Odpal hluboko z Ruska, nízký let. V Polsku dopadla Putinova chlouba, střela Ch-101

„Všechny dosavadní indicie naznačují, že šlo o ruskou střelu Ch-101. Chceme si ale být stoprocentně jisti jejím typem i tím, kdo ji odpálil,“ prohlásil Tusk na čtvrteční mimořádné schůzi s ministrem obrany Władysławem Kosiniakem-Kamyszem a zástupci bezpečnostních složek.

Pokud se premiérova slova potvrdí, na území státu NATO dopadla jedna z nejvyspělejších ruských zbraní, kterou Moskva od začátku invaze používá k ničení ukrajinských měst a kritické infrastruktury.

Letí nízko, aby unikla radarům

Ch-101 (v kódovém označení NATO AS-23A Kodiak) je řízená střela s plochou dráhou letu, která na rozdíl od balistických raket po odpalu nevystoupá vysoko do atmosféry. Místo toho letí většinu trasy jen několik desítek metrů nad zemí a kopíruje terén, což výrazně ztěžuje její odhalení radary i protivzdušnou obranou. Při letu využívá satelitní navigaci a digitální mapy terénu, které jí pomáhají přesně zasáhnout cíl.

Server Missile Threat uvádí, že střela měří přibližně 7,5 metru, váží okolo 2,4 tuny a v základní verzi nese konvenční hlavici o hmotnosti 450 kilogramů. Existuje i její jaderná varianta označovaná jako Ch-102.

Bombardéry je odpalují hluboko z Ruska

Střela byla poprvé nasazena v boji při ruské intervenci v Sýrii v roce 2015, masově ji však Rusko začalo používat až od února 2022. Od té doby se objevuje téměř u všech velkých kombinovaných útoků společně s balistickými raketami a útočnými drony Šáhid.

Podle odhadů ukrajinského generálního štábu Rusko vyrábí přibližně 40 až 50 střel Ch-101 měsíčně, což mu umožňuje pravidelně doplňovat zásoby i navzdory západním sankcím.

Související

00:10

Střela letící Polskem byla nejspíš ruská, uvedl premiér. Ví se také, o jaký typ šlo

Jednou z největších předností Ch-101 je její dlouhý dolet, který se u standardní verze pohybuje mezi 2500 až 3500 kilometrů. Ruské strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160 tak mohou tyto střely vypouštět hluboko z ruského vnitrozemí nebo z prostoru nad Kaspickým mořem, aniž by se přiblížily k ukrajinské protivzdušné obraně.

Rusko střelu během války výrazně upravilo

Zkušenosti z ukrajinského bojiště vedly Rusy hned k několika modernizacím. Poté co ukrajinská protivzdušná obrana začala značnou část střel sestřelovat, prošla konstrukce Ch-101 podle ukrajinského ministerstva obrany nejméně čtyřmi úpravami. Novější verze mají například schopnost vypouštět klamné cíle, které střela odpaluje v závěrečné fázi letu, aby zmátla radary a naváděcí hlavice protiletadlových raket.

Z dřívějších analýz trosek navíc vyplývá, že Rusové u části střel téměř zdvojnásobili hmotnost hlavice z původních 450 na 800 kilogramů. Toho se dosáhlo zmenšením palivové nádrže, protože původní extrémní dolet při útocích na Ukrajinu často nebyl potřeba.

Celý incident se odehrál u obce Tarnawa-Kolonia v Lublinském vojvodství, zhruba 70 kilometrů jižně od Lublinu a 100 kilometrů od ukrajinských hranic.

K dopadu došlo během masivního ruského raketového úderu na západní Ukrajinu, kvůli němuž Polsko preventivně vyslalo do vzduchu své stíhačky. Vyšetřovatelé na místě zdokumentovali přibližně deset metrů široký kráter a rozptýlené trosky, které nyní podrobují expertíze.