Do Gruzie se vrací kvalitní čaj. S českou pomocí

Karla Štěpánková
19. 12. 2007 10:38
Někdejší čajová velmoc nesměle obnovuje zašlou slávu
Foto: Karla Štěpánková

Ozurgeti (od naší spolupracovnice) - Gruzie kdysi bývala největším pěstitelem čaje v rámci celého Sovětského svazu. Dnes si jej v místním obchodě nekoupíte, veškerá produkce na trhu pochází z dovozu. Díky české zahraniční pomoci by se to ale v budoucnu mohlo změnit. 

Po rozpadu Sovětského svazu zdědila Gruzie 62 000 hektarů čajových plantáží. Po krachu  gruzínského hospodářství na začátku 90.let se velké čajové závody rozpadly a většina plantáží postupně zarostla a zpustla.

Rozpad čajového průmyslu způsobil ekonomické problémy především na západě země. S obnovou tradice pěstování čaje pomáhají gruzínským zemědělcům i Češi.

V 80. letech produkovala Gruzie 120 tisíc tun čaje ročně. O dvacet let později je produkce nižší o více než 95 procent. Vzhledem k rozpadu zpracovatelských závodů se dnes většina nezpracované produkce exportuje do Ruska, Střední Asie a Mongolska.

Koupit lokální čaj v některém z místních obchodů je v současné době nemožné. Gruzie dnes čaj dováží ze Srí Lanky, Indie a Číny. Výjimku tvoří několik malých farem, které v tomto roce začaly svou produkci i zpracovávat a prodávat přímo v Gruzii.

Foto: Aktuálně.cz

Zejména díky nejrůznějším rozvojovým programům se produkce čaje v Gruzii začíná pomalu obnovovat.

Podpora z Česk(oslovensk)a

Na okraji Ozurgeti, malého města na západě Gruzie, stojí dvoupatrový rodinný dům. Za ním se schovává nízká hala, ze které se line výrazná vůně čaje. V malé továrně Gruzínský buket začali fermentovat čaj z červencové sklizně.

"Letos jsme sklidili šest tun černého a zeleného čaje, ale příští rok bychom chtěli produkci zvýšit na 20 tun," říká majitel podniku Ilarion Pasilašvili.

Právě v Ozurgeti, malém městě v regionu Imereti na západě Gruzie byl před 150 lety zasazen první čajovník, který dovezl z Číny gruzínský princ Miša Eristavi. Z Gruzie se poté čaj rozšířil i do sousedního Turecka, kde dnes jeho popíjení tvoří základ kultury.

Od roku 2000 podporovala gruzínská vláda pěstitele, kteří se rozhodli rekultivovat staré čajové plantáže. Podporu získal na začátku svého podnikání v roce 2003 i Pasilašvili.

"Už dva roky jsme ale od vlády nic nedostali. Zato jsem v minulém roce získal výhodnou půjčku z Československa, tedy z České republiky," opravuje se gruzínský živnostník. "Za tu jsem koupil stroj na balení čaje a nechal si zpracovat grafický návrh obalu, na konci roku bychom chtěli náš čaj prodávat konečně i v Gruzii" říká.

Od České katolické charity, která v Gruzii působí, dostal bezúročnou půjčku na nákup balící linky se splatností tři roky.

"Zatím celou produkci vozím na Ukrajinu v padesátikilových balících, rád bych prodával ale také přímo tady," říká Pasilašvili.

Vedle české Charity financuje obnovu čajových plantáží v Gruzii například také americká rozvojová agentura USAID. 

Pomalý návrat ke kvalitnímu čaji

Stejně jako americká agentura se i česká pomoc zaměřuje na podporu vysoce kvalitního ručně sbíraného čaje. Přestože v dobách Sovětského svazu řídil Ilarion Pasilašvili velkou továrnu, ve které čajové lístky sbíraly speciálně upravené kombajny, zaměřuje se dnes také jeho firma na ruční sběr i zpracování.

Ilarion Pasilašvili
Ilarion Pasilašvili | Foto: Karla Štěpánková

Rád by navázal na tradici ze začátku dvacátého století, kdy gruzínský čaj získával v konkurenci čajů celého světa ocenění na veletrzích a festivalech. Pasilašvili vzpomíná i na začátek dvacátých let, kdy prý čaj z Ozurgeti pil i gruzínský rodák Stalin. V té době produkovala Gruzie stejné množství čaje jako dnes, přibližně 5 tisíc tun ročně.

V době Chruščova bylo rozhodnuto, že se Gruzie stane hlavním producentem čaje pro celé sovětské impérium. To se díky zavedení těžké techniky při sběru a zpracování čaje podařilo, ovšem za cenu snížení kvality.

Čaj z Gruzie byl od padesátých let určen zejména k zásobování sovětské armády. A s kvalitou začal gruzínský čaj ztrácet i svou pověst a od 90. let i tradiční odbytiště.

Doma není nikdo prorokem

Gruzie je pro pěstování čaje ideálním místem. Subtropické klima, velká vlhkost a hory, ve kterých čaj dobře roste. Bez dotací a podpory se ale pěstování čaje na jižních svazích Kavkazu  neobejde.

Podle parlamentního zemědělského výboru je v západní Gruzii více než 7000 hektarů zpustlých čajových plantáží. Vláda také nesplnila požadavek výboru na předložení střednědobé strategie pro rozvoj čajového průmyslu, který byl stanoven na začátek října 2006.

Není čaj jako čaj. Odborníci by mohli vyprávět
Není čaj jako čaj. Odborníci by mohli vyprávět | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Termín byl posunut do konce roku 2007. S jakým návrhem na revitalizaci čajových plantáží kabinet přijde, zatím není jasné, podobně jako není jisté, co bude s nevyužitými plantážemi.

Na rozdíl od politiků jsou gruzínští pěstitelé čaje optimističtější. V červnu se čtyři gruzínští čajovníci představili na potravinářském veletrhu v Ženevě.

Na konci srpna byl spolu s dalšími gruzínskými potravinami představen na veletrhu v Litvě i Gruzínský buket Ilariona Pasilašviliho. Cena jeho kvalitního čaje je na zahraničním trhu až desetkrát vyšší než cena gruzínských čajů nižší kvality.

V regionu s více než třicetiprocentní nezaměstnaností zaměstnává jeho podnik osm lidí a od 230 pěstitelů pak vykupuje čajové lístky. Pasilašvili už se na pomoc gruzínské vlády nespoléhá. Veškeré stroje na zpracování čaje si vyrobil sám a s českou půjčkou se jeho podnikání rozjelo  o něco rychleji.

V současné době navíc Gruzínský buket vyjednává o rozšíření výroby s investorem z Ukrajiny. "Investor si nás našel sám. Za hranicemi si totiž lépe uvědomují potenciál jaký leží v kvalitním gruzínském čaji," říká  Pasilašvili.

Foto: MZV
Tento článek byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR
 

Právě se děje

Další zprávy