V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
Od našeho zpravodaje v Pobaltí – Estonsko má s Ruskem neblahé zkušenosti už stovky let. Za okupace během druhé světové války Sověti poslali mnoho Estonců do gulagů nebo na Sibiř, mezi nimi například i babičku a matku pozdější premiérky Kaji Kallasové. Ta je v současnosti šéfkou evropské diplomacie.
Etničtí Rusové v nejsevernější pobaltské zemi dosud tvoří 20 až 25 procent obyvatelstva. Se sovětskou minulostí se však země dokázala vypořádat poměrně dobře, mluví se o ní jako o ekonomickém tygrovi s digitalizací na světové úrovni.
Té dosahuje i estonský vědecký výzkum. Univerzita v Tartu, kde působí výzkumník Andreas Ventsel, se v žebříčcích pravidelně umisťuje mezi nejlepšími vysokými školami v postkomunistických zemích.
Ventsel v rozhovoru pro podcast Evropa v souvislostech vysvětluje, jak v současné době ruské dezinformační snahy fungují.
„Rusko používá hlavně internet a sociální média, zejména v zahraničí. Kvůli omezením tam totiž nemůže používat ruské televizní kanály jako RT a Sputnik,“ říká s odkazem na státem kontrolovaná média.
Podle Ventsela se dnes Rusko spoléhá hlavně na rozsáhlý trolling a videa na internetu.
Snaha legitimizovat válku
Ventsel popisuje, že narativ používaný Ruskem se měnil i v průběhu války na Ukrajině. „V první fázi se Rusové soustředili spíš na ospravedlnění agrese,“ vysvětluje odborník.
Rusové podle něj zprvu sázeli na sdílení narativů jako denacifikace, biolaboratoře, západní provokace vůči Rusku a podobně. „Cílem byla legitimizace války na Ukrajině a ospravedlnění ruské vojenské kampaně,“ říká odborník.
„Poté, co původní vojenský cíl selhal, se důraz přesunul na oslabení západní vojenské a ekonomické podpory vůči Ukrajině. A na tvrzení, že podpora je kvůli korupci zbytečná,“ dodává.
Boj proti dezinformacím na evropské úrovni
Proti dezinformacím dlouhodobě bojují i instituce Evropské unie. Proti vlivovým operacím Ruska a Číny má brojit například tzv. Evropský štít demokracie, který vznikl z iniciativy Evropské komise.
Jeho úkolem je chránit klíčové pilíře demokratických systémů: svobodný lid, férové volby, svobodná a nezávislá média, občanskou společnost a silné demokratické instituce.
Jádrem iniciativy je vznik Evropského centra pro demokratickou odolnost. V něm by měly členské státy EU koordinovat svůj postup vůči sdíleným hrozbám, především vnější informační manipulaci a vměšování (označované zkratkou FIMI).
Štítem se zabývají i poslanci Evropského parlamentu, kde k tématu vznikl i speciální výbor. Ten dostal 12 měsíců na to, aby navrhl kroky k posílení demokratické odolnosti EU vůči zahraničním zásahům a dezinformacím.
„Nemůžeme dovolit, aby se tato destruktivní rétorika, propaganda a dezinformace šířily, aniž bychom proti nim zasáhli,“ uvedla předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolová.
Evropské instituce přijaly i tzv. Akt o digitálních službách, který ukládá online platformám povinnost bojovat proti šíření nelegálního obsahu a chránit základní práva uživatelů online, zejména svobodu projevu.
Kde se nejvíce falešné informace šíří? Jak to přesně funguje? A proč je každý, kdo nesouhlasí s Ruskem, nacista nebo neonacista?
Na tyto a další otázky odpovídá Andreas Ventsel v celé epizodě podcastu Evropa v souvislostech, kterou si můžete pustit na všech oblíbených platformách.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Jednou a dost. Opakované používání krabiček může jídlo kontaminovat, říká chemik
Snažíte se neplýtvat plasty tak, že uzavíratelné krabičky od zmrzlin, mléčných výrobků nebo třeba margarínu používáte znova? Snaha je to bohulibá, jenže má svá ale - z krabiček používaných k jinému účelu, než byl záměr výrobce, totiž hrozí zdravotní riziko.
Pozdvižení v ODS. Její končící senátor podpořil proti Řehkovi kandidátku ANO
Vedení ODS už několik měsíců jede kampaň s varováním, že je nutné zabránit tomu, aby premiér Andrej Babiš s hnutím ANO nezískal postupně většinu v Senátu. Jenže dosavadní senátor za ODS Lumír Aschenbrenner, který prohrou v 1. kole senátních voleb neobhájil své křeslo, podpořil kandidátku ANO do Senátu Lucii Kantorovou. A navíc ji podpořil v souboji s kandidátem STAN Karlem Řehkou.
ŽIVĚ Zelenskyj navrhl další jednání s americkými vyslanci. Sejít se chtějí v nejbližších dnech
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že navrhl nová jednání s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Měla by se uskutečnit v nejbližších dnech, zatímco Washington stupňuje úsilí o návrat Kyjeva a Moskvy k jednacímu stolu, napsala agentura Reuters.
Pastrňák mezi poraženými nové NHL. Je to šílené, zní ke ztřeštěným pořádkům
Prudce rostoucí platový strop rozpoutal v NHL zlatou horečku. Na desetimilionový roční plat, který dřív náležel jen těžkým vahám, se nyní mohou těšit i hokejisté, o nichž průměrný fanoušek možná neslyšel. V zámoří tak zjišťovali, jak to vnímají hvězdy, které podepsaly smlouvu nedlouho před touto mánií. Je mezi nimi i David Pastrňák.
Affleck kritizoval rutinní výrobu filmů. S thrillerem Zvířata se na ní ale sám podílí
Na Netflixu jsou od minulého týdne k vidění Zvířata - thriller, který Ben Affleck režíroval, spolunapsal a zahrál si v něm hlavní roli. Do 106 minut se pokusil dostat únos, výkupné, volební kampaň i rozpad manželství. Vršení různých krizí ale většinou nepřeroste v pamětihodný filmový zážitek.