Do bitvy u Lipska vytáhlo po 200 letech šest tisíc mužů

ČTK Zahraničí Reuters ČTK, Zahraničí, Reuters
20. 10. 2013 20:00
Rekonstrukce slavné bitvy, které se zúčastnil Napolen, přilákala desittky tisíc lidí.
Foto: Reuters/Fabrizio Bensch

Lipsko - Desítky tisíc lidí dnes přihlížely rekonstrukci bitvy národů u Lipska. Představení, jehož se zúčastnili lidé v historických kostýmech z 26 zemí včetně Česka, bylo vrcholem oslav dvoustého výročí největší bitvy napoleonských válek, která předznamenala první politický pád francouzského císaře Napoleona Bonaparta.

Rekonstrukce bitvy se konají pravidelně posledních 25 let. "Letos to bylo s 6000 účastníky v historických uniformách největší představení svého druhu v Lipsku," řekl ČTK zástupce organizátorů Gerd Pfeifer.

Foto: Reuters/Fabrizio Bensch

"Více než polovina účastníků dorazila z východní Evropy - z Polska, Česka, Ukrajiny, Ruska, Běloruska a dalších zemí je tu přes 3000 lidí. Samozřejmě tu jsou i lidé ze západní Evropy. A z Německa je tu asi 900 až 1000 lidí," doplnil.

Rekonstrukce se odehrávala na padesátihektarovém bitevním poli. Do bitvy se zapojili pěší vojáci, jízda na koních i více než deset děl. Tribuny pro diváky byly vyprodané. "Jsme s účastí velmi spokojeni, je tady hodně přes 30.000 návštěvníků," řekl Pfeifer.

Foto: Reuters/Fabrizio Bensch

Scénář bitvy představoval postupné vytlačení francouzských jednotek z jejich pozic a následný ústup Napoleonovy armády. Na rozdíl od skutečných událostí si ale po bitvě přišli představitelé velitelů znepřátelených stran podat ruce, aby tak symbolizovali, že nepřátelství z minula už je překonáno. Celé představení uzavřela minuta ticha na počest vojáků, kteří před dvěma sty lety u Lipska padli.

Foto: Reuters/Fabrizio Bensch

Bitva u Lipska byla největším vojenským střetem 19. století. Na obou stranách se do ní dohromady zapojilo na 600 tisíc vojáků. Francouzské jednotky se v ní střetly se spojeneckými silami Ruska, Pruska, Rakouska a Švédska, které měly velkou početní převahu. Bitva trvala čtyři dny a skončila zdrcující porážkou Napoleona. Na bojišti zůstalo přes 100 tisíc padlých.

Do bitvy národů v rakouském kontingentu zasáhlo ve významných velitelských funkcích hned několik Čechů. Náčelníkem štábu byl Jan Radecký z Radče a jedné z lehkých jízdních divizí velel Ferdinand hrabě z Bubna, jenž si u Lipska vysloužil nejvyšší rakouské vojenské vyznamenání - Řád Marie Terezie.

Foto: Reuters/Fabrizio Bensch

Dokonce i sám vrchní velitel spojeneckých vojsk Karel Filip ze Schwarzenbergu byl podle dobových měřítek považován za Čecha, přestože se narodil ve Vídni.

Porážka u Lipska znamenala pro Napoleona ztrátu pozic na území východně od Rýna. Koalice následně překročila francouzské hranice a koncem března 1814 obsadila Paříž. Napoleon se poté vzdal císařského titulu a odešel na ostrov Elba. Geniální vojevůdce se na jaře 1815 z exilu vrátil, ale už v polovině června byl definitivně poražen u Waterloo. Zbytek života strávil na ostrově Svatá Helena, kde v květnu 1821 zemřel.

Foto: Reuters/Fabrizio Bensch
 

Právě se děje

Další zprávy