Den poté: Španělé stále neznají příčinu katastrofy

Roman Gazdík
21. 8. 2008 11:56
Spekuluje se, že mechaniky před startem zlobil motor
Foto: Reuters

Madrid - Pavilón číslo šest Madridského veletržního institutu (IFEMA) se po čtyřech letech opět proměnil v improvizovanou márnici.

Právě sem bylo v březnu 2004 převezeno 191 mrtvých po bombových útocích na příměstské vlaky v Madridu.

Ve středu jej zaplnily oběti neštěstí v jiném dopravním prostředku - letadle společnosti Spanair JK 5022, které mířilo na Kanárské ostrovy. Stroji začal hořet při vzletu motor, sjel z dráhy a skončil v poli v plamenech.

Čtěte více: Při startu v Madridu shořelo letadlo. Zahynulo 153 lidí

Proč se pilot vrátil?

Po madridských atentátech, které těsně předcházely parlamentním volbám, se vládní konzervativci snažili pro větší úspěch svalit vinu na baskické teroristy z organizace ETA. Také tentokrát se objevily spekulace, které zpochybňují tvrzení úřadů.

Jejich příčinou je to, že pilot se nejprve kvůli závadě vrátil z ranveje na parkovací stojánku. Letadlo pak vyrazilo s takřka dvouhodinovým zpožděním.

Podle mechaniků, kteří přišli s letadlem jako poslední do kontaktu, stroj napoprvé neodstartoval kvůli tomu, že měl závadu na teploměrech, které hlásily špatnou vnější teplotu.

„Požár motoru nemá nic společného s poruchou, která se opravila několik minut předtím," citoval deník El País prezidenta Španělské asociace techniků údržby letadel (ASETMA) Josého María Delgadu.

Čtyři zdroje však stejnému listu sdělily, že důvodem návratu na stojánku byla závada na motoru.

Letadlo mělo být v pořádku

Španělský premiér José Luis Zapatero kvůli nehodě přerušil dovolenou
Španělský premiér José Luis Zapatero kvůli nehodě přerušil dovolenou | Foto: Reuters

Letecká společnost ujišťuje, že letadlo bylo v pořádku. Poslední inspekcí mělo projít v lednu. Od května minulého roku byly stroje Spanair předmětem 24 kontrol, aniž by byly zjištěny nedostatky.

Dalších třináct revizí se týkalo administrativních věcí, které zahrnovaly i inspekce toho, jak společnost obecně udržuje svá letadla.

Zoufalí příbuzní obětí, z nichž někteří kvůli zjištění totožnosti mrtvých přijeli z Kanárských ostrovů, si ale na oficiální informace o příčinách nehody budou muset počkat.

Než budou seznámeni s prvními předběžnými analýzami černých skříněk, uběhnou týdny. Definitivní výsledky se čekají až přibližně za rok.

Ti, kteří přežili

Z devatenácti přeživších se zatím podařilo identifikovat šestnáct. Španělská média detailně informují o tom, v jakém jsou stavu a ve kterých nemocnicích se nacházejí.

Nehodu přežily i dvě děti: holčička ve věku dvanácti let a chlapeček, který je o čtyři roky mladší. Holčička se nachází ve vážném stavu, chlapec je na tom o něco lépe.

Podle jedné ze zaměstnankyň letiště děti především chtějí vědět, kde jsou jejich rodiče.

„Co ho nejvíce zajímalo, bylo, kde jsou jeho rodiče," řekla o chlapci agentuře Efe. „María se také neustále ptala po své matce, o které mluvila jako o Amayi."

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 7 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 9 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy