Oslo – Asi 300 amerických vojáků v pondělí dorazilo do Norska, kde se budou na zkoušku účastnit výcviku. Nasazení příslušníků americké armády v zemi, která sdílí téměř 200 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem, vyvolalo kritiku Moskvy. Informovala o tom agentura AFP.

Norská vláda v říjnu vyhověla žádosti Spojených států, aby jejich vojáky na svém území přijala.

Nejde o vytvoření stálé základny USA v zemi, Američané mají na norské základně pobýt 12 měsíců, přičemž v polovině roku se uskuteční rotace. V průběhu roku 2017 bude přítomnost amerických vojáků posouzena s myšlenkou na možné prodloužení jejich pobytu, napsala norská tisková agentura NTB.

Norsko od počátku zdůrazňuje, že operace nijak nesouvisí s rostoucím napětím mezi Západem a Ruskem kvůli krizi na Ukrajině a konfliktu v Sýrii. Rozmístění příslušníků americké armády na norském území se ale časově shoduje s vysláním několika tisíc amerických vojáků do Polska, píše agentura Reuters.

Pobaltské státy podepsaly dohodu s USA

Litva a Estonsko pak v pondělí se Spojenými státy podepsaly dohody o postavení amerických vojáků, které do těchto pobaltských zemí vyslala vláda končícícho prezidenta Baracka Obamy. Lotyšsko stejnou dohodu podepsalo už v pátek.

Uzavřením těchto smluv chce Pobaltí posílit formální závazky Washingtonu vůči spojencům, kteří se obávají případných snah Ruska o jejich destabilizaci, poznamenala agentura AFP.

Všechny tři dohody, stejně jako většina podobných dohod zvaných SOFA a uzavřených Spojenými státy s mnoha zeměmi, zajišťují, že americký vojenský personál a rodinní příslušníci zůstanou pod americkou jurisdikcí, s výjimkou závažných zločinů.

Americké jednotky působí na východě Evropy na základě rotace. NATO a Washington nadále respektují jednostranný závazek nevytvářet zde vojenské základny, přijatý vůči Kremlu ještě v 90. letech.

NATO loni v červenci na summitu ve Varšavě rozhodlo vyslat letos na jaře čtyři mnohonárodní prapory do Polska a Pobaltí.