburgu odehrála zlomová bitva občanské války. Vojska Unie zde porazila jižanskou armádu Konfederace.

Byl to počátek následného vítězství severních vojsk a také nejkrvavější bitva celé války Severu proti Jihu. Na obou stranách během tří dnů padlo dohromady na 50 tisíc vojáků. Součástí památníku v Gettysburgu je tak i vojenský hřbitov, kde leží američtí vojáci z různých válek - z první a druhé světové, z Koreje, z Vietnamu.

Podle Rosanne Zajkové by bylo "neuctivé i vůči jejich obětem nechat teď Ukrajinu napospas svému osudu". "Ukrajinci bojují za svoji svobodu, zaslouží si naši pomoc," říká. S výjimkou přímého nasazení amerických vojáků by Spojené státy podle ní měly dát Kyjevu vše, oč žádá.

"Zbraně, peníze… to je samozřejmost," uvažuje. S dosavadní pomocí ve výši 54 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun), kterou Bílý dům Ukrajincům poskytl, nemá žádný problém. A pokud bude potřeba, měla by podle ní následovat další.

Už nezbývá síla

Bývalá knihovnice ale sama připouští, že to už asi není názor, který by stále, po více než třech měsících války, bezvýhradně sdílela většina Američanů. "Slyším, jak se o tom lidé v posledních týdnech baví, když je tady provázím. Mnozí jsou k naší pomoci Ukrajině už zdrženlivější," sděluje svoji zkušenost s návštěvníky z různých koutů USA.

V amerických médiích i starostech obyčejných Američanů válku na Ukrajině v posledních týdnech přebíjejí opakované domácí tragédie, jako byla nedávná střelba na základní škole v Uvalde v Texasu.

"O tom lidé tolik nemluví, alespoň ne když jsou s někým cizím. Ale cítím, jak jsme tím všichni stísnění… A zabývat se přitom ještě nějakou další válkou, oběťmi na Ukrajině - na to už mnozí nemají sílu, tomu rozumím," vypráví průvodkyně Rosanne.

Průzkumy veřejného mínění její slova potvrzují v tom, že ve své většině Američané stále chtějí Ukrajině pomáhat, ale nemělo by to podle nich mít negativní dopad na americkou ekonomiku. Což už může být pro Bílý dům složitá věc, protože sankce uvalené na Rusko se v některých ohledech přesně takto projevují.

Sám prezident Joe Biden například vysvětluje vysoké ceny pohonných hmot, které Američany mimořádně iritují, jako důsledek války na Ukrajině, jež žene cenu ropy na světových trzích nahoru.

Věřil jsem, že s Ruskem budeme v klidu

Staršímu páru, který si prohlíží hroby na gettysburském vojenském hřbitově, se do rozhovoru o Ukrajině moc nechce. Pak ale muž, který se představí křestním jménem Rod, přikývne. "Sleduji to, Ukrajinci bojují statečně. To si zaslouží respekt a pomoc," řekne nejdříve, aby ale navázal ve skeptičtějším tónu.

"Naše válka to není," odmítá Rod přímou vojenskou účast USA. Jeho země by podle něho měla být také opatrná v tom, co všechno - jakou vojenskou techniku a zbraně - Ukrajincům poskytne. "Nedokážu odhadnout, zda blafuje. Vyhrožuje vším možným, včetně jaderných zbraní," uvažuje o Putinovi.

Rod zažil studenou válku. Na jejím konci věřil, že "s Ruskem už budeme OK, v klidu". "Ale asi jsem se spletl, jsem z té situace otrávený. Mít Rusko po třiceti letech zpět jako hrozbu je únavné," poznamená.

Na dotaz, jak dlouho vydrží Amerika pomáhat Ukrajině, chvíli váhá. "Vím, že bychom měli, a zatím jsem pro. Ale obávám se, že Putinovi nejde o mír a že to celé bude na dlouho," odpoví trochu oklikou.

Z jeho nedořečené věty lze vyčíst, že americké angažmá by nemělo být neomezené a že přijde čas, kdy by mělo skončit. Rod přijel do Gettysburgu z předměstí Filadelfie, tam a zpět přes 400 kilometrů. "A když jsem tankoval, bylo to 70 dolarů. Možná o polovinu víc než před rokem," říká mrzutě. 

