Dětská práce očima českých fotografek

Dětská práce očima českých fotografek
Bangladéš - Každým rokem doslouží stovky velkých zaoceánských lodí. Jejich poslední plav­ba většinou končí v Bangladéši, na pláži blízko Chittagongu, největším vrakovišti lodí na světě.  Čtvrtina z desetitisíců místních zaměstnanců jsou chlapci mladší 18 let, desetina děti mladší 12 let. Na vrakovišti se cení fyzická síla, na vyvíjející se dětský organismus se ne­bere zřetel.  Manipulace s těžkými předměty vede k deformacím páteře, kostí a kloubů. Děti bývají svědky vážných zranění či smrti svých spolupracovníků a rodinných příslušníků. Bez ochranných pomůcek manipulují s ohněm a pracují ve výškách, bosy nebo v sandálech chodí hlubokým pískem plným kovových střepů.  Zlomeniny nohou způsobené pádem železných lodních dílů patří mezi běžné úrazy. Bylo zjištěno, že děti do 17 let jsou na stavbách a v podobném prostředí zraněny dvakrát častěji než dospělí nad 25 let. Zraněné dítě je navrá­ceno rodině, o odškodném či úhradě účtu v nemocnici nemůže být řeč.
Pákistán - Výrobny cihel patří mezi místa s vysokou koncentrací pracujících dětí. 
 Cihelny jsou po celé Asii běžným úkazem. Jen v Pákistánu se jich nachází kolem 11 tisíc. V těžkých podmínkách s pramalou nadějí na vykoupení tu tvrdě pracuje až čtvrt milionu dětí, spolu se svými rodinami. 
 Za tisíc cihel rodina dostane méně než 100 Kč, i o ty však vzápětí přichází. Většina rodin totiž patří mezi dlužníky, kteří svůj nekonečný dluh splácejí i po generace. 
 I když je tato forma novodobého otroctví v Pákistánu již 19 let zakázána, tisíce dětí se stále rodí jako dlužníci. Pracovat začínají již za úsvitu. Během dne jsou pak vystaveny silnému slunci, trpí dehydratací, úpaly, respiračními problémy z vdecho­vaného prachu, odřeninami na rukou.  Při vykládání horkých cihel si často popálí ruce nebo se zraní padající cihlou.
Pákistán - V pákistánských cihelnách pracují ti nejchudší z nejchudších. Extrémní chudoba a těžká práce vedou u dětí k podvýživě, u dívek dokonce v dvojnásobné míře než u chlapců.  Fyzické strádání však není to jediné, na co si děti stěžují. Mnohé vypovídají, jak s lítostí sledují své šťastnější vrstevníky chodit do školy.  Podle pákistánských organizací je totiž většina dětí pracujících v cihelnách negramot­ná. Do školy nechodí dvě třetiny chlapců a celé tři čtvrtiny dívek ve věku 10-14 let, které v cihelně pracují.  Pákistán má spolu s Indií absolutně nejvíce dětí mimo školní lavice. Obě země zároveň figurují v první desítce zemí s největším počtem dětí v práci.  Cihelny podobně zotročují děti i dospělé také v Nepálu, Afghánistánu, v Barmě, Číně nebo Indii.
Etiopie - Kamarádky Mekdes, Hiwot a Martha patří mezi tisíce dětských prostitutek prodávajících se na ulicích etiopského hlavního města Addis Abeba.  Pronajímají si společně miniaturní pokojík a žijí ze dne na den. Denně získají asi dva klienty, od každého dostanou 20-35 Kč.  Podobně jako většina ostatních, na ulici se dos­taly ještě před dosažením věku 15 let.  Jak uvádí organizace Save the Children, téměř polovina etiopských dětí, které prostituci nabízejí, byla někdy znásilněna, až třetina alespoň jednou otěhotněla. Mnohé podstoupily ilegální pokoutní potrat, jiné porodily dítě, které následně zemřelo, nebo se přidaly k tisícům matek, žijících s dítětem na ulici metropole.  Využívání dětí k prostituci nebo produkci pornografie patří mezi tzv. nejhorší formy dětské práce. Podle Mezinárodní organizace práce se takto "živí" bezmá­la 2 miliony dětí na světě.  Domácí klientela však zdaleka tolik dětských prosti­tutek v práci neudrží. Za sexem s dětmi přijíždějí také statisíce turistů do zemí jako Thajsko, Kambodža, Indie, Brazílie, Kuba, El Salvador nebo Dominikánská republika.
Foto: Alžběta Jungrová / Člověk v tísni
Jakub Novák
6. 12. 2011 11:38

Praha - Od prosince je možné v pražském Rock Café vidět výstavu pořádanou organizací Člověk v tísni.

Na vystavených fotografiích zde čtyři české fotografky - Lenka Klicperová, Markéta Kutilová, Jarmila Štuková (Kovaříková) a Alžběta Jungrová - umožňují nahlédnout do problematiky dětské práce v rozvojových zemích.

Podle OSN pracuje na celém světě kolem 215 milionů dětí v podmínkách, které poškozují jejich zdraví a znemožňují získat vzdělání - jediný prostředek, jak se z bludného kruhu chudoby vymanit.

115 milionů z nich přitom otročí v "nejhorších formách dětské práce" - v dolech, jako dětští vojáci, v chemických provozech nebo jako sexuální pracovníci.

 

Právě se děje

Další zprávy