Praha - Čeští diplomaté žijí a pracují v pákistánském Islámábádu, v jehož blízkosti před pár dny USA dopadly Usámu bin Ládina, téměř ve vojenských podmínkách. Pákistán je společně s Irákem a Afghánistánem nejrizikovější misí v české diplomacii.
"Nepouštíme žadatele o víza dovnitř úřadu. Kontakt s nimi navazujeme prostřednictvím kamery, komunikujeme jen přes pancéřové dveře," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zástupce českého velvyslance v Pákistánu Jaroslava Kalfiřt.
Čeští diplomaté podle jeho slov málokdy vycházejí ven bez dohledu příslušníků z elitní policejní jednotky URNA, kteří české diplomaty v zemi střeží.
Aktuálně.cz: Jaká bezpečnostní opatření jste přijali po zneškodnění Usámy bin Ládina, kvůli němuž teroristé vyhrožují odplatou?
Zpřísnili jsme bezpečnostní pravidla na vízovém úseku. Je s námi naše URNA. Ti tu jsou už od roku 2008, kdy se odehrál útok na hotel Marriott, což byl zlomový rok ve vývoji terorismu tady v Pákistánu. Vybudovali jsme zesílené valy kolem ambasády, postupně jsme změnili vízové oddělení. Dnes už nepouštíme žadatele o víza dovnitř úřadu. Kontakt s nimi navazujeme prostřednictvím kamery, komunikujeme jen přes pancéřové dveře.
A.cz: Jak daleko jsou od sebe rezidence a zastupitelský úřad?
Rezidence a zastupitelský úřad jsou od sebe vzdálené asi tři kilometry a jsou poměrně dobře střežené. Situované jsou v rezidenční čtvrti v blízkosti vládních budov. Rezidenci máme od roku 2009, vybudovali jsme tam podobné bezpečnostní prvky, tedy kamery, ostnaté dráty, zesílené dveře a venku valy a sklápěcí zábrany.
A.cz? Byli jste někdy svědky teroristického útoku?
Nedaleko našeho úřadu sídlí dánská ambasáda a ta byla v roce 2008 zasažena výbušninou. Bezpečnost v současné situaci není stoprocentní, ale je na dobré úrovni.
Bodyguardi z URNA
A.cz: Jak pracuje URNA při vaší ostraze? Fungují policisté také jako vaši "bodyguardi"?
Dá se to tak říct, takto fungují všechny bezpečnostní služby, většina zastupitelských úřadů má takovou bezpečnostní službu ze svých zemí. Ti lidé nenechají velvyslance příliš vydechnout, kam jede, tak jedou s ním. Střed města je poměrně dobře střežený. Pokud se dostáváme ven, tak po konzultaci s naší URNou. Možnosti volného pohybu tu nějaké jsou, ale jen malé.
A.cz: Česko má nicméně v pronájmu místo ve střežené diplomatické enklávě. Proč tam nemáme ambasádu?
Ten pozemek jsme získali už před lety, ten pozemek máme zdarma. Je dobře položen, jsme v bezprostřední blízkosti polského zastupitelského úřadu, který už má budovu postavenou a má ji plně v provozu. V poslední době má pákistánská strana tendence urychlit přesun všech úřadů, které v enklávě nejsou. Bylo nám dokonce naznačováno, že o pozemek můžeme přijít, vyvinuli jsme ale značné diplomatické úsilí, aby se tak nestalo. Nakonec nám bylo přislíbeno, že nám ten pozemek zůstane na neomezenou dobu. Na naší straně je to všechno otázka peněz.
A.cz: Nehrají ve váhání ministerstva stavět roli také pochybnosti, zda v zemi zůstat?
Jsem přesvědčen, že není pravděpodobné, že by Česká republika odcházela v blízké budoucnosti z Pákistánu. Tato otázka nastala koncem roku 2008 po smrti velvyslance Žďárka. Stanovisko bylo, že zůstáváme. A tato linie je dodržována. Samozřejmě nelze říct s jistotou, co může nastat v dalších letech. Pokud by se znovu diskutovalo rušení ambasád, mohla by být nastavena kritéria tak, že by z toho Pákistán nevyšel dobře. Ale to bychom naprosto předbíhali a spekulovali.
A.cz: Jaké jsou ty důvody zůstat?
Jsme součástí EU a unie podporuje úsilí Pákistánu v boji za udržení demokraticky zvolené vlády, v boji proti terorismu a v úsilí za ekonomickou rekonstrukci v zemi.
