Přehledně: Svět se mění. Deset dopadů ukrajinské krize

Reuters Petr Jemelka Reuters, Petr Jemelka
6. 4. 2014 7:56
Zatím nejmarkantnějším výsledkem Putinova tažení na Krym je sjednocení Západu, izolace Ruska a destabilizace východní Ukrajiny.
Řešení najdeme u jednacího stolu, slibují světoví lídři.
Řešení najdeme u jednacího stolu, slibují světoví lídři. | Foto: Reuters

Analýza - Zatímco řešení ukrajinské krize se zdá být v nedohlednu, globální důsledky anexe Krymu už dostávají jasné kontury.

Tady je deset změn ve světovém pořádku, které ruská vojenská invaze na Ukrajinu bezprostředně způsobila, nebo brzy způsobí.

Oslabené Rusko

Ruská role v mezinárodních vztazích je - přinejmenším dočasně - oslabena. Rusko bylo de facto vypovězeno ze skupiny osmi nejvyspělejších zemí (G8) a jeho pozvánky do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Mezinárodní energetické agentury byly stornovány. Až do odvolání byly zrušeny také všechny summity západních zemí s Ruskem.

Snahy prezidenta Vladimira Putina dostat se z mezinárodní izolace využitím spojenectví se skupinou BRICS rychle se rozvíjejících ekonomik světa (Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky) naráží na krymský precedens, který by se mohl vztáhnout na indické autonomní území Kašmír, respektive Čínou spravovaný Tibet.

Oživení spolupráce v rámci NATO

Zatímco před vypuknutím ukrajinské krize se mohlo zdát, že je Severoatlantická aliance zbytečným uskupením, vývoj v posledních týdnech ukazuje, že je Američany vedená organizace pořád platná a pro spojence v ní sdružené nezbytná.

Platnost takové spolupráce demonstruje letecké cvičení v pobaltských zemích nebo žádost Varšavy o rychlejší rozmístění amerických střel ve střední Evropě. Evropské země by zase Spojeným státům mohly vyjít vstříc a navýšit výdaje na obranu tak, jak se zavázaly.  

Změnit postoj by mohly také Švédsko a Finsko, které nejsou členy NATO. Pokud začnou Rusko znovu vnímat jako hrozbu, mohly by prohloubit současnou spolupráci se Severoatlantickou aliancí.

Diverzifikace zdrojů energie

Dalším logickým dopadem zhoršení vztahů Ruska se Západem bude překreslení energetické mapy Evropy. Lze očekávat urychlenou snahu snížit závislost unijních zemí na ruské ropě a plynu. Osmadvacítka je odhodlána postavit další plynové terminály a rozšířit plynovody vedoucí přes Gruzii a Turecko do střední a jižní Evropy.

V současné době pokrývá třetinu evropské spotřeby ropy a plynu Rusko, přičemž 40 % dodávaného plynu je vedeno přes Ukrajinu. Evropa se může i přes námitky ekologů rovněž více orientovat na těžbu břidlicového plynu na svém území a jadernou energetiku.

Čínský faktor v Radě bezpečnosti

Vývoj vztahů v rámci Rady bezpečnosti Spojených národů se může v zásadě ubírat dvěma cestami. Záleží na Číně.

Buď se bude Peking nadále sbližovat s Moskvou a začne odebírat Evropou odmítnutý plyn, nebo vztahy s izolovaným a oslabeným Ruskem ochladnou. Ze současných vyjádření čínských politiků se zdá, že se vedení komunistické strany zatím nerozhodlo.

Úloha Ameriky

V souvislosti s událostmi na Ukrajině se Američané opět ocitli v roli lídra "svobodného světa".

Postavení Spojených států jakožto nejvýznamnějšího světového hegemona bylo sice vinou posilování ostatních velmocí a škrty v rozpočtu Pentagonu v posledních letech oslabováno, v souvislosti s událostmi na Ukrajině se ale Američané opět ocitli v roli lídra "svobodného světa".

Putin se navíc mimoděk postaral o řešení krize transatlantických vztahů, jež vyvolaly skandály kolem odposlechů evropských politiků americkými tajnými službami. Zástupci USA a evropských zemí se dohodli na urychleném obnovení jednání o dohodě na volném transatlantickém obchodování.

Na druhou stranu se Američané dál budou soustředit na hájení svých zájmů v Asii, a tak se o sebe Evropa bude muset víc starat sama.

Role Německa

Skutečným lídrem EU je německá kacléřka.
Skutečným lídrem EU je německá kacléřka. | Foto: Reuters

Stejně jako ukrajinská krize potvrdila úlohu Spojených států jakožto lídra svobodného světa, potvrdila úlohu Německa jako dominantní mocnosti Evropské unie.

Protějškem pro vyjednávání s osmadvacítkou se pro Putina stala spolková kancléřka Angela Merkelová. Po počátečním váhání to byl právě její postoj, který rozhodl o jasném stanovisku Evropy a uvalení sankcí vůči vybraným Rusům a Ukrajincům.

Unijní jednota

Z výše uvedeného vyplývá, že krize na Ukrajině, tedy vnější nebezpečí, stmeluje členské státy osmadvacítky. Europoslankyně za stranu Zelených Rebeca Harmsová už na to konto v žertu prohlásila, že měl Putin dostat cenu Karla Velikého. Ta je udělována za přínos k rozvoji porozumění v západní Evropě.

Někteří unijní diplomaté zastávají názor, že současná situace urychlí zavedení eura v Polsku, což povede k rychlejšímu zavádění společné měny i v dalších zemích.

Soutěž o vliv ve Střední Asii  

Jak Rusko, tak Západ se ucházejí o přízeň autokratických vládců středoasijských zemí. Jsou totiž bohaté na energetické zdroje. Jmenovitě jde o Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán. Pokud Rusko ekonomicky zeslábne, je pravděpodobné, že zmíněné státy projeví zájem o sblížení se Západem a ten na oplátku taktně pomlčí o tamním nedodržování lidských práv.

Americko-ruská spolupráce

Spolupráce Washingtonu a Moskvy v budoucnu pravděpodobně zůstane zachována, protože Rusko nestojí o to, aby se dostalo do úplné izolace.

Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos.
Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos. | Foto: Reuters

Veškerou vojenskou spolupráci s Rusy už ale Obamova administrativa zastavila a spory kolem Afghánistánu, Sýrie, Íránu a Severní Koreje mohou vztahy obou zemí nadále zhoršit.

Rusové zároveň pohrozili, že obnoví pozastavená jednání o plánovaných dodávkách raketových systémů S-300 do Sýrie či Íránu.

Putinova budoucnost

Šéf Kremlu se těší téměř nejvyšší popularitě, jaké se mu od nástupu do prezidentského úřadu dostávalo. Veze se na nacionalistické vlně, kterou silová anexe krymského poloostrova vzedmula. Ekonomické problémy sankcionovaných oligarchů by ale mohly vyvolat nestabilitu a vytvořit na něj tlak. Většina byznysmenů je teď k Putinovi stoprocentně loajální, už za půl roku ale může být všechno jinak.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Němečtí ekologové se odvolali proti rozhodnutí, které povoluje dřívější obnovení stavby Nord Stream 2

Německé ekologické organizace se odvolaly proti rozhodnutí Spolkového úřadu pro lodní dopravu a hydrografii (BSH), které povoluje dřívější obnovení výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách. Toto nové povolení tak prozatím pozbývá platnosti, informovala v pondělí agentura DPA.

Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. BSH v pátek schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu v německých vodách, zatímco dřívější povolení připouští pokračování výstavby až od konce května. BSH v pondělí potvrdil, že prostřednictvím elektronické pošty obdržel odvolání od ekologických organizaci Deutschen Umwelthilfe (DUH) a Naturschutzbund Deutschland (Nabu).

Zdroj: ČTK
Další zprávy