Dívčí válka v Bruselu: Ženy útočí na lídry EU

Naďa Straková
16. 11. 2009 15:35
"Bruselské ženy" kritizují své kolegy za nedostatek žen na kandidátce na prezidenta EU
Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová se o větší zastoupení žen v evropské politice zasazuje dlouhodobě
Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová se o větší zastoupení žen v evropské politice zasazuje dlouhodobě | Foto: Naďa Straková

Brusel - V předvečer hlasování o postech prezidenta a šéfa diplomacie Evropské unie zahájily "bruselské ženy" útok proti svým mužským protějškům.

Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová, místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová a místopředsedkyně Evropského parlamentu Diana Wallisová v dopise otištěném v britském deníku Financial Times kritizují evropské kolegy za to, že v úvahu na oba prestižní posty vůbec nepřicházejí ženské kandidátky.

"Je na čase se posunout od slov ke skutkům a jmenovat do předních pozic také ženy," napsaly.

Post předsedy Evropské rady, která je označována jako prezidentská - stejně jako funkce vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, který je označován za ministra zahraničí EU - jsou zakotveny v textu Lisabonské smlouvy. Volba kandidátů do obou funkcí proběhne tento čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu.

Převážně pánský klub a jen něco málo žen - bruselské setkání hlav států a vlád letos v červnu
Převážně pánský klub a jen něco málo žen - bruselské setkání hlav států a vlád letos v červnu | Foto: eu2009.cz

V souvislosti s volbou "prezidenta" EU se nejvíce mluvilo o bývalém premiérovi Tony Blairovi, lucemburském premiérovi Jean-Claude Junckerovi, francouzském ministru zahraničí Bernardu Kouchnerovi, ale především o současném belgickém premiérovi Hermanovi Van Rompuyovi.

Ten má podle diplomatů podporu napříč celou unijní sedmadvacítkou; proto jsou podle nich jeho šance na zvolení největší.

Mezi kandidáty se objevilo i jméno bývalé lotyšské prezidentky Vairy Vike-Freibergové, kterou minulý týden podpořil Václav Havel.  

Je to horší

Dopis ženských unijních představitelek mimo jiné kriticky konstatuje, že v zastoupení žen i na jiných postech v EU nenastal žádný posun k lepšímu.

José Manuel Barroso by rád v Evropské komisi viděl víc žen
José Manuel Barroso by rád v Evropské komisi viděl víc žen | Foto: Reuters

I přes naléhání předsedy EK Josého Manuela Barrosa zatím pouze tři z 20 členských zemí jmenovaly ženské eurokomisařky.

Frustrovaný Barroso kvůli tomu minulý týden dokonce pohrozil, že prestižnější portfolia nabídne právě ženským komisařkám. Chce tím motivovat sedm zbývajících zemí, které zatím své eurokomisaře nejmenovaly.

Pořád ale podle Barrosa budou mít jednání Komise genderově vyváženější, než budou mít jednání hlav států a vlád. Německá kancléřka Angela Merkelová je jedinou ženskou šéfkou vlády v Evropě a prezidentky mají pouze Finsko, Irsko a Litva.

Komise o nic lepší

Autorská trojice europolitiček dále v dopise kritizuje nové složení Evropské komise. "V této chvíli to vypadá, že i nové složení Komise bude mít méně žen než měla dosud," stojí v dopise.

První Barrosova komise měla v době nástupu osm žen z pětadvaceti členů. Mezi státy, které do Bruselu vyslaly ženy, je zatím jen Irsko, Lucembursko a Kypr.

Milena Vicenová je vedoucí Stálého zastoupení Česka v Bruselu. Za to, že je žena, Česko sklízí chválu.
Milena Vicenová je vedoucí Stálého zastoupení Česka v Bruselu. Za to, že je žena, Česko sklízí chválu. | Foto: Vojtěch Marek

Proti nevyváženému zastoupení žen v EK vystoupilo i deset členek Evropského parlamentu.

"Pokud Evropský parlament neuvidí více ženských kandidátek (v EK)...  odmítne podpořit novou Komisi a požádá o nové složení, ve kterém budou ženy více zastoupeny," píše se v dopise otištěném minulý týden v bruselském týdeníku European Voice.

Ve zbytku ostatních institucí ovšem také převládají muži. Financial Times zmiňují Českou republiku jako jedinou zemi, která má na postu vedoucího Stálého zastoupení v Bruselu ženu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy