


O víkendu nejdřív do Moskvy a poté do Kyjeva na ostře sledovaná setkání vyrazili Trumpovi vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff. Znamená to, že se znovu začne jednat o míru na Ukrajině? A jak nejdřív tříhodinová schůzka v Kremlu s Putinem a poté se Zelenským dopadla? O tom v pořadu Spotlight mluví britský historik a expert na moderní Rusko Mark Galeotti.
Přestože obě strany označily rozhovory za konstruktivní či věcné, Galeotti varuje před optimismem. „Upřímně si myslím, že jde spíše o divadlo. Každý ví, co musí na konci takových setkání říct,“ komentuje setkání v pořadu Spotlight s tím, že ve skutečnosti se nic nezměnilo.
„Stále jsme ve fázi, kdy se teprve mluví o tom, že by se mělo začít jednat,“ vysvětluje historik. Podle něj Vladimir Putin momentálně není ochoten udělat kompromis a spoléhá na to, že během zimy zdevastuje ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Zvláštní pozornost vzbudilo pochlebování delegace ruskému prezidentovi. Poté co Putin označil jednání za „nesmírně příjemné“, reagoval Galeotti skepticky: „Kdybych měl být nestranným vyjednavačem a jedna ze dvou válčících stran – a to přímo agresor – mi řekla, jak pohodlně se s ním jednalo, asi bych přehodnotil své životní rozhodnutí.“
Trumpovy vyslance posměšně přirovnal ke středověkému „dvoru krále Trumpa“, kdy byli okolo vládců „kumpáni a přitakávači“. Z jejich cesty do ukrajinské metropole žádný průlom nededukuje, jen se podle něj jeví absurdní, že v Kyjevě ještě předtím nikdy nebyli.
Návštěvu Kyjeva navíc doprovázelo ruské bombardování letiště v Boryspilu. Rusové tak podle Galeottiho vyslali vzkaz: „Klidně si do Kyjeva jeďte, ale bude to podle našich podmínek.“
Evropa – a to jak EU, tak Velká Británie –, jejíž bezpečnostní poradci se schůzek rovněž účastnili, zůstává bez vlivu. „Dokud se to nevyřeší, bude sice evropská přítomnost zajištěna, ale evropský vliv nikoli,“ upozorňuje historik na nejednotnost lídrů.
EU jako instituce pak s Rusy podle něj jednat nemůže, i kvůli tomu, že Rusové považují šéfku evropské diplomacie Kaju Kallasovou i předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za nesmiřitelné rusofobky.

Kreml před volbami diskvalifikoval jedinou protiválečnou stranu Jabloko, i tak jsou podle Galeottiho parlamentní volby v největší zemi světa důležité. „Výsledky budou přesně takové, jaké si političtí technologové prezidentské administrativy nadiktují,“ podotýká.
Režim tedy žádné velké otřesy nečeká. „Smutnou pravdou je, že tato válka je pro Rusko – alespoň prozatím – udržitelná,“ konstatuje odborník. S tím, že uvnitř ruských elit nicméně sílí konsenzus, že dlouhodobé škody jsou příliš vážné a rok 2027 by měl přinést příměří.
Jak vlastně funguje specifická psychologie „dvora krále Trumpa“, která se opírá o lichotky a staví ukrajinského prezidenta do role druhořadého státníka? Jak vrátit úder bez raket na Moskvu? Jsme po fázi hybridní války s Ruskem ve skutečné válce? A měli bychom se bát přímého útoku na NATO?
Na tyto a další otázky v pořadu Spotlight odpovídá historik a odborník na moderní Rusko Mark Galeotti. Celý díl si můžete pustit ve videu výše v textu, zkrácenou verzi pak naleznete ve všech oblíbených podcastových aplikacích.
začátek–00:01:55 Co skutečně znamenala návštěva Trumpových vyslanců v Moskvě a Kyjevě? Šlo o skutečná mírová jednání, nebo spíše o politické divadlo?
00:01:55–00:07:50 Proč jsou Trumpovi zástupci vůči Rusku tak vstřícní navzdory jeho agresi? A co mělo znamenat ruské bombardování nedaleko Kyjeva před příjezdem americké delegace?
00:07:50–00:15:10 Proč Evropa nedokáže vystupovat v jednáních s Ruskem jednotně a silně? A proč nemůže diplomatická jednání vést přímo EU?
00:15:10–00:22:23 Nezakrýváme označením „hybridní útoky“ skutečnou povahu ruských útoků proti Evropě? Jak na ně reagovat, aniž by došlo k přímé konfrontaci?
00:22:23–konec Jak dlouho je Rusko schopné ekonomicky a společensky udržet válku? Jakou roli budou hrát volby v legitimizaci Putinova režimu a hrozí další mobilizace či střet s NATO?