Bojovalo se tu za svobodu

Terry Leverett dorazil do Gettysburgu z Baltimoru. Je černoch. Na Memorial Day v poslední květnové pondělí, kdy si Amerika připomíná své padlé vojáky, přijíždí na tento vojenský hřbitov pravidelně každý rok. "Tady se rozhodla jediná válka, u které jsem si skutečně jistý, že se bojovalo za svobodu," připomene Terry, že vítězství Unie v roce 1865 vyústilo ve zrušení otroctví.

Terry Leverett připouští, že válku na Ukrajině sleduje jen okrajově.
Terry Leverett připouští, že válku na Ukrajině sleduje jen okrajově. | Foto: Daniel Anýž

Korea nebo Vietnam jsou pro Ameriku složité konflikty. Ale to ani druhá světová válka nebyla podle Terryho obranou svobody? "Asi ano, ale já to posuzuju osobně. Tady šlo o moji vlastní svobodu, tady se změnil i můj osud," vysvětluje.

Válku na Ukrajině sleduje, jak sám připouští, jen okrajově. "Vím, že agresorem je Rusko a že tam poskytujeme zbraně a finanční pomoc. To je asi v pořádku, ale moc o tom nevím," říká s tím, že by chtěl toto téma uzavřít. Když ale slyší částku 54 miliard dolarů, tak se ještě na odchodu zastaví.

"Cože, tolik? A pomáhá tam ještě někdo?" reaguje dotazem. Na informaci, že celá Evropská unie dala dosud dohromady asi třetinu toho, co poskytly USA, odpoví trochu mimoběžně: "Alespoň něco, Spojené národy jinak moc nedělají."

Další povolání do služby?

Bruce M. Form je v Gettysburgu členem jednoho z mnoha tamních vojenských historických spolků, které na Memorial Day vždy pochodují ve slavnostním průvodu městem. Po letošní slavnosti, kdy do asfaltu v ulicích pražilo ostré slunce, odpočíval Bruce na verandě svého domku. Ani si nepřevlékl historickou uniformu.

"Odhadnete, co je tato uniforma zač?" zkouší reportéra Aktuálně.cz. "Druhá světová, ano, ale jaká země, jaká jednotka?" zní jeho další hádanka. Tu už ovšem musí vyřešit sám. "Zvláštní židovská brigáda, která vznikla při britské armádě," řekne a usměje se ze své malé výhry.

Když se dozví, že tématem dalšího hovoru by měla být válka na Ukrajině, jeho pobavený výraz zvážní. "Finanční pomoc ano, zbraně ano, američtí vojáci ne," drží se červené čáry, kterou opakovaně zdůrazňuje i prezident Joe Biden a s kterou souhlasí většina Američanů. Přímý zásah amerických vojsk je vyloučený.

"Kdyby byli v NATO, tak by to byla zcela jiná věc. Mrzí mě to, ale kvůli Ukrajině do třetí světové války nepůjdeme," říká Bruce. Nevěří, že by Putin chtěl zajít dál a pokusit se zaútočit na členskou zemi Severoatlantické aliance. Na dotaz, jak dlouhé a jak intenzivní by tedy mělo být americká angažmá na Ukrajině, ale ani on už nemá jasnou odpověď.

"Věřím, že na Ukrajině jde o víc než o ně samotné," uvažuje. A Spojené státy jsou podle něho "opakovaně a stále povolávány k tomu, aby bránily demokracii". Takže by ji měly bránit i na Ukrajině? Je vidět, že v Bruceovi se to pere.

"Je válka na Ukrajině tím dalším povoláním do služby?" uvažuje nahlas. "Are we called to duty?" jak říká v angličtině. Bruce M. Form nechá tuto otázku viset ve vzduchu. Dokud bude většina Američanů odpovídat kladně, může Ukrajina počítat s podporou USA.

Podle nedávného průzkumu pro agenturu AP si většina obyvatel USA už myslí, že prioritou Bílého domu by měla být ochrana americké ekonomiky. Názor, že nejdůležitější by měla být efektivita sankcí proti Rusku, je v menšině. Ještě v březnu to přitom bylo naopak, tehdy 55 procent dotázaných Američanů chtělo, aby sankce byly co nejúčinnější, i kdyby to mělo mít negativní vliv na hospodářství v USA.

Video: Kyjev znovu zasáhly rakety

Po pětitýdenní odmlce Kyjev znovu zasáhly ruské rakety (5. června 2022) | Video: Associated Press
 

Právě se děje

Další zprávy