Bělorusové vyšli do ulic. Kvůli dani z příživnictví, na kterou lidé bez práce nemají peníze

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
23. 2. 2017 21:47
Z 470 tisíc "darmožroutů" - jak dlouhodobě nezaměstnané nazývá Minsk - jich novou daň zaplatila jen necelá desetina. Část se hájí tím, že výzvu k zaplacení dostali omylem, zbytek jednoduše nemá peníze. Pro režim prezidenta Alexandra Lukašenka to je problém, právě chudí Bělorusové byli dlouhá léta jeho důležitou oporou.
Únorové protesty v Bělorusku.
Únorové protesty v Bělorusku. | Foto: Reuters

Minsk - "Ne dekretu číslo tři, Lukašenko, odejdi!" skandovaly o víkendu tisíce Bělorusů v Minsku i dalších velkých městech. Protestovaly tak proti loni zavedené "dani z příživnictví", kterou musí platit lidé bez oficiálního zaměstnání.

Prezident Alexandr Lukašenko.
Prezident Alexandr Lukašenko. | Foto: Reuters

Cílem vlády bylo zdanit lidi, kteří podnikají načerno. Dekret ale dopadl hlavně na ty nejchudší. Právě ti přitom byli vždy oporou režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

"Darmožrouti a flákači musí pracovat. Kdo neplatí daně, je platit bude. Mluvíme o lenoších, kterých máme více než 400 tisíc. Každý musí pracovat, přinášet užitek sobě, své rodině a státu," prohlásil v loňském roce Lukašenko, který své zemi vládne tvrdou rukou už od roku 1994.

Podle prezidentského dekretu musí všichni občané, kteří nepracovali déle než 183 kalendářních dnů, odevzdat do státního rozpočtu jedenkrát ročně zhruba 230 eur (přes šest tisíc korun). Osvobozeni jsou od této povinnosti nezletilí, invalidé, penzisté, rodiče dětí mladších sedmi let a rodiče s třemi a více potomky.

"V Bělorusku máme značné výdaje z rozpočtu na sociální sféru, vzdělávání a zdravotnictví. To jsou výhody, které užívají všichni obyvatelé naší země - proto se musí také příslušným způsobem podílet na jejich financování," vysvětlovala důležitost nové daně šéfka prezidentské kanceláře Natalija Kačalova.

Naprostá většina běloruských nezaměstnaných si přitom nežádá o podporu v nezaměstnanosti. Ta je totiž tak nízká, že se příliš nevyplatí se na úřad práce vůbec hlásit. Tím spíše, že nezaměstnaní musí téměř zdarma chodit na veřejné práce.

Dopis štěstí ve schránce

Podle vládních úředníků byla daň z "příživnictví" zavedena zejména kvůli lidem, kteří pracují načerno, a stát od nich tak neinkasuje peníze. Druhým a možná důležitějším důvodem jejího prosazování je napjatý stav běloruského rozpočtu, který se potýká s propadem exportu do Ruska.

I příznivci běloruského prezidenta ale přiznávají, že státní správa výběr daně poněkud nezvládla. Výzvy k zaplacení - neboli, jak se jim okamžitě začalo říkat, "dopisy štěstí" - dostalo 470 tisíc Bělorusů. Včetně těch, kteří už tou dobou byli na penzi, nebo dokonce po smrti.

Výzvu k zaplacení dostal i bývalý brankář běloruské fotbalové reprezentace Anton Amelčenko. "Přitom já jsem byl bez práce jen dva měsíce. V pracovní knížce to vše bylo. Nakonec jsme to obešli díky tomu, že máme malou dcerku. Teprve když jsem jim přinesl její křestní list, tak mi dovolili daň neplatit," řekl brankář serveru Tribuna.com.

"Dopisy štěstí dostávaly ženy na mateřské, studenti, lidé, kteří už léta žijí v zahraničí. Já si myslím, že to bylo kvůli té Lukašenkově frázi o 400 tisících darmožroutech. Když to řekl prezident, tak úředníci holt museli najít 400 tisíc lidí. To, že jich je mnohem méně, nikoho nezajímalo," ironizuje opoziční novinářka Irina Chalip.

Ze 470 tisíc obeslaných lidí daň z "příživnictví" dosud zaplatilo jen 44,5 tisíce Bělorusů. Podle místních pozorovatelů tato cifra zhruba odpovídá počtu lidí podnikajících v šedé ekonomice. Než by k sobě přitahovali pozornost úřadů, raději zaplatili.

Pokud člověk daň nezaplatí, dostane se samozřejmě do registru dlužníků. Dekret ale předpokládá například i to, že dotyčný může být zadržen na hranicích. "Bojím se teď jet domů za rodiči, protože bych se taky nemusela vrátit. Dopis mi přišel, ale napsala jsem, že žiju už osm let v Praze. Od té doby mi nic nepřišlo, ale já nevím, jestli to vůbec dostali nebo jestli to uznali," říká ekonomka Olga, která pracuje v Praze v jedné nadnárodní firmě.

"Nezaplatili jsme, nemáme z čeho"

Většina z těch, kteří nezaplatili, tak ale učinila jednoduše kvůli tomu, že nemají z čeho. 230 eur je více, než je průměrná měsíční výplata v regionech.

Protesty v Bělorusku.
Protesty v Bělorusku. | Foto: Reuters

"Proč si myslíte, že v Homelu přišlo tisíc lidí, když doteď opozice nedokázala shromáždit víc než dvě stovky demonstrantů? Protože je tady bída. Moje máma pracuje na radnici a bere 150 eur. Tady si můžete pronajmout garsonku na sídlišti za čtyřicet eur. Není tu práce, kde mají lidi brát peníze na daň z příživnictví?" rozčiluje se obyvatel tohoto východoběloruského města Roman Mackevič.

Přitom právě chudí byli vždy hlavními podporovateli Alexandra Lukašenka. "Proto také je vidět nervozita ministrů. Takže nejpravděpodobnější je, že dekret v tichosti přestane platit nebo se výrazně omezí množství lidí, kteří by měli daň platit. Jenže to nebude jednoduché, Lukašenko nerad ustupuje a už vůbec ne pod tlakem demonstrací," říká politický analytik Alexandr Klaskovskij.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy