Deset let únosů, vraždění a násilí. Teroristé z Boko Haram sílí a budují vlastní stát

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
30. 7. 2019 20:40
Před deseti lety v severovýchodní Nigérii vypukl konflikt, ve kterém od té doby zemřelo přes 30 tisíc lidí a před nímž více než dva miliony jiných uprchly ze svých domovů. Vyvolala ho smrt vůdce teroristické organizace Boko Haram Mohammeda Yusufa, který zemřel v roce 2009 v policejní vazbě. Násilí, které islamisté z Boko Haram následně rozpoutali, se přelilo i do okolních zemí. A dosud se nikomu nepodařilo ho zastavit.
Boko Haram se hlásí k takzvanému Islámskému státu.
Boko Haram se hlásí k takzvanému Islámskému státu. | Foto: ČTK

"Mám pocit, že je to spíš 100 let, protože všechno se mění tak pomalu a situace se pro mě a moji rodinu vůbec nelepší," cituje agentura AP Hasanna Mammana, který před Boko Haram uprchl z venkova do města Maiduguri. "Chybí mi domov a toužím se tam vrátit, ale tihle obchodníci se smrtí nám nedopřejí mír."

Naposledy ozbrojenci z Boko Haram zaútočili o víkendu na vesničany vracející se z pohřbu právě nedaleko Maiduguri. Přijeli na motocyklech, obklíčili dav a začali do něj střílet. Zavraždili celkem 65 lidí. K útoku došlo téměř na den přesně deset let poté, co islamisté uvrhli severovýchodní Nigérii do války.

V červenci roku 2009 se islamistické hnutí Boko Haram vzbouřilo proti nigerijské vládě a pokusilo se ji svrhnout. Během neúspěšného povstání zemřelo na 800 lidí, desítky členů islamistické skupiny skončily ve vězení a její zakladatel byl zastřelen.

Nigerijská vláda si myslela, že teroristy navždy zničila. Ve skutečnosti ale nepodařené povstání znamenalo teprve začátek krvavé války.

Začaly bombové útoky, únosy, vraždění, znásilňování. Boko Haram nabíralo na síle. Mezi lety 2013 a 2015 zabili přes 11 tisíc lidí. Útoky sílily a nigerijská vláda slábla. Během té doby teroristé získali nadvládu nad většinou území severovýchodního státu Borno, kterou rozšiřovali na území sousedního Čadu, Kamerunu a Nigeru.

Unesené školačky

V roce 2014 se do historie zapsali jedním z vůbec nejkrutějších útoků. Uprostřed dubnové noci vpadli ozbrojenci z Boko Haram do dívčí internátní školy v Chiboku. Unesli 276 vystrašených školaček a upoutali tím pozornost takřka celého světa.

Politici, slavné osobnosti i obyčejní lidé se na sociálních sítích a v médiích zapojili do kampaně "Vraťte nám naše dívky". Některé z nich už hnutí Boko Haram propustilo, jiným se podařilo během let uprchnout, ale více než sto jich stále žije v zajetí, pokud jsou ještě naživu.

Loni útok, který je nechvalně proslavil, zopakovali ve městě Dapchi. Z tamní školy unesly 110 dívek, většinu z nich ale po měsíci propustili. Jedna jediná zůstává uvězněna, protože se údajně odmítla vzdát své křesťanské víry.

Právě to je cílem Boko Haram. Islamisté unáší křesťanské děti a snaží se z nich vychovat muslimy. Za posledních šest let jich unesli přes tisíc.

Západ je špatný

Cílem islamistů je zbavit se všeho západního a vytvořit z Nigérie muslimský stát. Název Boko Haram mluví za vše, v překladu znamená "Západní vzdělání je tabu".

Mohammed Yusuf hnutí založil už v roce 2002. Yusuf nenáviděl západní svět a jeho hodnoty, které do země přivezli britští kolonisté. Nigerijskou vládu obviňoval z toho, že je zkorumpovaná a nemuslimská. 

Na severovýchodě země ve městě Maiduguri ve státě Borno založil vlastní náboženské centrum, ve kterém postavil mešitu i školu.

"Byl charismatickým kazatelem a jeho stoupenci tvořili rozmanitou skupinu. Nešlo jen o ty nejchudší, poslouchali ho také lidé z vyšší společenské třídy a vysokoškolští studenti, kteří ho zvali, aby pronesl projev na univerzitě," vysvětlil britské stanici BBC Abdulbasit Kassim, spoluautor knihy The Boko Haram Reader. Yusuf požadoval dodržování striktního islámu včetně práva šaría. 

Islámský stát v Africe

Po jeho smrti před deseti lety převzal vedení organizace Abubarak Shekau. V Boko Haram začali proti nigerijské armádě využívat sebevražedné atentátnice. Není výjimkou, když vyšlou s výbušninou připevněnou na těle i malé děti.

Shekaku se přihlásil ke spojenectví s blízkovýchodní teroristickou organizací Islámský stát (IS), jejíž strategii Boko Haram převzal. Teroristé se teď snaží vybudovat vlastní stát včetně funkčních institucí.

Z Boko Haram se také odtrhla frakce nazvaná Islámský stát západní Afriky (ISWAP - Islamic State of West Africa Province), která se po porážce IS v Iráku a Sýrii snaží vytvořit vlastní chalífát v západní Africe.

Video: Boko Haram chce návrat k otroctví

Utrpení obětí únosů Boko Haram nekončí ani po propuštění, vláda je na měsíce i roky zavírá do deradikalizačních táborů, ve vesnicích se jich bojí. | Video: dvtv
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy