"Dětští" uprchlíci ve Švédsku. Vypadají na 30 let, ale tvrdí, že jim je o polovinu méně

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
20. 1. 2016 19:30
Množství nezletilých migrantů, kteří v posledních měsících míří do Švédska, narostlo. A někteří z nich vypadají spíše na 30 až 40 let, ačkoliv tvrdí, že jim je o polovinu méně. Stockholm proto zvažuje, že zavede povinné lékařské prohlídky, které by pomohly věk určit. Petra Kohllová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) ale uvádí, že ani takové zkoušky nejsou stoprocentní. Švédsko je pro nezletilé migranty nejoblíbenější z evropských destinací už po několik let. Mimo jiné jim například nezamítá žádosti o azyl s odůvodněním, že v části jejich domoviny existují i bezpečné okresy. Podle Kohllové existují i opačné případy. Děti se vydávají za dospělé, aby je neodloučili od známých.
Uprchlíci ve Švédsku. Ilustrační foto.
Uprchlíci ve Švédsku. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Stockholm - Vypadají na 30 až 40 let, ale tvrdí, že jim je o polovinu méně. 

Švédským úřadům dělají v posledních měsících těžkou hlavu uprchlíci, kteří se za děti kvůli zjevným výhodám zřejmě jen vydávají.

Stockholm se až doteď vyhýbal možnosti zavést při vstupu migrantů na švédské území povinnou zdravotní prohlídku, která by pomohla určit jejich věk. To by se ale v brzké době mohlo změnit.

"V mém domově (dům pro nezletilé osoby bez doprovodu) je mnoho lidí, kteří vypadají na 32, ale tvrdí, že jim je 16," vysvětluje sedmnáctiletý Džamal Hawillo z Palestiny. Jeho přeskakující hlas naznačuje, že si svůj věk nevymýšlí. "Je tam jeden muž, u kterého jsem si absolutně jistý, že je mu 35."

"Ohledně vydávání se za mladší, takové případy mohou samozřejmě existovat i v ČR," řekla Aktuálně.cz právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Petra Kohllová. Česká policie má v případě pochybností možnost nařídit rentgen zápěstních kůstek.

"Výsledky těchto zkoušek ale nejsou stoprocentní. Kostní věk se od kalendářního může lišit plus minus dva roky. Proto je v případě pochybností nutné vzít v úvahu spíše dolní hranici, která ze zkoušek vyšla, aby nedocházelo k tomu, že jsou 16- až 17letí nezletilí považováni za dospělé," vysvětluje Kohllová.

Už nemáme volná místa, hlásí Malmö

Nejsilnější skupinu ve švédských dětských uprchlických domovech tvoří podle serveru Foreign Policy Afghánci. Za nezletilé se prohlásila více než polovina z asi 42 000 Afghánců, kteří loni přišli do Švédska. Země dlouhodobě proslulé svými pro migranty příznivými podmínkami, tedy alespoň donedávna.

"Loni na jaře jsme měli 120 míst pro nezletilé bez doprovodu, nyní jich máme 2500," sdělila serveru šéfka péče o mládež v Malmö Lene Cordesová. Více dětí, ať už skutečných, nebo předstíraných, už město přijmout nemůže. "Už není žádné další místo, které bychom mohli využít," tvrdí Cordesová.

V druhé polovině loňského roku ale do země každý týden přicházely jeden až dva tisíce nezletilých migrantů. Mnohdy bez dokladů, které by jejich skutečný věk prozradily. Na konci roku číslo prudce vrostlo. A některé z těchto údajných dětí začaly náhle vypadat příliš vyspěle, uvedl Foreign Policy.

Server připomíná, že Syřany země přijímá bez omezení, takže nemusí při příchodu klamat ohledně svého věku.

Země proslula otevřenou náručí

Švédsko proslulo svojí otevřenou azylovou politikou. Současná migrační vlna jej ale přiměla vstupní dveře přivřít.

