O energetické politice jednají na neformálním summitu Evropské unie představitelé členských zemí. Snaží se sladit názory před večeří s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
"Považujeme Rusko za velmi důležitého strategického partnera, současně ale musíme dát jasně najevo, co si myslíme o tamní politické situaci," prohlásil dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Na mysli měl především současnou sérii nájemných vražd a napjaté vztahy mezi Gruzií a Moskvou.
Kromě energetické politiky se tak v Lahti bude jednat také o lidských právech a demokratickém vývoji v Rusku.
Klaus: Je třeba opustit tabu jaderné energie
Podle českého prezidenta Václava Klause by unie měla opustit "některá tabu" a více využívat například uhelných a jaderných elektráren.
"Když si to zakážeme v Evropě, pak závislost na Rusku je a bude, a nemůžeme ničeho docílit," podotkl Klaus. "Putin dobře ví, že když nemáme alternativu, tak je jeho pozice silná."
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso naopak varoval před přílišným politizováním debaty o energetice.
"Je důležité, aby byly respektovány základní principy otevřenosti, průhlednosti a reciprocity," řekl v souvislosti se smlouvou mezi EU a Ruskem o energetice, kterou však Moskva stále neratifikovala.
Odmítá to kvůli tomu, že by znamenala konec monopolu společnosti Gazprom na užívání ruských plynovodů a ropovodů.
Jednotný hlas se hledá těžko
Finské předsednictví EU se snaží, aby unie při rozhovorech na břehu jezera Vesijärvi nedaleko známých skokanských můstků mluvila s Putinem jedním hlasem a vyhnula se veřejným sporům.
Ty se projevovaly v poslední době například mezi Polskem a pobaltskými státy na jedné straně a Německem na druhé kvůli plynovodu na dně Baltského moře.
Země EU nebyly jednotné ani v názoru na to, jak reagovat na ruská odvetná opatření vůči Gruzii.
Podle Klause se země EU sotva shodnou na společném postupu. Každá z nich má odlišné složení energetických zdrojů a pro každou je to různě naléhavé téma.
Nemůže být "úplná identičnost názorů a podle mě to ničemu nevadí", dodal Klaus.
