Do Evropy s Banderou nevstoupíte, křičí Poláci na Ukrajince. Ostrý spor o válečné masakry UPA sílí

Jakub Múčka
Aktualizováno 1. 8. 2017 21:37
Ostré reakce mezi polskou pravicí vyvolalo nedávné přejmenování už druhé ulice v Kyjevě po čelných představitelích ukrajinského nacionalismu. Romana Šuchevyče nebo Stepana Banderu považují Ukrajinci za hrdiny boje za nezávislost, Poláci naopak za masové vrahy, kteří za druhé světové války páchali etnické čistky na západě Ukrajiny. Kyjevu teď bývalí spojenci z Varšavy hrozí významným ochlazením vztahů. "Řekl jsem panu Porošenkovi, že do Evropy s Banderou nevstoupí," prohlásil předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.
Pochod v Kyjevě na památku narození jednoho z vůdců ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery.
Pochod v Kyjevě na památku narození jednoho z vůdců ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery. | Foto: Reuters

Kyjev - Z kyjevské ulice sovětského válečného generála Vatutina je nově třída Romana Šuchevyče, generála Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Jeho jméno nově nese i ulice v zakarpatském Mukačevu.

Roman Šuchevyč, někdejší velitel UPA, zavražděný sovětskými orgány v roce 1950.
Roman Šuchevyč, někdejší velitel UPA, zavražděný sovětskými orgány v roce 1950. | Foto: Archiv Jurije Šuchevyče

Navzdory obrovským emocím, které tyto kroky provázejí.

"Je to národní ostuda," tvrdí Eduard Dolinský, předseda židovské obce na Ukrajině. 

"Znovu opakuji: s Banderou do Evropy nevstoupíte," okomentoval nejnovější kroky ukrajinských úřadů polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski a pohrozil vetem v případě budoucího vstupu Ukrajiny do EU.

Jsou to zločinci 

Jména jako Bandera, Šuchevyč a další vrcholní představitelé Ukrajinské povstalecké armády (UPA) jsou pro Poláky symbolem krvavých a nesmírně brutálních masakrů během tzv. volyňské řeže.

Ta se odehrála koncem druhé světové války na západní Ukrajině. Jednotky UPA tam tehdy prováděly etnické čistky na obyvatelích polského původu.

Ty posléze vedly k brutálním odvetným akcím polské Zemské armády i dalších partyzánských oddílů tamních Poláků.   

Celkově tak přišly o život desítky tisíc civilistů, zavražděných často upálením zaživa, znásilněním nebo těmi nejprimitivnějšími způsoby.

"Nelze pochybovat, že se na Volyni v létě 1943 odehrál jeden z největších masakrů civilního obyvatelstva během druhé světové války," říká ukrajinský historik Andrij Portnov.

Volyň srovnává se známou genocidou ve Rwandě, pouze s tím rozdílem, že mačety tam nahradily středoevropské zemědělské nástroje: kosy, pily a sekyry. 

Paměť masakrů znovu silně oživil také emocionální film polského režiséra Wojciecha Smarzowského Volyň ze září 2016.

Trailer k filmu Volyň | Video: Historia

Řada Ukrajinců považovala nový polský snímek za jednostranný a provokativní.  

Je to jen symbol 

Hlavním iniciátorem přejmenování ulice po generálu Šuchevyčovi se stal jeho syn Jurij, dnes poslanec za ukrajinskou Radikální stranu. 

Jurij Šuchevyč.
Jurij Šuchevyč. | Foto: Jakub Múčka

Sám strávil za podporu ukrajinské nezávislosti třicet let v sovětských lágrech, ve kterých nakonec ztratil i zrak.

Jeho otce Romana zastřelily sovětské orgány v roce 1950. Za mříže postupně kromě Jurije putovaly taky Jurijova maminka a sestra. Kritiku památky svého otce Jurij Šuchevyč nechápe. 

"Nejde o hodnoty, UPA byla symbolem vzdoru. Během druhé světové války to byla zkrátka jediná politická síla, která bojovala za nezávislost Ukrajiny, zejména proti Sovětům," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz.

"Dnes díky Vladimiru Putinovi lidé i na východní Ukrajině pochopili, že UPA vlastně bojovala se stejným nepřítelem, s jakým bojujeme dnes. Je to pro nás symbol vzdoru vůči návratu zpět k Moskvě," dodává Šuchevyč. 

Ukrajinští nacionalisté a masakr na Volyni

Stěpan Bandera

Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) vznikla v roce 1929. Ve třicátých letech minulého století organizovala teroristické útoky proti Ukrajincům obviněným z neloajality, stoupencům kompromisů a představitelům polského státu. Jejím hlavním symbolem se stal Stěpan Bandera. 

V září 1939 a po napadení SSSR Německem bojovala na straně nacistů, posléze proti nim ale obrátila zbraně. Za hlavní nepřátele pokládala Sověty a Poláky.

Její revoluční část 30. 6. 1941 neúspěšně vyhlásila nezávislou Ukrajinu. Po okamžitém zákroku nacistů skončila řada jejích představitelů na popravišti nebo v koncentračních táborech. Tam se ocitl i lídr OUN Bandera. 

Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) tvořila od roku 1943 partyzánskou odbojovou sílu, která sdružovala rozmanité proudy a řadu národností. Hlavně na počátku ji kontrolovala a řídila Organizace ukrajinských nacionalistů. V jejím čele stanul Roman Šuchevyč. Po válce bojovala řadu let proti sovětské okupaci. Oficiálně zanikla v roce 1949.

Etnické čistky na Volyni se rozběhly v roce 1943, kdy UPA zahájila "depolonizaci" Volyně, později východní Haliče. Počet obětí její brutální akce mohl dosahovat až 100 000 lidí.

Blíže neurčený počet obětí z řad ukrajinské civilní populace si vyžádaly odvetné akce polského odboje.

V roce 1947 polská vláda v rámci operace Visla z východních Karpat do západního Polska deportovala 140 000 Ukrajinců, Lemků a Bojků.

"Pro Ukrajince jsou tyto symboly výrazem situace, ve které se dnes cítí - osamocení se svou válkou. Podobně se cítili kdysi bojovníci UPA," konstatuje český historik a ukrajinista David Svoboda.

Poukazuje navíc na skutečnost, že tvrdý nacionalismus a šovinismus odkazující na UPA - totalitární ideologie tzv. integrálního nacionalismu, jak ji označili sami radikální Ukrajinci - nemá v současné společnosti ani politice výraznější zastoupení.   

Většina politických stran je proevropských nebo alespoň umírněných. Dokonce samotnou Radikální stranu, jejímž poslancem je i Jurij Šuchevyč označuje většina politologů za spíše pravicově-populistickou než extremistickou.

Tendence směřující ke glorifikaci ukrajinských povstalců za druhé světové války a přehlížení jejich zločinů jsou ale cítit i bez toho. 

V rámci tzv. politiky dekomunizace (zákaz propagace komunismu nebo nacismu, otevření archivů atd.) přijal ukrajinský parlament zákon, který označuje povstalecké organizace OUN a UPA za "národní hrdiny v boji na nezávislou Ukrajinu".

A kritiku jejích představitelů označuje za protiprávní, přestože nikdo zatím toto ustanovení v praxi nepoužil.

Emoce vyvolává i kontroverzní ukrajinský historik Volodymyr Vjatrovyč, který hraje v dekomunizačních zákonech i dalších aktivitách výraznou roli a je pověstný zlehčováním a přehlížením zločinů ukrajinských nacionalistů.

Ztráta spojenců

Právě kvůli těmto krokům začíná přituhovat v polsko-ukrajinských vztazích. Varšava byla přitom v časech tzv. Euromajdanu v roce 2013-14 jedním z nejbližších spojenců Kyjeva.

"Polsko podá ruku Ukrajině. Také dělá a udělá vše, aby jí ruku podaly i jiné státy a národy svobodného západního světa. Ukrajinský a polský národ musí jít cestou vzájemného odpuštění a smíření," hlasitě zdůrazňoval tehdejší polský prezident Bronislav Komorowski ještě v dubnu 2015 v ukrajinském parlamentu.

Kontroverze kolem zločinů OUN a UPA tehdy uměle nafukovala hlavně kremelská propaganda, která označovala ukrajinský Euromajdan za "fašistický puč krvavých banderovců".

K tomu vytvářela falešné reportáže o ukřižovaných chlapcích nebo o odstřelovačích, které si v Kyjevě pro masakr demonstrantů najali právě ukrajinští ultranacionalisté. 

Polský nadhled ale začal citelně vyprchávat po nástupu konzervativní strany Právo a spravedlnost k moci v roce 2015.

Ta se začala na válečné zločiny ukrajinských nacionalistů znovu silně zaměřovat a citlivé i složité historické téma znovu otevřela. 

Je to za čárou 

22. července 2016 přijal polský Sejm primárně hlasy pravicových poslanců rezoluci, která označila etnické čistky na Volyni za jednostrannou genocidu Ukrajinců na Polácích.

"Řekl jsem panu Porošenkovi, že do Evropy s Banderou nevstoupí. Pro mě je to jednoznačná věc, už jsme i tak projevili velkou trpělivost, vše má ale své hranice," prohlásil následně předseda vládnoucí polské strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.

K vyostření polského postoje došlo i přesto, že těsně před červencovou rezolucí Sejmu položil ukrajinský prezident Petro Porošenko věnce u památníků obětí na Volyni. Historici to tehdy označili za další historický mezník v procesu vzájemného usmiřování Poláků a Ukrajinců.

"Jsem jedním z mála ukrajinských historiků, který považuje válečné akce OUN-UPA za genocidu. Je ale potřeba doplnit, že Volyň byla vzájemnou polsko-ukrajinskou genocidou. Samozřejmě, ukrajinská vina je větší, ale přijímat odpovídající rezoluce musí obě strany. Hlavně je ale potřeba si přiznat, že zlo je a vždycky s námi bude, nikdo není osvobozen od pokušení," uzavírá ukrajinský historik Jaroslav Hrycak.

Pochod ukrajinských nacionalistů k 106. výročí narození Stepana Bandery v Kyjevě. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 4 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 6 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy