Před měsícem měl německý prezident Frank-Walter Steinmeier navštívit Kyjev. Když už byl na cestě, ukrajinští představitelé mu vzkázali, že v metropoli není kvůli svým dřívějším názorům na politiku Kremlu vítán. Následně své rozhodnutí odjet do ukrajinské metropole změnil kancléř Scholz. "Takhle to nejde," reagoval pro stanici ZDF. Německo Ukrajině posílá velkou finanční i vojenskou pomoc, tvrdil. "Potom nemůžete říct, že prezident nemůže přijet," zlobil se šéf německé vlády.
To zase vyprovokovalo ukrajinského velvyslance v Berlíně Andrije Melnyka. Kancléře nazval termínem "beleidigte Leberwurst", v doslovném překladu "trucovitou játrovou klobásou", což je slovní spojení, které se v němčině používá pro někoho, kdo se bezdůvodně chová ukřivděně. "Tohle je nejbrutálnější vyhlazovací válka od útoku nacistů na Ukrajinu. Nejsme v mateřské školce," reagoval ambasador Melnyk.
Spolkový prezident Steinmeier ještě jako ministr zahraničí za SPD, jejíž členem je i Olaf Scholz, prosazoval politiku sblížení s Ruskem. A podobně jako další němečtí politici nebral varování Ukrajiny o expanzivních snahách Kremlu příliš vážně. Od začátku invaze se vztahy Berlína a Kyjeva ještě zhoršily, protože evropská velmoc podle Ukrajinců nereaguje důrazně, připomíná britský deník The Times. Konflikt mezi Steinmeierem a Melnykem dokonce vyústil v to, že se oba muži navzájem vyhýbají koncertům a společenským akcím, na kterých má mluvit ten druhý.
Kancléř Scholz trvá na tom, že za Ukrajinou stojí a podporuje ji dostatečně. Německo nicméně dlouho odmítalo Kyjevu dodávat těžké zbraně, svůj postoj změnilo až koncem dubna. V pátek německá ministryně obrany Christine Lambrechtová oznámila, že Berlín pošle na Ukrajinu sedm samohybných houfnic PzH 2000.
Neklid na domácí scéně
Opatrná a pomalá reakce Německa, alespoň ve srovnání s ostatními státy EU, vytváří tlaky i uvnitř spolkové vlády. Nynější ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a její strana Zelených oproti kancléřově SPD razí tvrdší postoj vůči Rusku. Šéfka německé diplomacie ve čtvrtek navštívila Kyjev, kde se setkala s velmi vřelým přijetím.
🇺🇦☺️🇩🇪 pic.twitter.com/rL4TfECWkT
— Illia Ponomarenko 🇺🇦 (@IAPonomarenko) May 11, 2022
Ukrajinu stihl navštívit i šéf opoziční CDU/CSU Friedrich Merz, který se zde setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, nebo předsedkyně Bundestagu Bärbel Basová. Stále je tedy možné, že se na Ukrajinu nakonec vydají i dva nejdůležitější představitelé Německa, Scholze k tomu v pátek vyzval sám Zelenskyj.
Cestu kancléře do Kyjeva by si podle průzkumu týdeníku Spiegel přála polovina Němců, 36 procent dotázaných je proti a 16 procent neví. V pohledu na ruskou invazi je kromě politických špiček rozdělená také německá veřejnost. Většina Němců je přesvědčená, že by jejich vláda měla Ukrajině více pomáhat, nezanedbatelná menšina se ale domnívá, že Berlín toho už nyní dělá až příliš.
Část Němců se navíc bojí, že situace může vyeskalovat až v jadernou válku, konstatuje list The Times. Podle studie Centra pro monitorování, analýzu a strategie navíc každý pátý Němec věří proruským konspiracím, a tak se na demonstracích objevují lidé, kteří tvrdí, že Ukrajinci jsou nacisté nebo že za konflikt může NATO.
Změna na mezinárodní scéně
Zdroj z německé vlády pro The Times uvedl, že Scholz nahlíží na vztahy s Moskvou v dlouhodobém horizontu a vnímá jej jako konflikt mezi demokraciemi a diktaturami. Německo tak například začalo více investovat do své armády a podpořilo vstup Finska a Švédka do NATO. Stejně tak se v posledních dnech snaží získat podporu Indie a Japonska jako možných spojenců Západu v regionu. Dillí však zatím v otázce války na Ukrajině zůstává chladně neutrální.
Německo v posledních měsících přehodnocuje svou zahraniční politiku nastavenou už od konce druhé světové války. Kvůli hrůzám, které se během nacistického režimu děly na východní frontě, se Berlín už nikdy nechtěl vrátit do situace, kdy by se Sovětským svazem bojoval. Místo toho razil ekonomickou spolupráci, která by přímému střetu zamezila.
Důležitým prvkem ekonomické provázanosti Berlína a Moskvy měl být plynovod Nordstream 2, vedoucí z Ruska po dně Baltského moře. V již dokončeném potrubí ale plyn do Německa nakonec neproudí, Scholzova vláda projekt v reakci na ruskou invazi pozastavila. Berlín také podpořil odpojení některých ruských bank od mezinárodního systému SWIFT a též spolu s dalšími zeměmi Evropské unie uvalil na Kreml tvrdé sankce.
