Muslimky slaví světový den hidžábu. Nechtějí, aby jim radikálové ukradli symbol

Martin Ehl Zahraničí Martin Ehl , Zahraničí
1. 2. 2017 11:16
Na 1. února připadá Světový den hidžábu. Svátek zorganizovala už počtvrté v řadě bangladéšská imigrantka žijící v New Yorku, která byla podle svých slov terčem diskriminace právě kvůli tomu, že nosila hidžáb. Liberální muslimové ale spíš než oslavy jednoho kusu oděvu chtějí, aby ženy dostaly větší volnost ve výkladu koránu. Hidžáb na rozdíl od burky nebo nikábu nezakrývá tvář, ale jen vlasy žen. Z evropských zemí nejnověji plánuje zakázat burky Rakousko.
Obchod s hidžáby v indonéské Jakartě.
Obchod s hidžáby v indonéské Jakartě. | Foto: Reuters

New York – Už počtvrté v řadě se 1. února slaví Světový den hidžábu, nejběžnější pokrývky hlavy muslimských žen. Za nápadem stojí bangladéšská muslimka Nazma Khanová, která přišla do USA ve svých jedenácti letech a nyní žije v New Yorku.

Organizátorky vyzývají muslimky i nemuslimky, aby si v tento den vyzkoušely nošení zřejmě nejznámějšího symbolu islámské víry, který teď v západním světě vyvolává kontroverze.

Ženy mají na sociálních sítích sdílet svůj příběh a zkušenosti s nošením hidžábu. Ten na rozdíl od burky nebo nikábu nezakrývá tvář, ale jen vlasy žen.

Khanová na webové stránce své organizace píše, že kvůli nošení hidžábu byla jako dítě terčem diskriminace. Chce tak pomoci jiným dívkám, aby se nebály vyjádřit svou víru.

Liberální muslimové ale tvrdí, že místo aby se oslavoval jeden kus oblečení, měly by muslimské ženy získat právo interpretovat učení koránu o ženské cudnosti. A nenechat si pravidla diktovat od fundamentalistů.

Trump, Wilders i Le Penová

Například Rakousko se tento týden zavázalo, že přijme zákaz nošení burek a jiných pokrývek, které zakrývají obličej. Podobně jako v dalších evropských zemích vychází vstříc poptávce voličů. Ti ve stále větší míře podporují nacionalisticko-populistické strany, pro které je boj proti islámu a jeho symbolům jedním ze základních politických rysů.

Odpor proti skutečně či domněle rostoucí roli muslimů na Západě je součástí politické vlny, která vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. V letošních volbách v Evropě pak může pomoci například nizozemskému populistovi Geertu Wildersovi nebo ve Francii Marine Le Penové.

Le Penová, favoritka francouzských prezidentských voleb, chce také zakázat nošení hidžábu na veřejnosti – podobně jako židovské jarmulky.

Francie je mimochodem první evropskou zemí, která v roce 2011 zakázala zahalování obličeje na veřejných prostranstvích, například pomocí burky. V Německu o zákazu burek mluví i kancléřka Angela Merkelová.

Spojené státy se nyní vyrovnávají s částečným zákazem vstupu příslušníků některých muslimských zemí. Podle průzkumu Pew Research Center je teď v této zemi nejvyšší míra protimuslimských verbálních i fyzických útoků od roku 2001, kdy teroristé zaútočili na Světové obchodní centrum v New Yorku a na Pentagon.

Odpor vůči muslimům roste s tím, jak islámští teroristé útočí na západní cíle – jako tomu bylo naposledy před Vánocemi v Berlíně. Hidžáb, který nezakrývá tvář, se stal nechtěným symbolem islámu.

V Česku vyvolal zájem soudní spor somálské studentky, která údajně kvůli nošení šátku na hlavě nemohla studovat střední školu. Soud ale minulý týden rozhodl, že Somálka se nikdy nestala studentkou školy, a tak nemohla být diskriminována.

Hidžáb je tak mírný náboženský projev, že ho regulovat nemusíme, říká ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 14 minutami

V depu v Praze vykolejila při posunu lokomotiva, část příměstských vlaků stojí

V železničním depu v Praze Vršovicích v úterý ráno vykolejila při posunu lokomotiva. Nehoda zastavila provoz příměstských vlaků mezi hlavním nádražím a Braníkem. Obnovení provozu České dráhy předpokládají v poledne, vyplývá z jejich webu. Co bylo příčinou vykolejení stroje, se vyšetřuje. "Následně bude nakolejení speciální technikou a oprava kolejiště," uvedly dráhy.

před 44 minutami

Putin Saúdské Arábii nabídl systém protiraketové obrany S-400

Rusko je po útoku na saúdskoarabská ropná zařízení připraveno Rijádu pomoci a prodat mu systém protiraketové obrany S-400. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin po pondělních rozhovorech o Sýrii s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a íránským prezidentem Hasanem Rúháním v Ankaře. Informovala o tom agentura Reuters. 

Další zprávy