Do Chorvatska bez kontrol a s eury. Oblíbená destinace Čechů vstupuje do Schengenu

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
8. 12. 2022 16:28
Cesta na dovolenou k oblíbenému Jaderskému moři se Čechům časově zásadně zkrátí. Chorvatsko se 1. ledna 2023 stane novým členem Schengenského prostoru. Verdikt o rozšíření skupiny zemí, které mezi sebou zrušily hraniční kontroly, ve čtvrtek jednomyslně schválili ministři vnitra EU na schůzce v Bruselu.
Pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku.
Pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku. | Foto: Shutterstock.com

Rozhodnutí je vzpruhou pro Chorvatsko, které coby populární prázdninová destinace dlouho usilovalo o přičlenění k zóně volného cestování. I pro Čechy jde ale o důležitou zprávu: až vyrazí příští rok k moři, jeho hranicemi se Slovinskem či Maďarskem bez zastávky prosviští. Kontroly odpadnou.

"Pro české občany to znamená velikou úlevu. Znamená to cestování bez pasů, bez hraničních kontrol. Je to opravdu veliké usnadnění letního cestování," sdělil k tomu český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který schůzce EU předsedal.

Prvního ledna 2023 odpadnou konkrétně kontroly osob na pozemní hranici a na lodích a od 26. března i na domácích letištích. Chorvatsko se stane sedmadvacátou zemí Schengenu. Ten momentálně tvoří 22 států EU a čtyři země, které jejími členy nejsou. 

Jde už o druhou novinku při cestě do Chorvatska, kterou se podařilo dojednat během českého předsednictví. Už v červenci EU schválila vstup země do eurozóny, a Chorvati tak od příštího roku začínají platit eurem. 

Vít Rakušan spolu s eurokomisařkou pro vnitro Ilvou Johanssonovou Chorvatům blahopřáli a český ministr si mohl připsat splnění jedné ze svých předsednických priorit. Rozšíření Schengenu vyžaduje souhlas všech členských zemí a ten se Česku v případě Chorvatska podařilo zajistit.

Ze stejného důvodu ale 8. prosinec 2022 nevstoupí do historie jako den, kdy do Schengenu vstoupily hned tři balkánské státy. Pro připojení Bulharska a Rumunska k zemím, které mezi s sebou zrušily hraniční kontroly, se jednomyslný souhlas nenašel. Proti vstupu Rumunska byla jediná země - Rakousko. Proti Bulharsku dvě - Rakousko a Nizozemsko.

Ministr Rakušan i komisařka Johanssonová neskrývali svoje zklamání z několikahodinové debaty ministrů, během níž se Češi pokoušeli odpor Rakušanů a Nizozemců zlomit. Argumenty obou států proti Rumunsku a Bulharsku označili diplomaté z několika zemí za liché a jdoucí naproti domácím publikům. Kritéria pro vstup do Schengenu obě země podle posudku Evropské komise dávno plní.

"Je mi moc líto, že Bulharsko a Rumunsko také nejsou v Schengenu. Byla to naše priorita," prohlásil po jednání Vít Rakušan. "Musím přiznat, že dnešek je pro mě dnem nejen velké radosti nad Chorvatskem, ale také velkého zklamání kvůli Bulharsku a Rumunsku. Obě země splňují všechny podmínky a požadavky," doplnila ho Ilva Johanssonová.

Jak se bude v případě odmítnutých států pokračovat, není úplně jasné. Je možné, že lídři Bulharska a Rumunska budou chtít téma přinést na summit lídrů EU příští týden v Bruselu a tam případně přesvědčit nizozemského premiéra a rakouského kancléře k ústupu. 

Obě nesouhlasící země argumentovaly vysokou nelegální migrací na svém území z takzvané západobalkánské cesty. Čísla z terénu ale jejich tvrzení neodpovídají. "Je to čistý populismus ze strany Rakušanů a Nizozemců. Vychází vstříc předsudkům vůči Balkánu v západní veřejnosti," poznamenal mimo záznam diplomat blízký jednáním.

Video: Nový most v Chorvatsku zkrátí turistům cestu (28. 7. 2022)

Nový chorvatský most zkrátí turistům cestu na jih země. Nově nebudou muset jezdit přes Bosnu a Hercegovinu. | Video: Reuters, Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy