Podezřelý z vraždy Gruzínce v Berlíně měl styky s ruskou kontrarozvědkou FSB

ČTK ČTK
17. 2. 2020 20:16
Další indicie nasvědčují zapletení Moskvy do srpnové vraždy Gruzínce v centru Berlína. V měsících před vraždou měl Rus podezřelý ze spáchání vraždy těsné kontakty s ruskou kontrarozvědkou FSB, nástupkyní nechvalně proslulé sovětské KGB, napsal německý zpravodajský magazín Der Spiegel.
Vražda v Berlíně
Vražda v Berlíně | Foto: ČTK

Podezřelý Rus, kterého po činu zatkla německá policie a který měl u sebe falešné doklady, se několikrát zdržoval v objektech patřících FSB, včetně tajného výcvikového centra pro speciální síly, uvedl Der Spiegel na svém webu. Magazín loni v srpnu uvedl, že Rusovo číslo pasu ukazuje na napojení na ruskou vojenskou tajnou službu GRU.

Kromě toho byl muž podle Spiegelu "v nejtěsnějším vzájemném styku" se zástupci speciálního týmu Vympel, který tvořily někdejší speciální síly FSB.

Čtyřicetiletý Gruzínec Zelimchan Changošvili, který podle dostupných informací bojoval proti Rusům v čečenských válkách, byl zavražděn loni 23. srpna v jednom z parků centrální berlínské čtvrti Moabit. Muž, který přijel na kole, ho dvakrát střelil do hlavy. Policie nedlouho po činu zadržela 49letého ruského občana podezřelého z vraždy. Nyní sedí ve vyšetřovací vazbě.

Changošviliho označil v prosinci ruský prezident Vladimir Putin za zabijáka a "krutého a krvežíznivého člověka", který bojoval po boku protimoskevských separatistů v převážně muslimské oblasti severního Kavkazu.

Na začátku prosince převzal vyšetřování spolkový státní zástupce, protože existovaly indicie naznačující, že vraždu si objednala oficiální ruská místa. Podezření rozpoutalo diplomatickou roztržku mezi Berlínem a Moskvou, která jakýkoli podíl na vraždě popírá. Obě země si navzájem vypověděly diplomaty.

Data z mobilního telefonu 

Der Spiegel získal své informace na základě společných rešerší s investigativním webem Bellingcat a ruským serverem The Insider. Nové indicie vzešly z vyhodnocení dat v mobilních telefonech podezřelého. Podle nich byl Rus v měsících před vraždou v pravidelném kontaktu s osmi členy týmu Vympel. Jenom s jeho šéfem hovořil více než dvacetkrát, zvláště často v týdnech před činem.

Z dalších analýz vyplynulo, že muž se pravděpodobně zdržoval v nemovitostech FSB. Der Spiegel se domnívá, že se na vraždu školil ve výcvikových centrech.

Prezident organizace Vympel Valerij Popov pondělní informace západních médií označil za provokaci. Tato organizace veteránů se podle něj zabývá "dobročinnou činností", mimo jiné pro děti. "To je diletantismus, někdo chce tuto operaci vydávat za práci Vympelu," prohlásil Popov.

Napětí mezi Ruskem a západními zeměmi včetně Německa se zhoršilo už po předloňském otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii, která z činu rovněž viní Moskvu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy