Říká se mu "rakev". V detenčním centru, kde byl Djoković, čekají někteří lidé i roky

Jana Václavíková Jana Václavíková
14. 1. 2022 17:57
Na podporu srbského tenisty Novaka Djokoviče protestovaly před hotelem v australském Melbourne, kde byl držen kvůli zrušenému vízu, desítky jeho fanoušků. Jen o několik metrů dál stála s cedulemi v rukou druhá skupina. Místo Djokoviče ale chtěla upozornit na to, že ve stejné budově jsou uvězněni lidé, kteří přijeli do Austrálie požádat o azyl. Někteří jsou zavřeni i deset let.
Lidé protestující za propuštění uprchlíků z australského Park Hotelu.
Lidé protestující za propuštění uprchlíků z australského Park Hotelu. | Foto: Reuters

"Drží ho jako vězně. Není to spravedlivé, je to nelidské. Příšerné ubytování, je to nějaký malý imigrační hotel," stěžovala si na ubytovací podmínky svého syna Dijana Djokovičová. Tenista měl v pokoji údajně brouky a dostával špatné jídlo. O zlepšení jeho podmínek usilovala i srbská vláda.

Po čtyřech dnech soud rozhodl o obnově víza, které bylo sportovci odebráno poté, co přijel do země bez očkování proti koronaviru. To je přitom v Austrálii podmínkou pro vstup.

Mužská tenisová jednička mohla Park Hotel, který se používá jako detenční centrum, opustit. Více než třicet dalších mužů však stejnou možnost nemá.

"Je to depresivní. Tenhle člověk je tu dva dny, spousta lidí kvůli němu protestuje a mluví se o něm v médiích. My jsme tu devět let. Taky jsme lidi, taky máme rodiny, život a sny," vysvětloval minulou neděli australské televizi ABC News Zahid Hussain, jeden ze zadržovaných žadatelů o azyl.

Park Hotel je v provozu od roku 2020, kdy do něj bylo přesunuto 30 až 45 lidí z pobřežních nebo ostrovních detenčních center. Do nich jsou v Austrálii umisťováni lidé, kteří překročí hranice a nedostanou vízum nebo je zamítnuta jejich žádost o azyl. Od roku 2013 do této kategorie spadají všichni migranti, kteří připlují do Austrálie lodí nebo na člunu. Úřady argumentují, že může jít o zločince či pašeráky. Délka detence navíc není nijak ohraničená.

Uprchli před Tálibánem nebo už v dětství

Mezi těmito žadateli o azyl jsou podle médií lidé prchající před násilím, politickým útlakem i nezletilé děti. "Přišel jsem o své mládí, oslavy po maturitě i čas strávený s rodinou. Vadí mi, že mě systém neoznačuje mým jménem, ale jako vězně," říká pro francouzský web Brut Media Adnan Choopani, který prchl kvůli svému etnickému původu z Íránu v patnácti letech.

Dnes je mu 24 let a tvrdí, že mu úřady nikdy nesdělily, proč ho dlouhé roky drží v detenčním zařízení.

Lidé před detenčním centrem Park Hotel v australském Melbourne demonstrují za práva uprchlíků.
Lidé před detenčním centrem Park Hotel v australském Melbourne demonstrují za práva uprchlíků. | Foto: Reuters

"Nespáchali jsme žádný zločin. Jenom jsme připluli lodí," líčí australské stanici Jamal, který před více než osmi lety utekl z Afghánistánu před Tálibánem. Předtím podle svých slov pomáhal Spojeným státům v protirežimních akcích proti teroristickému hnutí. "Dělal to proto, aby udržel zbytek světa v bezpečí. Když sám potřeboval pomoc, tak nejenže jsme ho opustili, ale poslali jsme ho na místo s podmínkami připomínajícími mučení," říká jeho právnička Alison Battissonová.

Dlouhý pobyt v místě, ze kterého nesmí odejít, přispěl u Jamala k rozvinutí psychických problémů, a dokonce se pokusil o sebevraždu upálením. Přežil, ale má na 51 procentech těla popáleniny třetího stupně. 

