Do Bahrajnu vjeli saúdští vojáci. Na pomoc králi

Šíitská opozice hovoří o vyhlášení války
Demonstranti a policisté na Bahrajnu. Dnes tam vstoupili na žádost vlády saúdští vojáci.
Demonstranti a policisté na Bahrajnu. Dnes tam vstoupili na žádost vlády saúdští vojáci. | Foto: Aktuálně.cz

Manáma (Bahrajn) - Země sdružené v Radě pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) vyslyšely žádost krále Hamada bin Ísy Chalífy a vyslaly do Bahrajnu vojenské jednotky.

Vojáci Saudské Arábie, Kuvajtu, Ománu a Spojených arabských emirátů mají v Bahrjanu, kterým zmítají protivládní demonstrace, zajistit stabilitu a potlačit protivládní nepokoje.

Opoziční vůdci ale vojenskou intervenci označili za okupaci a vyhlášení války.

Zdroj agentury Reuters uvedl, že v intervenční jednotce GCC budou hlavně Saúdové. Podle agentury AFP vyslali Saudové do země tisíc vojáků. Přes hráz, která spojuje Bahrajn s východním pobřežím Saúdské Arábie, míří i obrněné vozy.

"Připomíná mi to trochu srpen 1968 u nás," řekl Aktuálně.cz jeden z Čechů, pracujících na Bahrajnu. Z bezpečnostních důvodů si přál zůstat v anonymitě.

Zátarasy v metropoli Manámě.
Zátarasy v metropoli Manámě. | Foto: Aktuálně.cz

"Vůči Saúdům existují na Bahrajnu silné antipatie a teď se to zřejmě ještě víc prohloubí," uvedl k dnešnímu kroku. Podle něj se vláda a opozice bohužel nedokázaly dohodnout na kompromisu a toto je výsledek.

Nepokoje se do Bahrajnu přenesly z Tuniska a Egypta. Většinoví šíité protestují proti nadvládě sunitské elity od 14. února a už několik dní demonstranti blokují finanční čtvrť Manámy.

V Bahrajnu tvoří téměř 70 procent obyvatel šíité, ale mocenské elity se rekrutují ze sunnitů. Také v policii a armádě převládají ve velitelských funkcích šíité. Ti také krále obviňují z toho, že záměrně dává občanství sunnitským muslimům z jiných arabských zemí, aby šíitskou převahu snížil.

Foto: Aktuálně.cz

Opoziční zástupci se údajně sešli s korunním princem a jednali s ním o možnosti zahájit celonárodní dialog. I v neděli nicméně příznivci opozice blokovali finanční čtvrť metropole.

Policie sice demonstranty rozehnala slzným plynem, ale už večer začali Bahrajnci znovu blokovat ulice vedoucí k této klíčové čtvrti Manámy. Bahrajnská opozice žádá ustavení konstituční monarchie, její radikální část pak rezignaci krále Hamáda bin Ísy Chalífy nebo dokonce vyhlášení republiky.

Napětí na Bahrajnu se projevuje i v drobných incidentech. Například hádka dvou dívek ve škole - sunnitky a šíitky - přerostla v krvavý konflikt, do kterého se zapojili dospělí s noži a holemi.

 

 

,

 

Právě se děje

před 20 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 22 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy