Diplomacie a brutalismus. Berlínská ambasáda v obrazech

1/12 Přehled fotografií
Pohled od stanice metra Mohrenstrasse umocňuje téměř kosmické vzezření stavby. Jako by v centru Berlína přistála kosmická loď.
Dominantním prvkem budovy velvyslanectví jsou kouřová skla. V těsné blízkosti Berlínské zdi neměl nikdo šanci sledovat pohyb zaměstnanců.
Interiéry jsou původní a reflektují dobu svého vzniku, vrcholnou éru normalizace. Ta se projevila i v použití barevných dekorů laděných do červené a hnědé. Kožená křesílka patří k tomu lepšímu, co socialistické nábytkářství nabízelo.
A ještě jednou rudá křesla, tentokrát s oiválným konferenčním stolkem. Žádnou lacinou dřevotřísku ale nečekejte, doplňky i táflování stěn jsou většinou z ořechového dřeva.
Charakteristická jsou i skleněná svítidla. Tvarem připomínají izolátory vysokého proudu. Nebo spíš protáhlé tykve?
Detail svítidel z podhledu.
Je libo kubánský džus s ruskou vodkou? Nebo kofolu? Posmutnělý bar s kruhovými nástropními svítidly ožívá dnes již jen při rautech. Žádného barmana tu ale nehledejte.
Velký kinosál v interiéru jinak netradiční modrá barva sedaček. Návštěvníci MFF v Karlových Varech jistě zbystří. Ano, podobnost s Velkým sálem hotelu Thermal není náhodná. Za oběmi realizacemi stojí manželé Machoninovi.
Důmyslně skryté reflektory jsou zavěšeny v tubusech pod stropem.
Malý konferenční salonek v přízemí. Má skvělou akustiku, mimo jiné i díky obkladům obvodových zdí. Zda svítivě červená barva neprovokuje k ostřejším debatám, je ovšem otázka.
Symfonie v červené. Detail osvětlení konferenčního salonku.
Hnědé táflování zdí je téměř symbolem dekoru ve stylu socialistického realismu. Na odpis ale není, o čemž svědčí i český státní znak.