Deset důvodů, proč se světu s koncem Bushovy éry uleví

Roman Gazdík
20. 1. 2009 18:15
Vnitřní polemika Aktuálně.cz o odkazu 43. prezidenta Spojených států
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Vstoupí George W. Bush do dějin jako nejhorší prezident Spojených států v dějinách? Pro někoho legitimní, pro jiného akademická a pro spoustu dalších jen lacině senzacechtivá otázka.

Řeší ji teď však nejen novináři a historici, kteří většinou ukazují palcem dolů, ale i sám prezident Bush, který se v posledních dnech snaží veřejnými vystoupeními dědictví svého osmiletého úřadování zachránit.

Vedle pěti bodů, proč by si George Bush zasloužil být i nadále americkým prezidentem - pokud by mu tuto možnost dala ústava - sestavilo Aktuálně.cz i deset bodů, proč by si podle našeho názoru další funkční období nezasloužil.

1. Kontroverzní války

Nejen válka v Iráku, ale také válka v Afghánistánu byla a je problematická. Bush se cítil povinován jednat a pustil se do boje, aniž by měl v ruce jasné důkazy o tom, že by za útoky jedenáctého září opravdu stál Usáma bin Ládin (který to později přiznal). Taliban odmítal bin Ládina bez důkazů vydat.

Američané ztratili v Iráku už více než čtyři tisíce vojáků
Američané ztratili v Iráku už více než čtyři tisíce vojáků | Foto: Reuters

Přestože zbavila operace Trvalá svoboda Afghánce nesporně hrozného režimu, otázkou zůstává, do jaké míry si vlastně polepšili návratem válečnických klanových bossů, kteří zemi ruinovali před příchodem Talibanu v roce 1996. Od moci odstavené islamistické hnutí navíc v posledním roce výrazně nabralo na síle a situace je zde nyní nebezpečnější než v Iráku.

Svrhnout Saddáma Husajna se Spojené státy vydaly ze dvou deklarovaných důvodů. Jednak to byly zbraně hromadného ničení, které měl údajně vlastnit, jednak byl prý napojen na Al-Káidu. Obojí se později ukázalo jako nepravda.

Podle studie vydané Světovou zdravotnickou organizací a iráckým ministerstvem zdravotnictví loni v lednu si válka jen mezi březnem 2003 a červnem 2006 vyžádala nejméně 151 tisíc iráckých obětí.

Přes stoupající bezpečnost má i dnes Irák k ideální demokracii daleko a je podle zpravodajů ovládán lokálními klany a jejich milicemi.

2. Porušování lidských práv

Bushově administrativě se podařilo stvořit několik symbolů, o které vůbec nestála. Jedním z nich byla věznice v Guantánamu, kam byli dle Bushe posíláni ti "nejhorší z nejhorších", většina z nich však na základě nedostatečných důkazů, které by neměly šanci obstát u běžných soudů.

Z Guantánama se stal symbol odporu proti podrývání lidských práv, k němuž za Bushova úřadování docházelo
Z Guantánama se stal symbol odporu proti podrývání lidských práv, k němuž za Bushova úřadování docházelo | Foto: Reuters

O nové konotace byla obohacena i nechvalně proslulá Saddámova věznice Abú Ghrajb, kde američtí vojáci bili a ponižovali vězně. Spekulace o tom, že nešlo pouze o činy několika málo jedinců, ale o jednání naordinované či alespoň tolerované shora, se nepodařilo vyvrátit.

Další kontroverzní věznice, o které se už ale mluví méně, se nachází na afghánské letecké základně Bagrám nedaleko Kábulu. Je zde 600 až 700 vězňů, téměř třikrát tolik, co na Guantánamu.

Celý svět se rovněž naučil, co znamená slovo "waterboarding" alias technika simulovaného topení, kterou vyšetřovatelé CIA prokazatelně použili na nejméně třech zadržených. Bushova administrativa tvrdí, že se nejedná o mučení, Barack Obama a jeho ministr spravedlnosti Eric Holder jsou opačného názoru.

Za mučení byly označovány i další "nátlakové techniky", kterým byli vězni vystaveni, jako pouštění hlasité hudby, odpírání spánku, prudké střídání horka a chladu či "stresující" pozice.

Vojáci Spojených států byli během svých válečných operací rovněž mnohokrát obviněni z válečných zločinů. Podle lidskoprávních organizací se tak výrazně zmenšila kredibilita USA v otázce lidských práv v celém světě.

Článek pokračuje pod testem

3. Zasahování do práce ministerstev a federálních agentur

Ačkoliv si CIA nebyla stoprocentně jistá, zda Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení nebo se je pokouší získat, Bushova administrativa na této dezinformaci založila svou propagační kampaň před válkou v Iráku. Podobně i otázka údajného napojení Saddáma na Al-Káidu se ukázala jako politicky zmanipulovaná. Politika tak ovlivňovala fakta, místo toho, aby tomu bylo naopak.

Tento přístup nebyl změněn ani v posledních letech administrativy, kdy se objevily zprávy, že je na vojáky v Iráku seshora vyvíjen tlak, aby přinesli důkazy o zbraních, které tam údajně pašuje Írán, i když se podle později zveřejněných statistik ukázalo, že je toto množství mizivé.

Na zasahování Bílého domu do své práce si hlasitě stěžovali i vědci zabývající se ekologií a klimatickými změnami.

Lewis Libby byl odsouzen za bránění spravedlnosti v případu agentky CIA Valerie Plameové. Její pravá identita unikla z Bílého domu poté, co její manžel kritizoval lži administrativy o údajném Saddámově nákupu uranu v Nigeru
Lewis Libby byl odsouzen za bránění spravedlnosti v případu agentky CIA Valerie Plameové. Její pravá identita unikla z Bílého domu poté, co její manžel kritizoval lži administrativy o údajném Saddámově nákupu uranu v Nigeru | Foto: Reuters

4. Unilateralismus a zhoršení pověsti USA ve světě

Zatímco Barack Obama byl (dosud) při svých zahraničních návštěvách vítán davy fanoušků, příjezd George Bush se často stával záminkou k uspořádání protiamerických demonstrací. Zatímco válku v Afghánistánu zahraniční vůdci většinou podpořili, unilateralistický vpád do Iráku navzdory vůli OSN vytvořil Bushovi mnoho politických nepřátel, a to i na starém kontinentě.

Absurdního vrcholu dosáhly diplomatické přestřelky ve chvíli, kdy američtí konzervativci začali hranolkům místo "French fries" říkat "freedom fries".

Nepřátele si však George Bush nadělal zejména mezi Araby a muslimy. Jednak svými válkami v zemích islámského světa (vedle Iráku a Afghánistánu útočili Američané ze vzduchu opakovaně také v Somálsku, Pákistánu a nejméně v jednom případě i v Sýrii), jednak coby silný spojenec Izraele.

Dobré vztahy na druhou stranu udržoval s Čínou, mnohými africkými státy a po nějakou dobu i s Ruskem. Trochu paradoxní bylo, že právě díky angažovanosti na Blízkém východě, se proti němu začala obracet Jižní Amerika, která se díky menší americké pozornosti stala nezávislejší.

5. Izraelsko-palestinský konflikt

Nejenže tuto otázku Bush - jak se často píše - zanedbal, ale navíc se nechal vláčet izraelskými politiky, kteří ho nutili skákat, jak pískali.

Smutným dokladem toho jsou i nedávná nezvykle upřímná slova izraelského premiéra Ehuda Olmerta, že stačilo zavolat Bushovi a ten rozkázal ministryni zahraničí Condoleezze Riceové, aby změnila svůj postoj při hlasování v Radě bezpečnosti OSN o příměří v Gaze.

Říci, že Bush jen přihlížel, jak se palestinská území dostávají hlouběji a hlouběji do občanské války, aniž by cokoliv udělal, by také bylo eufemismem. Diplomatickou a především vojenskou pomocí Fatahu Mahmúda Abbáse totiž Bush přímo pomáhal tento konflikt podněcovat.

Hamás se stal za George Bushe nejsilnější politickou stranou v Palestině
Hamás se stal za George Bushe nejsilnější politickou stranou v Palestině | Foto: Reuters
 

Výsledkem tak nebylo oslabení islamistů z Hamásu, ale rozdělení palestinských území vedví. Mírový proces (či spíše náběh k němu) z Annapolis byl jen plácnutím do vody, které se záhy utopilo v palestinské krvi během izraelského útoku na Gazu na přelomu loňského a letošního roku.

6. Posílení vládního špionážního aparátu

Vládní špionážní aparát se za George Bushe rozrostl a americké výzvědné služby se při špiclování často pohybovaly na samé hranici legality a někdy i za ní.

V roce 2004 měl tak na stole Bush rezignaci nejen ministra spravedlnosti Johna Ashcrofta a několika desítek členů jeho ministerstva, ale také šéfa FBI Roberta Muellera. Hodlali odstoupit, pokud bude Bush i nadále prosazovat, aby agentura NSA pokračovala v - podle jejich názoru ilegálním - programu odposlouchávání amerických občanů bez soudního povolení.

Administrativa si pak v roce 2008 pokryla záda dodatky k třicet let starému zákonu FISA, který se týká monitorování kontaktů občanů USA s cizinci.

Posílení práv bezpečnostních složek při monitorování e-mailů, telefonátů a finančních, lékařských a dalších záznamů se týkal i Patriot Act z roku 2001.

