


Veteráni západních speciálních jednotek měli cvičit Rusy pro boj na Ukrajině. Vyplývá to z uniklého zpravodajského hodnocení, ke kterému získal přístup britský deník The Telegraph. Mezi zmiňovanými jednotkami jsou britská SAS, australský Commando Regiment nebo americké Navy SEALs.

Zpravodajský dokument hodnotí zmíněné informace jako velmi věrohodné. Vznikl pro australskou rozvědku ASIS a opírá se o výpovědi dvou bývalých příslušníků australských speciálních sil a jednoho záložníka.
Všechny tři podle jejich slov oslovila výcviková centra v Bulharsku a Srbsku s nabídkou práce instruktorů, přičemž mezi jejich klienty měli být také lidé z Ruska.
Zpráva citovaná deníkem The Telegraph konkrétně jmenuje bulharskou firmu Alfa-Metal. Ta pořádá kurzy zaměřené na metodiku speciálních sil či pokročilý výcvik odstřelovačů.
Jeden kurz vyjde zhruba na čtyři tisíce eur (přibližně 100 tisíc korun) a podle nabídky je určen například členům soukromých vojenských společností, osobním strážcům nebo bezpečnostním pracovníkům soukromých firem.
Podle dokumentu však tato evropská výcviková centra přijímala Rusy i po zahájení invaze v únoru 2022. Vyslechnutí svědci uvedli, že ruští klienti měli do Alfa-Metal docházet ještě v roce 2025. V centru měli absolvovat mimo jiné kurzy pokročilého boje zblízka.
Bulharská firma své klienty lákala právě na experty se zkušenostmi ze západních ozbrojených a bezpečnostních složek. Na webu společnosti se například objevilo logo britské SAS a mezi jejími instruktory měli být také lidé se zkušenostmi z australského Commando Regiment, amerických policejních složek nebo jednotek US Navy SEALs.
Deník zároveň poukazuje na vazby Alfa-Metalu na ruskou bezpečnostní firmu Alfa Region, která bulharské centrum propagovala a lákala klienty právě na západní instruktory.
Vedení Alfa-Metalu však tato obvinění odmítá a tvrdí, že od začátku invaze žádné Rusy necvičilo a lidi ze SAS neangažovalo. Společnost zprvu popírala i propojení s ruskou firmou. Poté, co ji však deník konfrontoval s veřejně dostupnými údaji z jejího vlastního webu, ale přiznala, že firmy v minulosti udržovaly „profesní kontakty“.
Lidé z prostředí britských speciálních sil možné zapojení bývalých příslušníků SAS zpochybňují s tím, že výcvik ruských občanů by byl v přímém rozporu s kulturou a hodnotami britských speciálních jednotek.
Zároveň upozorňují, že SAS je malá komunita, v níž se bývalí i současní příslušníci dobře znají. Podle jednoho z veteránů se ale lidé často neprávem vydávají za bývalé příslušníky SAS z kariérních důvodů.
„Kdybych dostal libru za každého, kdo tvrdí, že byl členem SAS, byl bych velmi bohatý. Téměř vždy to není pravda. To, že tvrdí, že býval u SAS, je pravděpodobně jen tvrzení,“ uvedl veterán pro The Telegraph.
Deník zároveň zdůrazňuje, že informace obsažené ve zpravodajském dokumentu se nepodařilo nezávisle ověřit z dalších zdrojů. Australská rozvědka se však nyní tvrzeními uvedenými v memorandu aktivně zabývá.



Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.



Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



V Česku v sobotu v 08:00 začal závěrečný den hlasování v letošních komunálních volbách. Na části území státu jsou spojené s úvodním kolem rozhodování o třetině senátorů. Po noční přestávce mohou do volebních místností zavítat ti, kteří tak neučinili v pátek. Mají na to šest hodin.



Nikola Bartůňková prohrála v semifinále turnaje v Pekingu se světovou pětkou Mirrou Andrejevovou z Ruska 2:6, 2:6. Dvacetiletá Češka vzdorovala hodinu a 14 minut. Deblová jednička Kateřina Siniaková si na stejném turnaji zahraje o jubilejní 40. titul. S domácí Čang Šuaj může získat třetí letošní a celkově čtvrtý společný titul na okruhu WTA.