Washington - Útok na Sýrii bude, jen když Kongres řekne Baracku Obamovi ano. Když mu jeho plán schválí.
A to vůbec není jisté. V amerických médiích se to hemží předpověďmi, že v Senátu možná návrh odvetných úderů na syrský režim za použití chemických zbraní těsně projde, ale ve Sněmovně reprezentantů jsou Obamovy vyhlídky (pokud předpokládáme, že americký prezident skutečně zaútočit chce a nedoufá tajně, že se Kongres postaví proti) mnohem horší.
Prezident pro vojenskou akci, jejíž trvání nepřesahuje 60 dní, nepotřebuje souhlas Kongresu. Ale když se Obama už rozhodl zákonodárce oslovit, bylo by pro něj složité jít proti jejich vůli.
Mezi kongresmany panuje v zásadě shoda v názoru, že chemické zbraně - pravděpodobně sarin - použili 21. srpna v Damašku Asadovi vojáci a nikoliv povstalci. V otázce, zda je záhodno Bašára Asada trestat bombardováním, shoda ani zdaleka nepanuje.
"Prakticky nikdo nepodporuje vyslání amerických pozemních sil do Sýrie a popravdě i vůči plánu omezených vzdušných úderu existuje velká skepse. Je mnoho otázek, týkajících se efektivity takového zásahu, a také toho, co bude následovat po něm," řekl deníku Washington Post republikánský člen Sněmovny reprezentantů Jim Himes.
Naopak někteří kongresmani žádají, aby úder byl tvrdší, než Obama plánuje. Aby přímo vedl ke svržení Bašára Asada.
Prosazuje to například arizonský senátor John McCain, Obamou poražený prezidentský kandidát z voleb v roce 2008.
McCain nedávno dokonce navštívil Sýrii, kde cestoval v doprovodu povstalců ze Svobodné syrské armády. Jeho radikální názor je ale v Republikánské straně rozhodně v menšině.
"Kdyby se hlasovalo dnes, byl bych proti. Ale jsem otevřený argumentům v debatě," řekl novinářům republikánský kongresman Scott Rigell.
Aaron Blake na svém blogu v deníku Washington Post soudí, že někteří američtí zákonodárci mají strach hlasovat pro úder. Pokud vývoj bude špatný, už se nezbaví faktu, že hlasovali pro válku, která dopadla nebo se vyvíjí katastrofálně.
Patrný je stín deset let staré invaze do Iráku. Mnozí pro ni hlasovali v přesvědčení, že vlastnictví zbraní hromadného ničení režimem Saddáma Husajna je jasnou věcí. Nebylo.
Ministr zahraničí John Kerry se pokouší získat podporu oklikou přes izraelskou linku. Televizi NBC řekl, že v ohrožení jsou dva američtí spojenci. Izrael a Jordánsko.
Kdo zůstává nepřesvědčený, je americká veřejnost. Podle pondělního průzkumu televize NBC si jen 21 procent Američanů myslí, že zásah v Sýrii je v národním zájmu USA. 33 procent je opačného názoru, 45 procent dotázaných odpovědělo, že neví nebo nemá dost informací.
Ve stejném průzkumu jen 27 procent Američanů odpovědělo kladně na otázku, zda americká vojenská intervence situaci v Sýrii zlepší.
Americký prezident se kromě podpory doma snaží usilovně získat podporu i v zahraničí. Zatím se jasně za útok postavily Francie, Turecko a Saúdská Arábie. Poslední dvě jmenované země se ho ale nezúčastní.
Britský premiér David Cameron v pondělí odmítl myšlenku, že by britský parlament v příštích dnech hlasovat o účasti v úderu na Sýrii podruhé. Přestože někteří opoziční labouristé naznačují, že ve světle nových faktů posledních dní by výsledek hlasování mohl být jiný. Například stínový ministr obrany Jim Murphy.
Dobrou zprávou pro Obamu je naopak nedělní rezoluce Ligy arabských států. Ministři zahraničí arabských zemí sice na summitu v Káhiře přímo nevyzvali k úroku na Sýrii, ale odpovědnost za použití chemických zbraní připsali jednoznačně Asadovi, a vyzvali mezinárodní společenství, aby skoncovalo "s represemi vůči syrskému lidu".
Přímou podporu americkému zásahu prosazovala na summitu Saúdská Arábie, ale Libanon, Irák, Egypt a Tunisko byly proti.