Článek pokračuje pod grafikou

7. Kjótský protokol

Ačkoliv jsou Spojené státy per capita největším emitorem oxidu uhličitého na světě a donedávna byly i největším v absolutních číslech, neratifikovaly Kjótský protokol, který má za cíl světové emise CO2 snížit, a omezit tak globální oteplování.

Senát USA jednohlasně odmítl ratifikaci už v roce 1997, tedy za prezidenta Billa Clintona, ale Bush neudělal nic pro to, aby názory senátorů změnil. Naopak se stal nejviditelnějším z odpůrců jakýchkoliv pevných závazků, které by měly v tomto ohledu Spojené státy učinit.

Finanční krize, ilustrační snímek
Finanční krize, ilustrační snímek | Foto: Reuters

Téměř 900 vědců pracujících pro agenturu EPA, která je v USA obdobou ministerstva životního prostředí, v průzkumu organizace UCS navíc prohlásilo, že se nadřízení snažili jejich práci politicky ovlivňovat. A to tak, aby možné katastrofické důsledky globálního oteplování relativizovali.

8. Ekonomika

Chloubou George Bushe byla vždy ekonomika. Odchází však v průběhu největší hospodářské krize od třicátých let. Herbert Hoover, který zatáhl svět do tzv. Velké hospodářské krize, nikdy v očích americké veřejnosti rehabilitován nebyl, a to se může stát i Georgi Bushovi.

I kdyby byla nyní ekonomika zdravá, nebylo by jeho dědictví v tomto ohledu příkladné. Po Clintonovi zdědil v rozpočtu přebytek 127 miliard dolarů a letos v něm zanechává díru téměř 1,2 bilionu. Celkem se veřejný dluh USA za jeho vlády zdvojnásobil na bezmála 11 bilionů dolarů.

V soukromém sektoru vytvořil pouze 1,34 milionu pracovních míst, nejméně od dob Hoovera, zatímco Clinton vytvořil 21 milionů pracovních příležitostí. Ekonomika rostla o 2,2 procenta ročně, což je během dvou funkčních období nejméně od dob Harryho Trumana.

Růst ekonomiky byl během Bushova vládnutí navíc posilován zejména vzestupem trhu s nemovitostmi a zběsilým nakupováním Američanů na dluh, což se později stalo příčinou finanční krize.

Ačkoliv se analytici vesměs shodují, že za krizi Bush nemůže, shodnou se také v tom, že neudělal nic, aby jí včas zabránil.

9. Problémy, které po sobě zanechává

Harry Truman odkázal Dwightu D. Eisenhowerovi válku v Koreji, Lyndon Johnson Richardu Nixonovi válku ve Vietnamu, George Bush po sobě zanechává dvě války: v Afghánistánu a v Iráku.

Nadto největší ekonomickou krizi za posledních sedmdesát let a stovky zadržených "nepřátelských bojovníků" na Guantánamu, v Bagrámu a kdovíkde jinde (viz dosud plně nevyjasněná kauza údajných utajovaných věznic CIA). Jejich právní status je nejasný a Spojené státy ani další země je nechtějí po případném propuštění přijmout.

Neutěšená je i situace ve státním rozpočtu. Veřejný dluh se za Bushe zdvojnásobil na 11 bilionů dolarů a odcházející prezident neprosadil slíbené reformy penzijního a zdravotnického systému.

Expanze systému Medicare si sice vysloužila chválu seniorů, kterým ulevila na výdajích za léky, systému zdravotní péče o staré Američany však hrozí v několika příštích letech kolaps - do důchodu totiž půjde generace poválečného baby boomu. Téměř padesát milionů Američanů (zhruba šestina) se rovněž nachází bez zdravotního pojištění.

Makléř Thomas Holler reaguje na pokles akcií na burze ve Frankfurtu
Makléř Thomas Holler reaguje na pokles akcií na burze ve Frankfurtu | Foto: Reuters

Bushovi se také nepodařilo prosadit nutnou reformu imigračního systému a legalizovat pobyt 12 až 15 milionům ilegálních přistěhovalců, kteří se nacházejí na území USA.

10. Bushismy a image prezidenta

Na rozdíl od bystrých intelektuálů s rozsáhlými znalostmi a schopností rychle se orientovat v problému, kterými jsou jeho předchůdce i nástupce, si George Bush vytvořil image "chlápka od vedle", se kterým byste si rádi zašli na pivo, protože vás nebude stále opravovat.

Prezident jediné světové supervelmoci (i když tento status nyní řada odborníků zpochybňuje) byl však na druhou stranu díky svým přeřeknutím, nesmyslným prohlášením a nedostatečným znalostem terčem posměchu celého světa.

Mezi jeho nejkouzelnější výroky patří: „Špatně mě podcenili" (misunderestimated) či „Vím, že lidské bytosti a ryby spolu mohou žít v míru".

 

Právě se děje

Další zprávy