Milwaukee - Na střední škole Escuela Vieau v centru Milwaukee staví Camila Garcia model větrné turbíny. Chodí do sedmé třídy a projekt v ní má vyvolat zájem o inženýrství.
"Nejdřív jsem si říkala, že to je jenom pro kluky," vzpomíná třináctiletá dívka. "Teď vidím, že to zvládnu i já a navíc to je zábava."
Její rodící se zájem o matematiku, měření, návrhy a skládání je nadějná známka toho, že se američtí zaměstnavatelé v budoucnu nebudou potýkat s nedostatkem kvalifikované pracovní síly tak jako nyní.
Po letech propouštění si firmy stěžují, že nedokážou najít dostatečný počet lidí, kteří by zvládali moderní výrobu. Podle průzkumu společností Deloitte a The Manufacturing Institute jich na trhu chybí 600 tisíc.
Nedostatečná kvalifikace
Přestože je bezmála 24 miliónů Američanů bez práce, volná místa jsou. Lidi jen pro ně nemají dostatečnou kvalifikaci.
Problém začali řešit i politici. Bílý dům spustil ve spolupráci s firmou Dow Chemical a Technologickým institutem v Massachusetts program, který má na školách propagovat vědy, technologie, inženýrství a matematiku.
Jednou ze 4200 zúčastněných středních škol je i Escuela Vieau. Žáci se učí řešit technické problémy a manuální práci.
Projekty jsou různorodé. Děti staví turbíny jako Garciová, nebo se zapisují do hodin robotiky.
"Mnozí naši studenti ani netuší, jaké pracovní pozice na trhu existují," řekl ředitel školy Eduardo Galvan.
Jak to funguje?
Moderní americké továrny pramálo připomínají výrobní linky z 50. a 60. let, kde stovky dělníků dělaly dokola jeden a ten samý úkon: skládaly auta, nebo ledničky.
Dnes rychlé a plně robotizované linky vyrábějí produkty samy. Lidé se ujišťují, že je vše v pořádku a v případě poruchy roboty rychle opraví.
Druhým nejčastějším typem práce je výroba komplexních zařízení, jako jsou letadla nebo průmyslové stroje. V takovém případě je každý výrobek originál, přizpůsobený na klíč zákazníkovi.
V obou případech jsou potřeba zaměstnanci, kteří mají matematické a technické schopnosti.
"Vše je to o schopnostech řešit problémy a přemýšlení," říká Nick Goebel, šéf Rockwell Automation. Tvrdí, že inženýrský vysokoškolský diplom ještě není zárukou, že zaměstnanec bude práci zvládat. "Na technických oborech obecně vědí, jak motor rozebrat a dát ho zpátky dohromady. Málokdy ale vědí, jak takový motor pracuje," dodává.
Seznamte se s robotem
To přimělo firmy, aby sami začaly zaměstnance vzdělávat. Mnozí mladí Američané se s roboty například nikdy nesetkali.
Jedním příkladem za všechny je německá firma Stihl, která vyrábí motorové pily a další podobné nástroje. Ve Vrignia Beach otevřela závod pro 2000 zaměstnanců.
Lidem nabízí tréninkový program. Zúčastnil se ho i Julian Gonzalez, který do firmy přišel v roce 2006 poté, co sloužil v armádě. Postupně se vypracoval na kontrolora linky.
"Považuji se za šťastlivce," říká Gonzalez. "Je jim jasné, že když budou investovat do zaměstnanců, budou vydělávat víc peněz."
Ze stejného důvodu začínají teď firmy investovat do školních programů.
"Problém nabídky a poptávky začíná nabývat konkrétních obrysů. Trh se potýká s obrovskými mezerami," vysvětluje Goebel z Rockwellu. "Vracíme se proto na začátek k základům ekonomiky. Lidé začínají jednat, až když tyto mezery začínají bolet. A to se nyní děje."
