"Mám pocit, že je to spíš 100 let, protože všechno se mění tak pomalu a situace se pro mě a moji rodinu vůbec nelepší," cituje agentura AP Hasanna Mammana, který před Boko Haram uprchl z venkova do města Maiduguri. "Chybí mi domov a toužím se tam vrátit, ale tihle obchodníci se smrtí nám nedopřejí mír."
Naposledy ozbrojenci z Boko Haram zaútočili o víkendu na vesničany vracející se z pohřbu právě nedaleko Maiduguri. Přijeli na motocyklech, obklíčili dav a začali do něj střílet. Zavraždili celkem 65 lidí. K útoku došlo téměř na den přesně deset let poté, co islamisté uvrhli severovýchodní Nigérii do války.
V červenci roku 2009 se islamistické hnutí Boko Haram vzbouřilo proti nigerijské vládě a pokusilo se ji svrhnout. Během neúspěšného povstání zemřelo na 800 lidí, desítky členů islamistické skupiny skončily ve vězení a její zakladatel byl zastřelen.
Nigerijská vláda si myslela, že teroristy navždy zničila. Ve skutečnosti ale nepodařené povstání znamenalo teprve začátek krvavé války.
Začaly bombové útoky, únosy, vraždění, znásilňování. Boko Haram nabíralo na síle. Mezi lety 2013 a 2015 zabili přes 11 tisíc lidí. Útoky sílily a nigerijská vláda slábla. Během té doby teroristé získali nadvládu nad většinou území severovýchodního státu Borno, kterou rozšiřovali na území sousedního Čadu, Kamerunu a Nigeru.
Unesené školačky
V roce 2014 se do historie zapsali jedním z vůbec nejkrutějších útoků. Uprostřed dubnové noci vpadli ozbrojenci z Boko Haram do dívčí internátní školy v Chiboku. Unesli 276 vystrašených školaček a upoutali tím pozornost takřka celého světa.
Politici, slavné osobnosti i obyčejní lidé se na sociálních sítích a v médiích zapojili do kampaně "Vraťte nám naše dívky". Některé z nich už hnutí Boko Haram propustilo, jiným se podařilo během let uprchnout, ale více než sto jich stále žije v zajetí, pokud jsou ještě naživu.
Loni útok, který je nechvalně proslavil, zopakovali ve městě Dapchi. Z tamní školy unesly 110 dívek, většinu z nich ale po měsíci propustili. Jedna jediná zůstává uvězněna, protože se údajně odmítla vzdát své křesťanské víry.
Právě to je cílem Boko Haram. Islamisté unáší křesťanské děti a snaží se z nich vychovat muslimy. Za posledních šest let jich unesli přes tisíc.
Západ je špatný
Cílem islamistů je zbavit se všeho západního a vytvořit z Nigérie muslimský stát. Název Boko Haram mluví za vše, v překladu znamená "Západní vzdělání je tabu".
Mohammed Yusuf hnutí založil už v roce 2002. Yusuf nenáviděl západní svět a jeho hodnoty, které do země přivezli britští kolonisté. Nigerijskou vládu obviňoval z toho, že je zkorumpovaná a nemuslimská.
Na severovýchodě země ve městě Maiduguri ve státě Borno založil vlastní náboženské centrum, ve kterém postavil mešitu i školu.
"Byl charismatickým kazatelem a jeho stoupenci tvořili rozmanitou skupinu. Nešlo jen o ty nejchudší, poslouchali ho také lidé z vyšší společenské třídy a vysokoškolští studenti, kteří ho zvali, aby pronesl projev na univerzitě," vysvětlil britské stanici BBC Abdulbasit Kassim, spoluautor knihy The Boko Haram Reader. Yusuf požadoval dodržování striktního islámu včetně práva šaría.
Islámský stát v Africe
Po jeho smrti před deseti lety převzal vedení organizace Abubarak Shekau. V Boko Haram začali proti nigerijské armádě využívat sebevražedné atentátnice. Není výjimkou, když vyšlou s výbušninou připevněnou na těle i malé děti.
Shekaku se přihlásil ke spojenectví s blízkovýchodní teroristickou organizací Islámský stát (IS), jejíž strategii Boko Haram převzal. Teroristé se teď snaží vybudovat vlastní stát včetně funkčních institucí.
Z Boko Haram se také odtrhla frakce nazvaná Islámský stát západní Afriky (ISWAP - Islamic State of West Africa Province), která se po porážce IS v Iráku a Sýrii snaží vytvořit vlastní chalífát v západní Africe.
