Britská vláda v současnosti vede několik soudních sporů s lidmi, kteří se postavili proti její brexitové strategii. Premiér Boris Johnson chce vyvést Británii z Evropské unie 31. října - ať už se mu s Evropskou unií podaří uzavřít "rozvodovou" dohodu, či nikoli.
Podle aktivisty Raymonda McCorda, který spolu se dvěma dalšími lidmi stížnost u belfastského soudu podal, je případný brexit bez dohody v rozporu s mírovou dohodou a nemá ani oporu v zákonu. Právní zástupce vlády Tony McGleenan u soudu nicméně uvedl, že brexitové zákony z let 2017 a 2018 sice "předpokládají, ale nevyžadují" dohodu s Evropskou unií.
Soudce Bernard McCloskey nakonec stížnost ve všech bodech zamítl. Uvedl, že záležitost považuje "z podstaty a neomylně za politickou". "Prakticky všechny shromážděné důkazy patří do světa politiky - jak národní, tak nadnárodní," uvedl ve verdiktu. Neměla by se jím proto podle něj zabývat justice.
S podobným argumentem jako dnes soudce v Belfastu zamítl nedávno stížnost proti Johnsonově vládě také skotský soud. U něj si více než sedm desítek britských zákonodárců stěžovalo na krok premiéra, který si vynutil ukončení zasedání parlamentu a zahájení nového zasedání až 14. října. Skotský odvolací soud nicméně později rozhodl, že Johnsonův postup byl nezákonný, neboť motivem byla snaha překazit činnost parlamentu několik týdnů před termínem brexitu.
Vynucené pauzy parlamentu se týkala i část dnes zamítnuté stížnosti u severoirského soudu. Soudce se nicméně podle agentury Reuters rozhodl, že se bude zabývat širším problémem brexitu bez dohody a jeho vlivem na mírový proces v Severním Irsku.
Stěžovatelé už avizovali, že se proti verdiktu odvolají. Severoirský odvolací soud dnes dopoledne uvedl, že by se odvoláním mohl zabývat již v pátek.
Příští úterý se bude stížnostmi na postup premiéra Borise Johnsona zabývat také nejvyšší soud Spojeného království. K němu směřuje odvolání ze Skotska, ale také odvolání z obdobného soudního sporu, který se vedl v Londýně. Doputovat by k němu nakonec mohla i severoirská stížnost.
Možnost odchodu Británie z Evropské unie bez dohody vyvolala v Severním Irsku obavy, že by se mohlo zvýšit napětí mezi převážně katolickými separatisty, kteří usilují o sjednocení Severního Irska s Irskou republikou, a převážně protestantskými unionisty, kteří podporují setrvání Severního Irska ve svazku Spojeného království. Násilnosti mezi těmito skupinami ukončila po desítkách let teprve v roce 1998 právě takzvaná Velkopáteční mírová dohoda. V poslední době se ovšem v Severním Irsku opět začínají ozývat separatisté, například organizace Nová IRA.