Právnička se kromě Jamalova případu starala také o 110 Afghánců, kteří v loňském roce potřebovali utéct ze země kvůli opět nastupujícímu Tálibánu. Nakonec prý bylo jednodušší pomoci jim. "Je to neuvěřitelné porovnání, ale je snazší utéct Tálibánu než být propuštěn z australského detenčního centra."

Život mezi brouky

Pro detenční centrum v Melbourne se vžily přezdívky jako rakev nebo akvárium. Jeho obyvatelé, stejně jako Djokovičovi příbuzní, si dlouhodobě stěžují na nevyhovující podmínky.

Vyvážení odpadků je nepravidelné, takže místo zapáchá a po pokojích údajně pobíhá hmyz. Nejdou ani otevřít okna, která jsou někdy začerněná, aby nebylo vidět ven. Uvěznění lidé taky v jídle občas najdou červy nebo dostanou plesnivý chléb. 

Nemohou se ani vzdělávat. "I Nelson Mandela mohl v době apartheidu ve vězení studovat, ale v roce 2021 v Austrálii studovat nesmíme," říká kurdský aktivista Mostafa Azimitabar, který byl loni propuštěn na dočasné vízum.

Uprchlíci si stěžují také na nedostatek lékařské péče. Zahidu Hussainovi, který trpí ustupujícími a krvácejícími dásněmi, kvůli nimž nemůže pořádně kousat, slíbily úřady pomoc už v roce 2019. Dosud dostal jen ústní vodu a prášky proti bolesti, za další ošetření si musí zaplatit sám. Což je v detenci a bez možnosti práce složité.

Australské úřady se však hájí, že zadržení lidé podle nich dostávají vhodné jídlo, na místě je čisto, mají přístup k internetu a jsou jim umožněny různé aktivity.

Australský imigrační systém

Uprchlíci v Park Hotelu sdílejí ještě jednu podobnost s Novakem Djokovičem. O jejich vízu nebo propuštění může rozhodnout jediný člověk, který v tomto případě stojí i nad soudy - ministr pro imigraci Alex Hawke.

Ten v pátek ráno vízum, které tenistovi přiřkl soud, odebral. Znamená to, že se Djoković do země další tři roky nepodívá.

Zároveň s tím ale ministr Hawke není povinen žadatele o azyl propustit. "Tady vidíte v praxi zlou povahu našeho imigračního systému," uvedl pro magazín Vice George Newhouse, který pomáhá coby právník lidskoprávním aktivistům. "Jde o velkou moc, která ničí lidské životy a bývá zneužívána z politických důvodů."

Právnička Carolyn Graydonová doplňuje, že dodržování lidských práv uprchlíků navíc nejde v Austrálii ani právně vymáhat. "Nikdo z nich nepředstavuje riziko pro australskou komunitu. Většina z nich byla označena za uprchlíky. Není tu žádný důvod, proč by měli být vězněni a proč by neměli být okamžitě propuštěni," tvrdí.

Někteří z nich doufají, že Djokovičův případ přivede pozornost i k jejich situaci. Vyzývají ho k tomu, aby využil své slávy a "hájil jejich svobodu". Podle stanice ABC také mnoho zadržených vyjádřilo sportovci podporu, protože to, co sami zažívají, "by nikomu nepřáli".

Video: Demonstrace za propuštění uvězněných uprchlíků

Demonstrace za vpuštění Novaka Djokoviče do Austrálie | Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Radek Petrůj je v kauze Vidkun definitivně očištěn, žalobce vzal zpět své odvolání proti zproštění obžaloby. Může se tak vrátit k policii.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V roce 2021 začalo podnikat nejvíce lidí od roku 2012

Loni začalo v České republice podnikat nejvíce lidí za devět let. Šlo o 64 599 nových živnostníků, o 3563 více než v roce 2020. V uplynulém roce zároveň ukončilo své podnikání 38 306 lidí, o 3766 méně než o rok dříve a nejméně za deset let. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz společnosti CRIF. V Česku tak přibylo 26 293 živnostníků, o 39 procent více než v roce 2020. Počet podnikatelů s přerušenou živností byl nejnižší za tři roky. Konkrétně to bylo 88.524 podnikatelů, což je meziroční pokles o více než 1500.

Zdroj: ČTK
Další zprávy