Pod prohlídky k určení věku, které nyní zvažuje vláda, by kromě už zmíněného rentgenu zápěstní kůstky mohlo spadat například zubní vyšetření. Už teď ale platí, že pokud mají sociální pracovníci v dětských uprchlických domovech podezření, že ubytovaný žadatel o azyl už není teenagerem, mohou požádat o jeho přesunutí. Neděje se to ale moc často.

Faktem zůstává, že Švédsko je pro nezletilé migranty nejoblíbenější z evropských destinací už po několik let. Vyplývá to například z údajů Eurostatu.

Dětem nehrozí, že je Stockholm vrátí zpět do prvního státu EU, jehož hranice překročily. Nezamítá jim žádosti o azyl s odůvodněním, že v části jejich domoviny existují i bezpečné okresy. Pro děti je také snadnější přitáhnout k sobě skrze úřady celou rodinu - proto pašeráci rodinám uprchlíků někdy radí, aby napřed poslaly jedno z dětí.

Dostanete peníze na autobus i na laptop

"Dají vám peníze na autobus, na telefon, na laptop," popisuje život v novém "domově" ve Švédsku Džamalův mladší bratr Waíl. Oba chlapci nyní navštěvují školní výuku, kterou pro migranty zprostředkovává město.

Bratři do Švédska přijeli loni v srpnu, na cestu se vydali z palestinského uprchlického tábora v Libanonu, kde vyrostli. Staral se o ně dědeček, který jim pomohl dostat se s libanonským fotbalovým týmem do Dánska. Jejich otec v Palestině dlužil peníze a chlapcům šlo o život. Z Dánska pak prchli do švédského Malmö, kde je migrační úřad přiřadil do jednoho z domovů.

Ubytování nezletilých migrantů čekajících na vyřízení žádosti o azyl je ve Švédsku honosnější než u "běžného" uprchlíka. Každé dítě dostane "zástupce", který prosazuje jeho zájmy.

Na švédských sociálních sítích se vzedmula vlna pobouření volající po testech k určení věku, aby se zabránilo zneužívání zákonů týkajících se dětí. Klamání ohledně skutečného věku nakonec může nejvíce uškodit skutečným nezletilým uprchlíkům.

Děti, co se vydávají za dospělé

Zatímco někteří uprchlíci si na letech ubírají, není těžké narazit ani na opačné případy - tedy když se teenageři vydávají za dospělé. Podle Petry Kohllové se s takovými případy nedávno setkala i Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). "Uvedli například věk 19 let, aby byli umístěni do detenčního zařízení společně s ostatními dospělými, s nimiž ve skupině cestovali, a nebyli od nich odděleni," vzpomíná Kohllová.

Dětští migranti podle ní procházejí i přes Českou republiku. Například loni v létě byl zadržen 17letý chlapec ze Somálska, který cestoval za příbuznými do Švédska. Následné čtyři měsíce strávil společně s dospělými v zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové a v Drahonicích. "Policii při zadržení uvedl, že zná pouze rok svého narození 1997. Policie mu pak automaticky ve všech rozhodnutím přidělila datum narození 00. 00.1997 a zacházela s ním jako dospělým," řekla Kohllová. Chlapec byl posléze propuštěn a přemístěn do dětského domova. "V ČR po předchozích zkušenostech zůstat nechtěl a odcestoval do Švédska za příbuznými," doplnila.

Nejnovější data Eurostatu zohledňují třetí čtvrtinu roku 2015. Od července do září v EU poprvé o azyl požádalo přes 413 000 lidí, téměř dvakrát tolik než o čtvrtroku dříve. Nejvíce žadatelů bylo v Německu, přes 108 000. Švédsko skončilo na druhé příčce s 42 500 žadateli. Nezletilých migrantů ale Švédsko za loňský rok přijalo téměř dvakrát tolik co Německo.

 

Právě se děje

Další zprávy