


V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.

Od našeho zpravodaje v Pobaltí – Estonsko má s Ruskem neblahé zkušenosti už stovky let. Za okupace během druhé světové války Sověti poslali mnoho Estonců do gulagů nebo na Sibiř, mezi nimi například i babičku a matku pozdější premiérky Kaji Kallasové. Ta je v současnosti šéfkou evropské diplomacie.
Etničtí Rusové v nejsevernější pobaltské zemi dosud tvoří 20 až 25 procent obyvatelstva. Se sovětskou minulostí se však země dokázala vypořádat poměrně dobře, mluví se o ní jako o ekonomickém tygrovi s digitalizací na světové úrovni.
Té dosahuje i estonský vědecký výzkum. Univerzita v Tartu, kde působí výzkumník Andreas Ventsel, se v žebříčcích pravidelně umisťuje mezi nejlepšími vysokými školami v postkomunistických zemích.
Ventsel v rozhovoru pro podcast Evropa v souvislostech vysvětluje, jak v současné době ruské dezinformační snahy fungují.
„Rusko používá hlavně internet a sociální média, zejména v zahraničí. Kvůli omezením tam totiž nemůže používat ruské televizní kanály jako RT a Sputnik,“ říká s odkazem na státem kontrolovaná média.
Podle Ventsela se dnes Rusko spoléhá hlavně na rozsáhlý trolling a videa na internetu.
Ventsel popisuje, že narativ používaný Ruskem se měnil i v průběhu války na Ukrajině. „V první fázi se Rusové soustředili spíš na ospravedlnění agrese,“ vysvětluje odborník.
Rusové podle něj zprvu sázeli na sdílení narativů jako denacifikace, biolaboratoře, západní provokace vůči Rusku a podobně. „Cílem byla legitimizace války na Ukrajině a ospravedlnění ruské vojenské kampaně,“ říká odborník.
„Poté, co původní vojenský cíl selhal, se důraz přesunul na oslabení západní vojenské a ekonomické podpory vůči Ukrajině. A na tvrzení, že podpora je kvůli korupci zbytečná,“ dodává.
Proti dezinformacím dlouhodobě bojují i instituce Evropské unie. Proti vlivovým operacím Ruska a Číny má brojit například tzv. Evropský štít demokracie, který vznikl z iniciativy Evropské komise.
Jeho úkolem je chránit klíčové pilíře demokratických systémů: svobodný lid, férové volby, svobodná a nezávislá média, občanskou společnost a silné demokratické instituce.
Jádrem iniciativy je vznik Evropského centra pro demokratickou odolnost. V něm by měly členské státy EU koordinovat svůj postup vůči sdíleným hrozbám, především vnější informační manipulaci a vměšování (označované zkratkou FIMI).
Štítem se zabývají i poslanci Evropského parlamentu, kde k tématu vznikl i speciální výbor. Ten dostal 12 měsíců na to, aby navrhl kroky k posílení demokratické odolnosti EU vůči zahraničním zásahům a dezinformacím.
„Nemůžeme dovolit, aby se tato destruktivní rétorika, propaganda a dezinformace šířily, aniž bychom proti nim zasáhli,“ uvedla předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolová.
Evropské instituce přijaly i tzv. Akt o digitálních službách, který ukládá online platformám povinnost bojovat proti šíření nelegálního obsahu a chránit základní práva uživatelů online, zejména svobodu projevu.
Kde se nejvíce falešné informace šíří? Jak to přesně funguje? A proč je každý, kdo nesouhlasí s Ruskem, nacista nebo neonacista?



Německý kancléř Friedrich Merz v současnosti nevidí, že by Rusko bylo ochotné jednat s Ukrajinou o možném míru. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl ve čtvrtek po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Rusko vede válku proti Ukrajině přes čtyři a půl roku.



Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při úterním odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron, řekl ve středu bez podrobností norský premiér Jonas Gahr Störe.



Centrum Prahy bylo v úterý svědkem poněkud bizarní rvačky mezi dvěma skupinami lidí. Vše mělo začít verbálními útoky, dokud jeden z mužů nevytáhl násadu od krumpáče a nezačal bušit do dalších přítomných. Stihl také vysklít dveře auta, pak si vybil vztek na čelním skle. Incident si vyžádal několik zraněných, policie zadržela dvě osoby a vyzývá možné svědky bitky, aby se jí ozvali.



Před třiceti lety napsal Éric-Emmanuel Schmitt komorní divadelní hru pro Alaina Delona. Na její filmovou adaptaci od českého režiséra Adolfa Ziky se sice hezky dívá, ale chybí jí jemné napětí a psychologická přesnost předlohy.


