Brusel - V předvečer hlasování o postech prezidenta a šéfa diplomacie Evropské unie zahájily "bruselské ženy" útok proti svým mužským protějškům.
Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová, místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová a místopředsedkyně Evropského parlamentu Diana Wallisová v dopise otištěném v britském deníku Financial Times kritizují evropské kolegy za to, že v úvahu na oba prestižní posty vůbec nepřicházejí ženské kandidátky.
"Je na čase se posunout od slov ke skutkům a jmenovat do předních pozic také ženy," napsaly.
Post předsedy Evropské rady, která je označována jako prezidentská - stejně jako funkce vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, který je označován za ministra zahraničí EU - jsou zakotveny v textu Lisabonské smlouvy. Volba kandidátů do obou funkcí proběhne tento čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu.
V souvislosti s volbou "prezidenta" EU se nejvíce mluvilo o bývalém premiérovi Tony Blairovi, lucemburském premiérovi Jean-Claude Junckerovi, francouzském ministru zahraničí Bernardu Kouchnerovi, ale především o současném belgickém premiérovi Hermanovi Van Rompuyovi.
Ten má podle diplomatů podporu napříč celou unijní sedmadvacítkou; proto jsou podle nich jeho šance na zvolení největší.
Mezi kandidáty se objevilo i jméno bývalé lotyšské prezidentky Vairy Vike-Freibergové, kterou minulý týden podpořil Václav Havel.
Je to horší
Dopis ženských unijních představitelek mimo jiné kriticky konstatuje, že v zastoupení žen i na jiných postech v EU nenastal žádný posun k lepšímu.
I přes naléhání předsedy EK Josého Manuela Barrosa zatím pouze tři z 20 členských zemí jmenovaly ženské eurokomisařky.
Frustrovaný Barroso kvůli tomu minulý týden dokonce pohrozil, že prestižnější portfolia nabídne právě ženským komisařkám. Chce tím motivovat sedm zbývajících zemí, které zatím své eurokomisaře nejmenovaly.
Pořád ale podle Barrosa budou mít jednání Komise genderově vyváženější, než budou mít jednání hlav států a vlád. Německá kancléřka Angela Merkelová je jedinou ženskou šéfkou vlády v Evropě a prezidentky mají pouze Finsko, Irsko a Litva.
Komise o nic lepší
Autorská trojice europolitiček dále v dopise kritizuje nové složení Evropské komise. "V této chvíli to vypadá, že i nové složení Komise bude mít méně žen než měla dosud," stojí v dopise.
První Barrosova komise měla v době nástupu osm žen z pětadvaceti členů. Mezi státy, které do Bruselu vyslaly ženy, je zatím jen Irsko, Lucembursko a Kypr.
Proti nevyváženému zastoupení žen v EK vystoupilo i deset členek Evropského parlamentu.
"Pokud Evropský parlament neuvidí více ženských kandidátek (v EK)… odmítne podpořit novou Komisi a požádá o nové složení, ve kterém budou ženy více zastoupeny," píše se v dopise otištěném minulý týden v bruselském týdeníku European Voice.
Ve zbytku ostatních institucí ovšem také převládají muži. Financial Times zmiňují Českou republiku jako jedinou zemi, která má na postu vedoucího Stálého zastoupení v Bruselu ženu.
