Světový den překročení (Earth Overshoot Day) vypočítává od roku 2006 mezinárodní organizace Global Footprint Network zabývající se udržitelností, se kterou spolupracuje například i Centrum pro otázky životního prostředí při Karlově univerzitě. Využívá k tomu data z jednotlivých zemí poskytované Organizací spojených národů a Mezinárodní energetickou agenturou. 

Z nich analytici vypočítají ekologickou stopu lidstva neboli nároky lidí na zemský ekosystém, kam patří například prostor potřebný pro bydlení, pěstování potravin a chov hospodářských zvířat, spotřeba dřeva nebo produkce emisí skleníkových plynů. Tu porovnají s kapacitou planety, která naopak označuje množství přírodních zdrojů, které příroda zvládne za rok vyprodukovat. 

Světový den překročení je pak momentem, kdy ekologická stopa lidstva dosáhne kapacity planety. Od té doby žije lidstvo až do konce roku na ekologický dluh, vysvětlují oficiální stránky projektu. 

Letos jsme tohoto data dosáhli 22. srpna, o tři týdny později než v loňském roce. Podle obchodní ředitelky organizace Laurel Hanscomové za zlepšení však nemohou úmyslné kroky zemí, ale světová pandemie koronaviru. "Skutečnost, že letošní den přišel později, je odrazem velkého utrpení," řekla americkému deník New York Times. 

Od začátku roku totiž vlivem menší poptávky po službách došlo ke snížení ekologické stopy lidstva o devět procent, protože se méně kácely stromy a lidé svou činností vyprodukovali až o 14,5 procenta menší uhlíkovou stopu. Na úrovni srovnatelné s předchozími lety zůstala spotřeba a plýtvání jídlem,

Související

Brněnští vědci opět analyzovali obsah popelnic. Lidé toho vyhazují více, než si myslí

Organizace proto uvádí, že při současné spotřebě a využívání zdrojů by lidstvo potřebovalo daleko větší prostor a zdroje. Požadavky na planetu stoupají od 70. let a v současné době je překročí až 85 procent populace. 

"Získali jsme tři týdny, ale abychom byli plně udržitelní, museli bychom přidat dalších 17 týdnů," uvedl pro server se specializací na lesnictví Forest News ředitel Mezinárodního centra na výzkum lesnictví Robert Nasi. 

Česko limit překročilo už v dubnu

Vypočítaný den představuje celosvětový průměr, výsledky jednotlivých zemí se proto v závislosti na průmyslu a spotřebě daného státu liší. "Na dluh" začal jako první letos žít Katar, který překročil hranici již 11. února, a o pár dní později, 16. února, ho následovalo Lucembursko. Na opačném konci žebříčku je například Indonésie s 18. prosincem nebo Kyrgyzstán s datem 26. prosince. Dny překročení některých zemí si můžete prohlédnout v přiloženém tweetu.

Země střední a východní Evropy se nachází někde uprostřed hodnocení a podle serveru Balkan Green Energy News se jejich výsledky nezlepšily ani kvůli koronaviru. Slovensko zažilo svůj den překročení 21. května, Maďarsko 14. června a Polsko 14. května. Nejhůře je na tom Česko, které svůj biologický limit vyčerpalo už 16. dubna, stojí ve výsledcích studie.  

Organizace nabízí kromě toho i kalkulačku, ve které si svůj osobní den překročení mohou po zodpovězení několika otázek vypočítat i jednotlivci. 

Zlepšení je možné

Pozitivní vliv na žebříček má podle Světového fondu pro ochranu přírody i volba každého člověka, pokud například vymění automobilovou či leteckou dopravu za ekologičtější formy přepravy, jako je veřejné doprava, kolo nebo chůze. Fond uvádí, že pokud by se podařilo snížit množství vypouštěných emisí na polovinu, posunulo by se datum vyčerpání biologické kapacity Země až o 92 dní blíže ke konci roku. 

Související

Červencové novinky o klimatu: Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb

Pokud bychom se dluhu chtěli zbavit úplně, muselo by se datum dne překročení posunout každý rok o pět dní dopředu. Tímto tempem by spotřeba lidstva byla do roku 2050 srovnatelná s tím, co ročně vyprodukuje jedna planeta. 

S výpočtem organizace Global Footprint Network ale ne všichni souhlasí. Jak uvádí ekologický ekonom Robert B. Richardson z Michiganské státní univerzity, takto zvolená metodologie nebere v potaz rozdíl mezi udržitelným a neudržitelným zemědělstvím a také nezapočítává emise, které kromě stromů pohltí i oceány a půda. 

Přesto se domnívá, že jejich studie má smysl, protože problém jednoduše uchopí a tím zvyšuje "povědomí o dopadu lidské činnosti na ekosystémy a na planetu," řekl Richardson pro New York Times.

Video: Šokovala přehlídkou s nahými modelkami. Oděvní byznys se musí změnit, říká Burkertová

15:40

Oblečení je dnes na světě tolik, že není důležité, kolik na něj máte peněz. Já jsem oblečená za 80 korun ze second handu, říká návrhářka značky ODIVI. | Video: Martin Veselovský